Nejdříve označit nepřítele. Zabít. Na důkazy je čas. Stačí hledat později. A pokud se následně ukáže, že důkazy nebyly relevantní, je možná i trochu pozdě. Mrtvé nikdo nevzkřísí a zničené země se neobnoví tiskovým prohlášením.

Nejdříve viník, potom důkazy

Po 11. září 2001 zachvátil Spojené státy strach. A strach je špatný rádce, zvláště když se ho chopí politici a média. V předchozích kapitolách jsme sledovali, jak se do této atmosféry dostaly obálky s antraxem. Pět mrtvých, desítky nakažených, uzavírané úřady, redakce a pošty. Jenže ve skutečnosti šlo o mnohem víc než o několik obálek s bílým práškem.

Šlo o vytvoření obrazu nepřítele.

Dopisy obsahovaly výhrůžky „Smrt Americe“, „Smrt Izraeli“ a „Alláh je veliký“. Byly datovány 11. září 2001. Čtenář či televizní divák nemusel být žádný detektiv, aby pochopil, koho má podezírat. Muslimy, Araby, islámské teroristy. A protože v té době už byl na americkém seznamu nepřátel také Saddám Husajn, začal se do příběhu přidávat Irák.

Nejdříve se vytváří obraz viníka. Potom se hledají důkazy, které by ho potvrdily. A co když se nenajdou?

Dne 18. října 2001 vystoupil senátor John McCain v televizní show Davida Lettermana. Mluvil o tom, že další fází války proti terorismu by měl být Irák. Jako možný argument uvedl, že podle určitých indicií mohl antrax pocházet právě odtud. Připustil přitom, že nemá definitivní závěry.

O devět dní později, 27. října, přinesla ABC News zprávu, podle níž byl ve sporách antraxu nalezen bentonit, látka spojovaná s iráckým programem biologických zbraní. Zpráva se dovolávala dobře informovaných zdrojů. Přitom už tehdy Bílý dům uváděl, že laboratorní výsledky přítomnost bentonitu nepotvrzují. Bentonit se v zásilkách skutečně nepotvrdil. Ale divák už měl před očima další dílek skládačky: Irák, antrax, Saddám Husajn.

A nyní něco ještě zajímavějšího.

V odtajněných poznámkách ministra obrany Donalda Rumsfelda z 27. listopadu 2001, připravených pro jednání s generálem Tommym Franksem o vojenském postupu proti Iráku, se objevuje otázka:

Jak začít?

Mezi uvažovanými okolnostmi je uvedeno také případné odhalení spojení Saddáma Husajna s útoky z 11. září nebo s antraxovými útoky.

A tak se ptám: Vyšetřovalo se proto, aby se zjistila pravda? Nebo se zároveň hledaly argumenty, bez ohledu na jejich relevanci, které by se hodily pro rozhodnutí, k němuž už část politického vedení tak jako tak směřovala? Záměrně se nečekalo na seriózní šetření?

V březnu 2003 Spojené státy napadly Irák. Podle průzkumu Gallupova ústavu z 22.–23. března válku podporovalo 72 % dotázaných Američanů.

Následovalo svržení Saddáma Husajna, okupace, povstání, teror, občanské násilí a obrovské množství mrtvých. Předpokládané zásoby iráckých zbraní hromadného ničení, které byly jedním z hlavních veřejných zdůvodnění války, se nenašly. Neprokázalo se ani zapojení iráckého režimu do útoků z 11. září.

A antrax? Americká FBI nakonec dospěla k závěru, že jej nerozesílali iráčtí agenti ani islámští teroristé, nýbrž americký armádní mikrobiolog Bruce Ivins. Jenže ani tento závěr nebyl nikdy předložen k soudnímu přezkoumání. Ivins zemřel v roce 2008 a nezávislá vědecká komise v roce 2011 upozornila, že samotné laboratorní výsledky neumožňují jednoznačně určit původ materiálu.

Když se ze spravedlnosti stane fandění

Na celém příběhu mě nejvíce děsí něco jiného než původ antraxu. Je to ochota velké části společnosti vzdát se soudnosti ve chvíli, kdy se objeví společný nepřítel. Z vyšetřování se stává zápas. Na jedné straně jsme MY, na druhé ONI. Našim fandíme, jejich porážku oslavujeme. Každá zpráva, která potvrzuje naši představu, je vítána. Každá pochybnost je překážkou. Kdo se ptá, může být označen za přítele nepřítele.

V něčem to připomíná starý mechanismus lynče. Nejprve musí dav uvěřit, že před ním stojí viník. Potom už nechce slyšet obhajobu. Chce trest. Moderní lynč ovšem nemusí skončit na náměstí. Může začít v televizním studiu a pokračovat bombardováním města na druhém konci světa. A to je také hlavním důvodem, proč vznikl celý tento seriál. Nejde pouze o to, zda budovy Světového obchodního centra zničila letadla, kdo telefonoval z jejich palub nebo kdo posílal dopisy s antraxem. Jde o otázku, co všechno jsme ochotni přijmout jako pravdu, když nám její přijetí umožňuje nenávidět ty druhé.

I kdyby útoky z 11. září provedlo přesně devatenáct mužů označených americkými vyšetřovateli, jak z jejich činu vyplývá právo trestat obyvatele jiných zemí?

Irák, Írán, Libye, Sýrie – každá z těchto zemí má vlastní historii a vlastní tragédie. Nelze je všechny vysvětlit jedinou událostí z roku 2001. Přesto se v jejich příbězích opakovaně setkáváme s rozdělováním světa na hodné a zlé, s obviněními, s mediální mobilizací a s přesvědčením, že násilí tentokrát poslouží dobré věci.

Téměř vždy se najdou lidé, kteří tleskají. A téměř vždy jsou to jiní lidé než ti, na které dopadají bomby.

Jestliže se časem ukáže, že obvinění byla mylná, politici mohou změnit argumentaci, novináři téma a veřejnost své sympatie. Mrtví však zůstávají mrtvými.

Právě proto není požadavek na důkazy před uplatněním kolektivních trestů akademickou malicherností. Je jednou z posledních překážek mezi civilizací a barbarstvím.

Vraťme se tedy k antraxu.

Jestliže jeho původ nebyl v Iráku, odkud pocházel? Co ukázaly genetické analýzy? Co vlastně věděla FBI a proč nakonec, o mnoho let později, tedy v době kdy byl Irák již rozvrácen a statisíce Iráčanů po smrti, označila za jediného pachatele vědce americké armády, který se už nemohl bránit před soudem?

Naše další cesta vede do Fort Detricku, jednoho z nejvýznamnějších amerických vojenských center biologického výzkumu.

Prameny a přílohy

Prameny

1. John McCain: Antrax mohl pocházet z Iráku (18. října 2001)

PolitiFact – McCain’s record on Iraq: eager to attack

Zpětná analýza obsahující doslovný přepis McCainova vystoupení v pořadu Davida Lettermana. Senátor označil Irák za možnou další fázi války proti terorismu a uvedl, že existují náznaky, podle nichž mohl antrax pocházet z Iráku. Připustil přitom, že nemá definitivní závěry.

2. ABC News: Údajná irácká stopa – bentonit (27. října 2001)

ABC News – Troubling Anthrax Additive Found; Atta Met Iraqi

Původní dobová zpráva televizní stanice ABC News. S odvoláním na tři anonymní zdroje tvrdila, že laboratorní analýzy odhalily v antraxových zásilkách bentonit, spojovaný s iráckým programem biologických zbraní. Článek zároveň zaznamenal, že Bílý dům přítomnost bentonitu popřel.

3. ABC News: Opakování irácké stopy (29. října 2001)

ABC News – Troubling Anthrax Additive Found; Atta Met Iraqi

Další zpráva ABC News, nyní odkazující na čtyři zdroje a údajné výsledky druhého testu. Příklad toho, jak byla irácká stopa dále rozvíjena navzdory již zveřejněnému popření.

4. Arms Control Association: Původ antraxu zůstával neznámý (listopad 2001)

U.S. Under Anthrax Attack; Bioterror Source Unknown

Dobový přehled vyšetřování. Zachycuje spekulace o iráckém původu antraxu i následné výsledky testů, podle nichž se bentonit v zásilkách nepotvrdil. Důležitý podklad pro srovnání mediálních tvrzení se skutečnými výsledky laboratorního zkoumání.

5. Donald Rumsfeld: Poznámky k přípravě války proti Iráku (27. listopadu 2001)

National Security Archive – původní odtajněný dokument, PDF

Třístránkový dokument amerického ministerstva obrany určený pro jednání s generálem Tommym Franksem. Obsahuje úvahy o vojenském postupu proti Iráku, obsazení strategických oblastí a změně režimu.

Pod otázkou „How start?“ („Jak začít?“) uvádí mimo jiné možnost, že USA odhalí spojení Saddáma Husajna s útoky z 11. září nebo s antraxovými zásilkami.

Dokument zachycuje úvahy o možných okolnostech zahájení války již v listopadu 2001.

6. Případ Stevena Hatfilla – první známý podezřelý (2002–2008)

Ministerstvo spravedlnosti USA – dohoda o odškodnění z 27. června 2008

Steven Hatfill, bývalý pracovník amerického vojenského biologického výzkumu, byl dlouhou dobu spojován s vyšetřováním antraxových útoků.

V červnu 2008 se americká vláda zavázala vyplatit Hatfillovi a jeho právníkům 2,825 milionu dolarů a zajistit mu doživotní rentu 150 000 dolarů ročně. V srpnu 2008 byl oficiálně vyloučen z okruhu podezřelých.

7. Fort Detrick: Přístup k biologickému materiálu (2009)

GAO – High-Containment Laboratories: National Strategy for Oversight Is Needed

Zpráva amerického kontrolního úřadu GAO. Konstatuje, že před rokem 2001 neexistovaly v USAMRIID účinné postupy evidence biologického materiálu, které by zabránily jeho neoprávněnému odebrání pracovníky laboratoře.

Zmiňuje také skutečnost, že k zásobě antraxových spor RMR-1029 mohli mít přístup i další zaměstnanci, nikoli pouze Bruce Ivins.

8. FBI: Oficiální uzavření vyšetřování (19. února 2010)

Ministerstvo spravedlnosti USA – závěrečné oznámení vyšetřování Amerithrax

Dokument potvrzuje datum uzavření případu a závěr vyšetřovatelů, podle něhož měl antraxové útoky spáchat jediný člověk, Bruce Ivins. K soudnímu procesu nedošlo, protože Ivins zemřel již v červenci 2008.

9. Národní akademie věd: Nejednoznačnost vědeckých důkazů (2011)

Review of the Scientific Approaches Used during the FBI’s Investigation of the 2001 Anthrax Letters

Nezávislé vědecké posouzení laboratorních analýz využitých FBI. Komise dospěla k závěru, že dostupné vědecké důkazy samy o sobě neumožňují jednoznačně určit původ antraxových spor použitých v dopisech.

10. Gallup: Americká veřejnost podporuje válku proti Iráku (24. března 2003)

Gallup – Seventy-Two Percent of Americans Support War Against Iraq

Průzkum provedený 22.–23. března 2003 mezi 1 020 dospělými Američany. Válku proti Iráku podporovalo 72 % dotázaných. Zdroj dokumentuje rozsah veřejné podpory vojenského zásahu bezprostředně po jeho zahájení.

Přílohy

Příloha 1 – Faksimile Rumsfeldova dokumentu z 27. listopadu 2001

Zobrazit originál – 3 strany, PDF

Na první straně se v části „How start?“ nachází otázka, zda USA odhalí spojení Saddáma Husajna s útoky z 11. září nebo s antraxovými zásilkami. Dokument obsahuje také rukopisné poznámky týkající se příprav vojenské operace.

Příloha 2 – Původní fotografie antraxových obálek

Obálky adresované senátorům Daschleovi a Leahymu – PDF

Fotografická dokumentace zveřejněná ministerstvem spravedlnosti USA. Obě zásilky obsahují stejnou fiktivní zpáteční adresu školy Greendale School v New Jersey.

Příloha 3 – Fotografie laboratorní zásoby RMR-1029

Originální fotografie baňky RMR-1029 – PDF

Fotografie zásobního materiálu, k němuž FBI vztahovala genetickou stopu antraxových zásilek. Jde o jednu z ústředních materiálních stop celého vyšetřování.

Příloha 4 – Kompletní archiv vyšetřování Amerithrax

Ministerstvo spravedlnosti USA – archiv zveřejněných dokumentů

Archiv obsahuje původní antraxové dopisy a obálky, fotografie laboratorního materiálu, vyšetřovací dokumenty, laboratorní záznamy i grafy pohybu Bruce Ivinse v laboratoři.

Poznámka: Dobové články a veřejná prohlášení dokládají především to, co bylo v dané době veřejnosti sdělováno.

9/11 – 25 let poté – Obsah celého seriálu

Zobrazit jednotlivé díly:

9/11 – 25 let poté – 29. Chodí pešek okolo