Kam kráčí Izrael?
Izrael dnes hraje Ponziho schéma historické viny. Stále znovu si půjčuje z minulého utrpení, aby zaplatil dnešní násilí.
Izrael dnes hraje Ponziho schéma historické viny. Stále znovu si půjčuje z minulého utrpení, aby zaplatil dnešní násilí.
Jak vypadají diskuse běžných Rusů pod články ruského mainstreamu? Méně triumfalismu, více ironie, skepse a únavy z války, než by mnozí čekali.
Komu vlastně patří Havlův odkaz? Manažerská krize se tu mění v malou českou liturgii pravdy a lásky, kde se vznešené hodnoty potkávají s rozpočtem, Excelem a rezignačními dopisy.
Stejně tak jednou může zmizet i dnešní Česká republika — třeba rozdělená na České království, Moravské markrabství a Lichtenštejnské knížectví. Stačí, aby zmizela vůle ke společnému státu.
Závěrečný díl série Írán: Revoluce na fakturu sleduje krvavé finále převratu z roku 1953, vznik obávané tajné policie SAVAK
Írán znárodnil ropu. A CIA s MI6 začaly hledat řešení.
Když se nedaří vyjednávat, přicházejí ke slovu kufry peněz, novináři na výplatní pásce a demonstranti na objednávku.
Mosaddek se nestal premiérem proto, že by ho někdo chtěl. Stal se jím proto, že ho nebylo možné nejmenovat.
Mosaddek nebyl chudý radikál ani revolucionář. Byl aristokrat, statkář a doktor práv ze Švýcarska. O to nepohodlnější bylo, když začal mluvit o tom, komu má patřit vlastní země. Druhý díl ukazuje, jak se rodí problém — ne pro Írán, ale pro ty, kteří ho chtěli řídit.
Stát s ústavou, parlamentem a vládou. A přesto bez skutečné kontroly nad vlastní ekonomikou. Írán 20. století ukazuje, že nezávislost může být jen na papíře.
Převrat nemusí začít střelbou. Stačí koupit správné lidi, zaplatit správné novináře a vytvořit správný chaos. Írán je učebnice. A možná i návod.