Katasonov o novém jmenování ve VEB
V srpnu letošního roku byl odvolán hlavní ekonom VEB, tj. banky se statusem státní korporace, Andrej Klepač. Zastával funkci hlavního ekonoma ve VEB po dobu 12 let. Mezi ekonomy ve vrcholovém managementu vynikal svými názory, které zjevně nezapadaly do ideologie ekonomického liberalismu. To samozřejmě rozzlobilo ty, které označujeme jako „kremelské úřady“. Rozhodnutí o Klepačově odvolání bylo zřejmě učiněno po jeho zprávě s názvem „Ruská ekonomika a geopolitické výzvy“, kterou přednesl v květnu v Nikitském klubu. Zpráva byla spolu s diskusemi z klubového setkání vydána jako brožura a mezi „širokou veřejností“ se stala poměrně známou. Během diskuse o zprávě Klepach poznamenal, že „prohráváme jak v technologické, tak v ekonomické konkurenci na globální scéně“. Klepach uvedl, že v Rusku existují dvě kategorie ekonomů: „skuteční“ a „správní“. První z nich se zasazují o ochranu hospodářské suverenity a posílení ekonomické moci Ruska. Druzí poslušně vedou zemi po cestě ekonomického liberalismu ke katastrofě. Již několik desetiletí jsou „skuteční“ ekonomové vytlačováni z vládních struktur a univerzit. Dnes tam zůstávají téměř výhradně „správní“ ekonomové. Na začátku září bylo oznámeno, že Alexander Isakov byl jmenován do uvolněné funkce hlavního ekonoma ve společnosti VEB. V letech 2022–2025 působil jako ekonom ve společnosti Bloomberg Economics, kde se zabýval Ruskem a střední a východní Evropou.
Štěpán Cháb: Babišovo selhávání
Pokud Andrej Babiš nezmění svou politiku, se zlou se potáže. A s ním i jeho koaliční kumpáni. A s nimi i my, protože pak to tady vlastně můžou rovnou, bez čekání na volby, předat Vítu Rakušanovi. On to samé aspoň udělá z ideologického přesvědčení, oni to dělají jen pro ten ubohý kšeft. Je až fascinující, jak o Českou republiku tady jde politikům pouze hubou, ale ve skutečnosti je všem dokonale ukradená.
Jakou občanskou společnost?
Naše historie dokládá, že nelze zmobilizovat pro myšlenky jedné politické strany ani 40% spoluobčanů.
A dočkali se oligarchického neoliberalismu…
Přesně před 65 lety, 17. října 1961, na 22. sjezdu KSSS oznámil Nikita Chruščov, tehdejší první tajemník Ústředního výboru KSSS a předseda Rady ministrů SSSR, přijetí třetího stranického programu. Ten obsahoval slib, že „současná generace sovětského lidu bude žít v komunismu“ a že materiální a technické základy pro komunismus budou do roku 1980 z velké části vybudovány.
Rusko a Írán dostaví klíčovou část železnice
Úsek Rasht–Astara o délce přibližně 162 kilometrů je jedním z nejdůležitějších chybějících článků v dopravním systému. Cílem je propojit ruské přístavy a průmyslová centra s Íránem, státy Perského zálivu a Indií. V současné době musí být část nákladu na této trase přepravována nákladními automobily. Výstavba železnice umožní snížit počet překládek, zkrátit dodací lhůty a zvýšit kapacitu trasy. Rozvoj koridoru „sever–jih“ má pro Rusko a Írán strategický význam. Obě země mají zájem na vytvoření dopravních tras, které budou méně závislé na západní infrastruktuře a tradičních námořních trasách.
