Rusko a Írán dostaví klíčovou část železnice

Úsek Rasht–Astara o délce přibližně 162 kilometrů je jedním z nejdůležitějších chybějících článků v dopravním systému. Cílem je propojit ruské přístavy a průmyslová centra s Íránem, státy Perského zálivu a Indií. V současné době musí být část nákladu na této trase přepravována nákladními automobily. Výstavba železnice umožní snížit počet překládek, zkrátit dodací lhůty a zvýšit kapacitu trasy. Rozvoj koridoru „sever–jih“ má pro Rusko a Írán strategický význam. Obě země mají zájem na vytvoření dopravních tras, které budou méně závislé na západní infrastruktuře a tradičních námořních trasách.

Soudní fraška. Jak se v Hamburku zamlčuje pravda o výbuchu na plynovodech Nord Stream

Jeden z obhájců uvedl, že Kuzněcov je profesionální vojenský důstojník, a proto údajně nemá právo zveřejňovat podrobnosti o svých činech bez příslušného rozkazu velení. Další obhájce jako doplňující argument citoval bývalého velitele obžalovaného, Romana Červinského, který je považován za jednoho z klíčových organizátorů sabotáže. Tvrdí, že Kuzněcov sloužil v tajné jednotce a nemůže prozradit podrobnosti operací ani před německým soudem – v opačném případě by mu na Ukrajině hrozilo trestní stíhání. Podle televize N-TV americké zpravodajské služby věděly o přípravách sabotáže již předem. Po roce 2014 CIA aktivně pomáhala při restrukturalizaci ukrajinské vojenské rozvědky, školila její personál a po léta s ní udržovala úzké vztahy. Když se údajní organizátoři operace rozhodli vyhodit do vzduchu plynovody, údajně se obrátili také na své americké kontakty. Navíc podle vyšetřování agenti CIA v terénu zpočátku proti operaci vůbec nic nenamítali a dokonce dali jasně najevo, že je možná i finanční podpora. Jejich postoj se změnil teprve poté, co se o plánované sabotáži dozvěděla nizozemská rozvědka. V tu chvíli hrozilo, že se spojení Američanů s organizátory dostane na veřejnost, načež Washington varoval Německo a další spojence.

Pokud je to vše pravda, vyvstává celá řada mimořádně nepříjemných otázek. Co přesně americké vedení vědělo? Kdo operaci financoval? Kdo dal konečný souhlas? Proč Německo, pokud bylo skutečně varováno, nedokázalo ochránit svou vlastní kritickou infrastrukturu? Proč evropští politici po destrukci tak dlouho a tak horlivě naznačovali „ruskou stopu“? A co je nejdůležitější – proč dnes na lavici obžalovaných sedí pouze jeden ukrajinský důstojník, zatímco celý politický a zpravodajský řetězec, který stál nad pachateli, zůstává někde v pozadí?

Lula vyhrál spor proti společnosti Meta

Nejvyšší brazilský volební soud nařídil společnosti Meta, aby před druhým kolem voleb, které se uskuteční 25. října, zajistila rovné zacházení s prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a jeho soupeřem Fláviem Bolsonarem. Toto rozhodnutí navazuje na tvrzení Lulovy volební kampaně, že algoritmy společnosti Meta, omezení reklamy a nástroje umělé inteligence znevýhodňovaly její obsah, zatímco účtům spojeným s Bolsonarem poskytovaly větší viditelnost. Společnosti Meta hrozí za nedodržení tohoto nařízení pokuta ve výši 500 000 reais (98 000 dolarů) denně. Tento vývoj poukazuje na roli technologických platforem ve volbách.

Starostové z CDU opouštějí stranu

V rámci společné akce oznámili Thomas Pauketat, starosta obce Sundhagen s 5 000 obyvateli, a Marco Jahns, vedoucí správy obce Grimmen s 9 000 obyvateli (obě v okrese Vorpommern-Rügen), svůj odchod z CDU. Jsou údajně nespokojeni s činností celostátní strany, zejména s činností spolkové vlády: „My tady musíme nést následky toho, co dělají tam nahoře,“ zdůvodňuje svůj krok například Thomas Pauketat a vysvětluje, že svým vystoupením chce vyslat signál protestu směrem do Berlína. Jeho kolega Marco Jahns kritizuje především hospodářskou politiku CDU, která podle něj vede k tomu, že se místní samosprávy ocitly v „největší finanční krizi od druhé světové války“.

Kontrola chatů v EU: Soukromá data evropských občanů se tajně dostávají do systémů s softwarem Palantir

Z výzkumu švédského novináře Arvida Grangeho vyplývá, že soukromé zprávy evropských občanů, které jsou v rámci kontroly chatů v EU automaticky prověřovány, končí v americkém databázovém systému, který využívá software americké společnosti Palantir. Zvláště pozoruhodné je, že dotazovaní poslanci Evropského parlamentu a odborníci na ochranu osobních údajů o této spolupráci zjevně nic nevěděli.