9/11 – 25 let poté – 6. Dvojčata, která Boeing nesrazil

Televizní obraz má jednu obrovskou výhodu: Boeing narazí do mrakodrapu a mozek si zbytek doplní sám. Jenže ani NIST netvrdí, že náraz shodil věže. Naopak. Obě náraz přežily.

Dvě obrovské ocelové krabice

WTC 1 a WTC 2 nebyly subtilní skleněné věžičky. Byly to dva 110podlažní mrakodrapy, každý přibližně 63 × 63 metrů v půdorysu.

Severní věž měřila na výšku přibližně 417 metrů, jižní 415 metrů. Každá měla 59 obvodových sloupů na každé straně – celkem 236 – a uvnitř obdélníkové jádro se 47 nosnými sloupy. Obvodový plášť nesl část gravitačního zatížení a prakticky celé zatížení větrem. Jádro neslo zhruba polovinu gravitačních sil. Mezi jádrem a obvodem byly zavěšené lehčí podlahové systémy, které oba systémy současně propojovaly.

To je důležité.

Když poškodím jednu část, zbytek konstrukce umí přerozdělit zatížení.

A přesně to se 11. září stalo.

8:46 a 9:02

Severní věž byla zasažena v 8:46. Jižní v 9:02.

NIST shrnuje první fázi naprosto jasně: letadla poškodila obvodové i jádrové sloupy a podlahy, ale konstrukce zatížení přerozdělila a obě věže zůstaly stát.

Jižní ještě 56 minut.

Severní 102 minut.

Takže si první větu zapíšeme velkým písmem:

Boeing věže nesrazil.

Kdyby náraz sám stačil, nebylo by co dalších 56 a 102 minut vysvětlovat.

Co tedy věže shodilo?

NIST potřebuje další řetězec. Letadlo nejen poškodí sloupy. Musí také ve správných místech strhnout protipožární izolaci z oceli. Pak musí vzniknout a udržet se rozsáhlé požáry. Ty musí zahřát podlahové nosníky a sloupy natolik, že se podlahy prohnou. Prohnuté podlahy musí zůstat připojené k obvodu a táhnout obvodové sloupy dovnitř. Obvodové stěny se musí dostatečně vybočit směrem dovnitř, až některé sloupy ztratí stabilitu. A teprve tehdy začne globální pád.

Náraz nestačí. Požár nestačí. Je potřeba přesně správné poškození, přesně správně stržená izolace, přesně správný oheň a přesně správná deformace.

Letecké palivo zmizelo rychle

Ve veřejném obrazu hoří věže „leteckým palivem“. Jenže NIST sám už v roce 2004 uváděl, že většina paliva byla spotřebována během prvních několika minut po nárazu. Po většinu času tedy nehořelo letecké palivo. Hořely kanceláře. Papír. Nábytek. Koberce. Počítače. Přepážky. Věci, které hoří v kancelářských budovách i jinde. NIST odhaduje, že lokálně mohly plyny v požárech dosahovat vysokých teplot, ale samotná ocel se ohřívala podle toho, zda na ní zůstala protipožární izolace.

Severní věž měla izolaci zesílenou

V 90. letech začala Port Authority na některých podlažích protipožární ochranu podlahových příhradových nosníků zesilovat. Podle vlastní dokumentace Port Authority bylo v severní věži takto modernizováno 18 podlaží a v jižní 13. A teď pointa.

Celá zasažená zóna severní věže – podlaží 92 až 99 – měla zesílenou protipožární vrstvu.

U jižní věže bylo v zasažené oblasti takto modernizováno jen 78. podlaží. Severní věž tedy dostala v kritické oblasti před útokem lepší požární ochranu. NIST odpovídá jednoduše: bylo to jedno, protože náraz většinu této ochrany strhl. Takže to, co mělo věž chránit proti požáru, je z oficiálního mechanismu odstraněno jedním předpokladem: Boeing a jeho trosky odloupaly protipožární nástřik v dostatečně velké oblasti. Jak praktické. Bez stržené izolace by podle NIST věže pravděpodobně nespadly.

Takovým tvrzením se samozřejmě nenecháme odbýt, i když na něm ve výsledku mnoho nezáleží. Výklad NIST nedává smysl ani s azbestem, ani bez něj, ani s požární izolací, ani bez ní. Přesto se k protipožární izolaci, azbestu a dalším protipožárním opatřením v některém z budoucích dílů seriálu ještě vrátíme.

Zkoušky, které věže přežily

NIST provedl i standardní požární zkoušky podlahových sestav. Zkoušené sestavy se během předepsané doby nezřítily. NIST vysvětluje, že zkoušky nebyly kopií skutečných podmínek 11. září – zejména kvůli rozsahu poškození izolace a konstrukce.

Dobře.

Jenže právě tím se znovu vracíme ke stejnému bodu.

Aby oficiální verze fungovala, musím nejdřív přijmout rozsáhlé stržení izolace, které po nárazu nikdo po celé konstrukci fyzicky nezměřil.

Pak můžu pustit počítač.

První účet

Takže co máme po prvním zkoumání? Dvě obrovské ocelové věže. Náraz, který obě přežily. Palivo, které z velké části shořelo během několika minut. Kancelářské požáry. A model, který potřebuje rozsáhle strženou protipožární ochranu a tepelné deformace ve správných místech. Teprve potom začne kolaps.

Televize říká: letadlo shodilo věž. NIST ve skutečnosti říká něco podstatně složitějšího.

A teď přichází druhá otázka. Co se stane v okamžiku, kdy věž opravdu začne padat?

Poznámky a prameny

1. NIST, WTC Towers FAQ: WTC 1 a WTC 2 byly 110podlažní věže; WTC 1 bylo dokončeno v roce 1972, WTC 2 v roce 1973. NIST uvádí časy zásahu a kolapsu a výslovně říká, že samotné nárazy věže neshodily.

2. NIST IR 6879 / NCSTAR structural models: půdorys každé věže cca 63,1 × 63,1 m; 59 obvodových sloupů na každé straně a 47 sloupů jádra.

3. NIST, About the Investigation / NCSTAR 1: věže by podle závěru NIST zůstaly stát nebýt rozsáhle stržené protipožární izolace a následných vícepodlažních požárů.

4. NIST June 2004 Key Findings: většina leteckého paliva byla spotřebována během prvních minut; dlouhotrvající požáry byly tvořeny převážně hořícím kancelářským vybavením.

5. NIST NCSTAR 1-6A: Port Authority uváděla 18 modernizovaných podlaží v WTC 1 a 13 v WTC 2; celá zasažená zóna WTC 1 (92–99) měla zesílený nástřik, zatímco v zasažené zóně WTC 2 pouze 78. podlaží.

6. NIST WTC Towers FAQ: standardní požární zkoušky podlahových sestav nevedly ke kolapsu; NIST je nepovažoval za přímou repliku podmínek 11. září.