Brian Cox (ZDE) oznámil, že Big Bang, neboli Velký třesk, nebyl vlastně prvotní okamžik našeho vesmíru. Astrofyzika má oproti většině vědeckých disciplín tu výhodu, že vyvolává vlny nesouhlasu jen u mála jednotlivců. A profesor Cox je příliš populární na to, aby si nějaký oponent dovolil nahlas pochybovat o jeho tvrzeních. Já sám se s tím nějak srovnám, ono mi to tak nějak stejně nesedělo, v mém životě jsem musel vždy něco mít, aby to udělalo bum. Jeho oznámení mne však přivedlo k tomu, abych se pokusil dát nějaký rámec několika příhodám kolem sebe. Tak nějak se globálně orientovat a, jak říká Komenský, jít od lehčího ke složitějšímu.

Odbočení první

Při koupi masa na anglickém farmářském trhu za £16,10 jsem zaplatil dvacetilibrovkou. Žena držela maso, její partner moji dvacku a oba jsme čekali, až spočítá, kolik mi má vrátit. Při pohledu na jeho evidentní strádání jsem mu nabídl 1,10 libry s předpokladem urychlení transakce. Odpovědí byl zděšený pohled a po dlouhém váhání záporná odpověď. Po další dlouhé době dopočítal a připravil těch £4,90 k vrácení a jeho spolutrhovkyně mi konečně předala můj nákup. Já vím, že většina lidí platí kartami i na trhu, kde se již dávno nesmlouvá, ale trh bez hotovosti a trhovců bez praxe kupeckých počtů je přece jenom síla.

Odbočení druhé

Není to dlouho, co nám náš premiér vysvětloval, že jedna koruna "investovaná" do zbrojení nám vydělá 3 koruny. Skutečně si myslí, že kromě majitelů zbrojařských podniků mu to bude někdo věřit a podporovat? Je to tím, že také neumí odečíst od dvacetikoruny 16 korun a 10 haléřů? Nebo je v oparu drog a v područí vojensko-průmyslového komplexu? Myslí si skutečně, že normální občan jakéhokoliv státu chce žít v ocelovém dikobrazu nabídnutém francouzským premiérem? Jak si to ten frantík vůbec dovolil? Nečetl knihu J. Verna „Ocelové město“, dílo které inspirovalo Konstantina Eduardoviče Ciolkovského k jeho celoživotnímu dílu o raketách, kterým se stal zakladatelem celého kosmického výzkumu?

Tehdy jsem známý román J. Verna spojoval s těžkým průmyslem, šedí dopravních prostředků v brzkých ranních hodinách až do pozdních šedesátých let, kdy jsem si o prázdninách přivydělával na vysokých pecích kladenské Poldi. Ale to už jsem studoval na hnojárně meliorace a perspektivy byly zelenější. A tak se mi povedlo na Vernův román skoro zapomenout. Přesněji řečeno zapomenout na to, že to byl obraz otroků se stejným cílem průmyslu, který se teď předkládá nám, navýšením peněz na zbrojní průmysl. Průmysl, jehož cílem je vytvořit super-dělo, které nás udělá šťastnými a spokojenými. Super-dělo, které dostříkne dál než dělo souseda, super-dělo, které nás před sousedem ochrání, dělo, které i bez našeho svolení může našeho souseda zabít, zničit, ochromit, zpomalit, nalomit.

A než ho nalomíme a zabijeme, použijeme sankce. Samozřejmě ne na bohaté, ti mají svoje království v daňovém nebi. Sankce, co zabíjí chudé a bezbranné, sankce, co mají za účel jen popudit a nasrat lidi na jejich stejně chudé sousedy. Sankce, co nikdy nepomohly k vytvoření důvěry a spolupráce. Sankce jsou opakem jednání Armanda Hammera, který obchodoval se sovětským systémem hned od začátku, založil výrobu tužek baťovským způsobem a navázal osobní styky s Leninem. Jeho autobiografie je fascinující obrázek toho, že obchod nemusí být pod nátlakem armády, jak to praktikuje mafie západních států. Obchod se smrtí nesmíme podporovat našimi daněmi. Zbrojovky a zbrojnoši nesmí být v soukromých rukách. Dokažme se postavit zbrojařskému průmyslu tím, že odmítneme platit nesmyslné sumy za vraždící předměty.


Citace je z mého staršího článku Jak nebýt hrdým občanem ocelového města

Odbočení třetí

Videozáznam podmořského výtoku lávy a plynů komentoval prof. Brian Cox jako vytváření elektrického napětí a výboj mezi póly, právě ta jiskra je možná tím prvním projevem života, tedy přechodem z termálně chemického na termálně biologický. Více v dialogu s názvem Lze život skutečně vysvětlit pomocí fyziky?, kde je například uvedeno: ”Energie je první velkou věcí, kterou živé bytosti potřebují k tomu, aby mohly dělat to, co dělají”.

My to všichni známe... Ať už z románů, kde boxerovi chyběl pořádný kus masa k tomu, aby měl energii vyhrát zápas, kde první cena byla pár dolarů, nebo od tvůrců příruček pro záchranu života, kteří doporučují mít u sebou kousek čokolády a v neposlední řadě dávat vojákům v okopech aspoň jedno teplé jídlo denně. To mluvím o situacích, kdy naše tělo dokáže přeměnit potravu na energii pro svaly a mozek. Taky víme, že nám dostupná energie je ze slunce, a to nejen teplem, které nám sluneční svit poskytuje a tak umožňuje přežít s menší spotřebou energií z jídla a fosilních energií k zahřátí.

Do dnešního dne vyčerpáváme zásobník energie ze slunce, která se ukládala po miliony let v podobě ropy, uhlí a rozmanitosti flory a fauny. Přes nacházení nových nalezišť fosilních paliv je vyčerpání těchto zdrojů naprosto nevyhnutelné. Náhrada obnovitelnými zdroji je tedy pochopitelná snaha, nicméně získaná energie nestačí ani teď, o to méně v blízké budoucnosti při neustále rostoucí spotřebě elektrické energie. Slunce samé jako zdroj ušlechtilé formy a pro nás jediného zdroje energie (minimální entropie), tedy pořádku, pomáhá floře k životu tak, že flora bere, spotřebovává část na svůj život a zároveň tvoří kyslík, cukry a mnohé další bloky energie pro faunu a vysílá zbytek v podobě radiace dlouhovlnného spektra do vesmíru. Analogicky tedy i lidská bytost potřebuje upotřebitelnou energii a v co největší kvantitě, aby byla skutečně svobodná. (Použiji formulaci svobody jako "možnost nedělat věci, které nechci" od Yannise Varoufakise.)

Je tedy zřejmé, že snaha získat neustálý a silný zdroj energie a jeho mírové využití by měla být první na žebříčku výzkumu.

Jestliže je nám vnucována priorita získávat energii na zbraně a výbušniny, pak nejenže ničíme soužití flory a fauny v její rozmanitosti a v její funkci podpory života, ale přispíváme k urychlení degradace pro život potřebné využitelné energie na teplo a tedy zvyšujeme entropii systému bez zisku a za cenu ztráty možné diverzity. Protože právě ten proces změny entropie je příčinou toku času a poskytuje tak základy změn života. (The History of Thermal Energy (Exploring Thermodynamics with Jim Al-Khalili)

Pokud vesmír směřuje k maximální entropii, pak život nabízí způsob, jak tuto tendenci urychlit, protože život je velmi dobrý v přeměně nízké entropie na vysokou entropii. Vztah mezi životem a energií bude zcela jistě jednou popsán elegantním matematickým vzorcem, podobně jako je vyjádřen druhý zákon termodynamiky (Rudolf Clausius),

který ukazuje, jak energie mizí do vesmíru a pomáhá tak zvyšovat entropii vesmíru a v případě naší bomby nepomáhá životu, nýbrž smrti nejen nás, ale i celého vesmíru.

Odbočení čtvrté

Petr Hájek z Protiproudu je přesvědčen, že současná situace je v podstatě náboženská válka. Dávám mu v tom za pravdu, protože vidím útok nejen na svobodu myšlení, ale přímo na myšlení. Vypadá to, jako by pod zástěrkou všech těchto panik někdo rozšířil Zika virus a tady v Evropě jsme si ho většina z nás nasála dosytosti. Pamatujete na návod, jak být šťastný? "Snižte si IQ!", bylo to doporučení. Možná nás tím už někdo obšťastnil.

Spojnice všech mých odbočení, od prosté neschopnosti kupeckých počtů po ignorování přírodních zákonů, které vede až k ignorování skutečnosti, je ve stručnosti vyjádřena výrazem “kognitivní paralýza západu“. (Výraz je půjčený od profesora Ivo Budila)

K tématu:


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!