Psali jsme několikrát o nesmyslné politice EU, které pořádá divadlo pro lid typu G7, zatímco jiné země (vyloučené z tohoto divadla) usilovně makají na tom, aby se měly lépe. Klíčový článek se jmenuje Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem . Trvale píšeme o Ukrajině a o Blízkém východě v kontextu geopolitického boje o suroviny a o vliv. Role Západu je dnes už spíše destruktivní. Přes války a podporu teroru se snaží udržet své mocenské pozice staré jedno století. Nyní se podívejme na novou tvář světa, která se buduje bez USA, a bohužel asi i bez Evropské unie, která se pomalu rozpadá.

Hedvábná stezka a politika obchodu

Klíčový článek s příslušnými odkazy se jmenuje Realita západního boje za demokracii . Podívejme se na zásadní věci ohledně ekonomiky, které u nás nikdo nekomentuje. V roce 2013 Deutsche Bahn, německá železniční společnost, začala budovat trasu mezi Hamburkem a čínským Zhengzhou, která má nyní snížit cestovní čas na pouhých 15 dnů. Mezitím Kazakh Rail otevřel linku Chongqing-Duisburg s podobnými časy. V říjnu 2014 se Čína oznámila plány na výstavbu nejdelší vysokorychlostní železniční trati za cenu 230 miliard dolarů. Podle plánů budou vlaky mezi Pekingem a Moskvou jezdit za pouhé dva dny.

V dubnu, prezident Xi Jinping podepsal dohodu s Pákistánem o výstavbě čínsko-pákistánského hospodářského koridoru. Dálnice, železniční spojení a potrubí půjde od Sin-ťiangu ke společnému přístavnímu zařízení v Gwadaru. Tento přístavní terminál už Pákistán otevřel v roce 2007 a Čína do něj investovala více než 20 miliard dolarů, protože leží necelých 500 km od Perského zálivu. Od roku 2011 Čína také začala rozšiřovat železniční linky přes Laos do jihovýchodní Asii, zatím za 6,2 miliardy dolarů. Stejná vysokorychlostní trať se buduje od města Kunming do Singapuru, cesta má trvat 10 hodin. Tím vzniká nová ekonomická aliance. Z ní je Západ předem vyloučen, vinou hloupé vazby na destruktivní politiku USA.

Hedvábná stezka a politika surovin

Klíčový článek s příslušnými odkazy se jmenuje Rok 2013 aneb Regionální války o suroviny a geopolitický vliv . Čína v tomto desetiletí vybudovala komplexní síť transkontinentálních plynovodů a ropovodů. V roce 2009 po deseti letech výstavby, státní podnik China National Petroleum Corporation (CNPC) otevřel závěrečnou etapu ropovodu Kazachstán-Čína. Jde o téměř 1000 kilometrů do západočínské provincie Sin-Ťiang a bude přepravovat 140 milionů barelů ropy ročně.

Současně CNPC spolupracoval s Turkmenistánem na plynovodu Střední Asie-Čína. Plyn půjde až do Barmy a do Bengálského zálivu, a tím obejde Američany stráženou Malackou úžinu u Sumatry. První část plynovodu CNPC otevřel už 2013. V květnu 2014 tato společnost podepsala kontrakt za 400 miliardy dolarů, onu slavnou třicetiletou smlouvu s Gazpromem na výstavbu plynovodů přes Sibiř a do Mandžuska.

Země BRICS nekonferují pro média, ale makají

Obraty v těchto sítích jdou už dnes do biliónů dolarů a znamenají geopolitickou změnu na další generace. S tím souvisí vznik nového bankovnictví podporujícího regionální plány růstu. V říjnu 2014 Peking oznámil zřízení Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB). Viz náš prozatím kritický článek Banka AIIB aneb Zdání může klamat . Čínské vedení vnímá tuto instituci jako budoucí alternativu k Západem ovládané Světové bance. Západní země se připojily, důvody jsou jasné. Toto bankovní uskupení již nelze ignorovat, a je-li třeba, musí se také sabotovat zevnitř. S tím souvisí i hospodářské vztahy Pekingu s Afrikou bohatou na suroviny. A k tomu připočteme Rusy otevřenou cestu kolem Arktidy a Číňany budovaný nový "Panamský kanál" v Nikaragui.

Spojené státy dobře vědí, že všechny tyto snahy znamenají rozšíření vojenské přítomnosti Číny, Ruska a zemí BRICS. Tyto země si musí vojensky pojistit novou strategickou "silk-road" stejně, jako si USA řetězem vojenských základen pojistila mocenský vliv na celém světě. Zda z toho budou jen lokální války jako na Ukrajině a na Blízkém východě, nebo i velká válka, to se teprve uvidí. Jen pro pořádek připomeňme, že vinou nezákonné invaze Bushe mladšího do Iráku ve druhé válce již neexistuje na světě žádná organizace, která by platila jako nejvyšší světová autorita. USA uvrhly svět do chaosu a do mezinárodní anomie svým jednostranným rozhodnutím ignorovat RB OSN a začít druhou válku v Iráku na základě vylhaných důvodů.

Rozpad mezinárodního práva se stupňuje i tím, jak západní korporace chtějí přes smlouvy typu TTP a TTIP mít pravomoc nad národními státy. Pokud budou tyto smlouvy efektivně platit, tak si připomeňme historii První i Druhé světové války. Tehdejší korporace skrze moc států chtěly nové rozdělení světa. Země BRICS jsou z těchto smluv vyloučeny, protože by je tak jako tak nikdy nepodepsaly. Tedy kromě Vietnamu, který chce podepsat TTP smlouvu s USA, které vojensky porazil ve válce. Ale musí chytře hrát proti odvěkému nepříteli, tedy proti Číně. Země BRICS nemají chuť spáchat ekonomickou a politickou sebevraždu, jak je dobře vidět, na rozdíl od EU.

Stejná válka dnes a denně již probíhá v kyberprostoru. NSA neuznává absolutně žádné pravidlo a odposlouchává i vlastní spojence u EU, včetně hlav států. Tím sama sebe vystavila masivním útokům všech ostatních zemí. Eskalace tohoto boje je dost nebezpečná, protože kybernetika a informatika představuje nervový systém moderních států. Proto se také boj o satelity a komunikace přesunuje i na oběžnou dráhu.

Psali jsme
Rusko buduje nové RVHP s Čínou
Mezinárodní měnový fond BRICS pro 41% obyvatel zeměkoule