Doposud měl švýcarský frank podobně jako česká koruna společné to, že byl zavěšen na euro a od 15. ledna 2015, který je nadšenými zastánci liberálního trhu označován za den, „kdy díky rozhodnutí Švýcarské národní banky posílit významně frank“, i to, že na něj "konečně začnou působit tržní síly". Viz např. český článek zde . Dokonce i Deutsche Wirtschaftsnachrichten a autor ekonomických bestsellerů Matthias Weik píše, že „prý je tiché a neočekávané rozhodnutí Švýcarské národní banky potopit euro těžkým úderem podvodnému finančnímu systému umělých nekrytých peněz“. Někdy je dobré chvíli si sednout a přemýšlet o tom, co se vlastně děje.

Zadržme a zamysleme se na chvilku, zda za prudkým zhodnocením švýcarského franku nemohou skrývat jiné zájmy. A mějme na paměti, jakou roli hrály švýcarské banky v historii, zejména v době II. světové války. I pro Hitlera bylo Švýcarsko tabu a nechal přes něj běžet obchody s USA. I pro zkrachovalou EU s jejím dluhovým eurem může být Švýcarsko dobré, protože jedno promile elity o své přijít nechce. K tomu je třeba přečíst konec druhé části článku.

Devizové rezervy a nafouknuté bilance centrálních bank

Švýcarská národní banka více jak tři roky intervenovala více než ostatní a oslabovala (podobně jako ČNB) svou měnu. Dnes se sice její guvernér vyjadřuje, že „není úkolem“ centrální banky podporovat exportéry, protože všichni hoteliéři a exportéři po neočekávané změně strategie zuří. Ale tehdy tak mohutně činil. Tak zvaní "ochránci švýcarského franku" bušili tak silně do kláves počítačů, že se jim podařilo nafouknout bilanci centrální banky nákupem eurových a dluhopisů různých zemí eurozóny a jiného šrotu na 85 % HDP země a trhnout tak rekord i proti americkému FEDu! Jeho bilanční suma odpovídá pouze 27 % HDP USA. Graf vývoje bankovní bilance ve Švýcarsku podle složek máte zde.



Švýcaři nejsou úplně tak úplně neznalí věci a začali jednat v referendech, o nichž jsme psali (Švýcaři se v referendu rozhodli nezachraňovat své zlato ). Referendum sice nevyšlo, ale byl tu velký společenský tlak. Část aktivních a inteligentních občanů měla zájem o své úspory a tlačila na SNB, aby byla donucena zákonným opatřením:

  • zastavit prodej měnového zlata;
  • držet trvale 20 % devizových rezerv ve zlatě;
  • repatriovat veškeré zlato ze zahraničí zpět do Švýcarska.

Navíc by část Švýcarů chtěla zavést systém „plnohodnotných peněz“, tomu jsme se již také věnovali v článku Švýcaři rozběhli iniciativu Vollgeld . To by možná skutečně byla revoluce i ve směru posílení tržních sil. Ač to na první pohled tak úplně nevypadá.

Největším nepřítelem tohoto referenda, o kterém jsme psali, byla právě SNB, která se zapojila do obrovské mediální propagandy proti požadavkům referenda. Experti "promluvili" a lid se opět nechal zviklat. Zvláštní, že SNB byla proti nákupu zlata do výše 20 % devizových rezerv, když na druhé straně všechny velké ekonomiky světa drží ve svých devizových rezervách 70 a více procent zlata. Dokonce i vstup do eurozóny je podmíněn zvýšením podílu zlata v devizových rezervách. Předtím bylo módou odprodávat zlato za evropské, americké, případě kanadské a japonské dluhopisy. Ve světle těchto faktů je jasné, že uvažovat o SNB jako o odpovědné centrální bance, je poněkud přehnané. Ale strach z občanů SNB nakonec dostala, Jsme ve švýcarské přímé demokracii vykonávané přes referenda.

Česká bankovní manipulace

Tržní síly a zdravý rozum nepůsobí ani v případě Švýcarské národní banky (SNB), a už vůbec ne v ČNB. Co se týká české koruny, působit ani nemohou. Stačí si prostudovat zákon č. 6/1993 ve znění pozdějších dodatků. Je jasné, že úkolem české centrální banky není pečovat o udržení makroekonomické rovnováhy a udržení hodnoty koruny. Budoucí penzisté, kteří skočili na lep „expertům“ a šetří si poctivě korunku ke korunce, se budou moci tak leda jít pást. Koneckonců zeleně máme pořád ještě dost, díky zanedbanému zemědělství. Česká národní banka už nám nepatří a musí se podřizovat zájmům ECB, která je nedemokratická, netransparentní a nemusí se nikomu zodpovídat. Budeme se tím podrobněji zabývat v druhé části analýzy.

My v Česku jsme nafukovali balón z "fiat money" trochu víc než v USA a ještě jsme to stíhali za kratší dobu. Viz bilance z konce roku 2014 dle Patria Finance: Činí 1 236 753 miliard, tedy zhruba 30 % našeho HDP. Což uznejte, je proti Švýcarsku docela dobré skóre! Ale jsme také o hodně chudší než Švýcaři. Tyto "schopnosti" bankéřů ničit hodnotu peněz ukazují i na pitomost politiků a jejich zkorumpovanost. Na růst dlouhodobých dluhopisů ČNB se podívejte zde.



ČNB pracuje v systému "čím více dluhopisů, tím méně zlata". Jak postupují chytré země jako Rusko a Čína, na to se podívejte do druhé části analýzy. Nestačí, že bylo odprodáno zlato a jsme všem vyspělejším zemím k smíchu. Kalouskova TOP 09 prosadila „zapůjčení“ 10 % našich devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu na „záchranu eura“ a připravila nás takto o značný obnos z úroků, viz tento výborný článek z blogu autora , který zřejmě ví, o čem jsou finanční trhy. A geniální chemik Kalousek byl odměněn jako nejlepší ministr financí daného roku bankovní hrůzy.

A podívejme se také na skladbu devizových rezerv u nás, zdroj zde . Kdyby došlo ke zhroucení eura a dolaru, nemáme šanci ustát turbulence. Víc jak padesátiprocentní podíl eurošrotu v našich devizových rezervách nedává garanci, že někdo bude o znehodnocená eura stát. Česká republika je tedy mistrem v prodělcích a špatných transakcích. Takže má dnes pouze 1,6 % rezerv ve zlatě, ubohých 11 tun. A naše investiční portfolio spravuje newyorská korporátka jménem Black Rock . Jistě ve prospěch lidu České republiky. A naši bankéři v ČNB za to berou násobky prezidentského platu. Tak si to konečně přiznejme: Česká republika nám už dávno nepatří!

Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část II)