Obsah proslovu amerického prezidenta Baracka Obamy k absolventům elitní vojenské akademie ve West Pointu nenechá na pochybách nikoho, kdo řádně poslouchal: Spojené státy se nebudou nikoho ptát o dovolení vést válku, kdykoliv to uznají její představitelé za vhodné. Ne, to není vyhlášení obranné doktríny, vyhlášení války v případě napadení vnějším agresorem. Bude se bojovat kdykoliv a kdekoliv, pokud půjde o „klíčové zájmy“ USA. Obama vysvětlil absolventům úlohu amerických tajných služeb a armády. Ta nemá ve světě sobě rovného protivníka a ztělesňuje všechny atributy, kvůli kterým mají USA právo nadvlády nad světem. Jiné hodnocení projevu najdete zde (Obama hlásal ve West Pointu pragmatismus). Z hlediska ekonomky bych si dovolila být větším skeptikem. Na tzv. "pragmatismus" Obamy jsem dost opatrná. Tady jsou ekonomické důvody.

Zájmy a zase zájmy, ale imperiální

Co vše si lze představovat pod pojmem „klíčové zájmy“ USA? Přístupy k trhům, k surovinovým zdrojům celého světa, k levné pracovní síle a k zajištění zisků pro americké koncerny a banky. Tímto směrem jde i ovládnutí „spřátelené EU“ v podobě TTIP nebo ovládnutí Evropské centrální banky a ostatních centrálních bank těmi správnými lidmi. Z hlediska historické ekonomie platí, že proslov Baracka Obamy, který ještě nestačil vrátit Nobelovu cenu míru, by podepsal každý imperiální politik 19. století. Podíváme-li se na výdaje na zbrojení v roce 2013 v souvislosti s dnešními "válkami čtvrtého typu", pak člověku běhá mráz po zádech. Kdo má zájem na válce? Podívejte se na výdaje na zbrojení v roce 2013, zdroj Stockholm International Peace Research.



Z grafu je naprosto jasné, která zbrojařská lobby má opravdu masivní zájem na tom, aby udala zastaralé zbraně v nějakém konfliktu nebo je prodala vystrašeným státům a aby si zase opatřila nové. A navíc jsme v situaci 30. let před Velkou hospodářskou krizí a 2. světovou válku i z hlediska koncentrace moci ve finančních elitách, viz Pikettyho data. Kolegové z redakce používali jeho metodickou analýzu nerovností v současném neoliberálním systému v několika důležitých rozborech. Viz články Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce? nebo studii Distribuce státního bohatství v USA. Další důvod k obavám z Obamy a jeho válečného bubnování ukazují následující kapitoly o možném zhroucení financí.

Zadlužení se dostalo do kritické fáze

Minulý týden šokovalo veřejnost vyhlášení Evropské centrální banky, adresované bankám a investorům. Když varuje samotná ECB, měly by začít svítit červené kontrolky. Něco se zřejmě děje. Jaký to klid a pohodička vládla před volbami do Evropského parlamentu! Euro zachráněno, z toho nejhoršího prý je Evropa venku a trhy začínají být optimistické. Pár dnů po volbách je všechno jinak. Nás to nepřekvapilo. To nejdůležitější, tj. podepsání dohody o bankovní unii ještě před volbami do Evropského parlamentu bylo dosaženo, „bail-in“ i „bail-out“ strategie odzkoušené a akceptovatelné bez velkého randálu.

Stoprocentně jisté je, že monetární politika Federálních rezerv, ECB a ostatních centrálních bank, které měly dle mainstreamových médií „přispívat k finanční stabilitě“ byla využita ke zcela opačným cílům. V součinnosti se zkorumpovanými politiky, kteří zradili zájmy lidu svých zemí, se podařilo vyvolat krizi, která nemá historické obdoby. K proradnosti politiků se podívejte na vědeckou studii Výzkum potvrdil, že vlády států slouží zbohatlíkům a korporacím. V čem je jejich zrada? Nechali akcelerovat bublinu státního zadlužení a ve spolupráci s bankéři nafoukli v krátké době do neskutečné výše královnu všech bublin: trh státních dluhopisů, akciový trh a opětovně i trh nemovitostní. Tisk peněz z rotaček již pád nezastaví. Úrokové sazby jsou na dně a to znamená, že už není kam jít. Jsme na konci jednoho cyklu. Graf vývoje základní úrokové sazby u dolaru a eura vypovídá vše. Na grafu vidíte, jak kvantitativní uvolňování (quantitative easing, QE) levných peněz za téměř nulové úroky (červená křivka) hnaly do výše akciovou bublinu v USA.



Šance na oživení ekonomiky je bez radikálních politických a systémových změn nulová. Evropu čeká chaos nebo válka. Mario Draghi proto zvedá černý prapor a varuje banky a investory, aby si připravili záchranné čluny. Očekávali bychom sice toto varování spíše od Marca Fabera než od šéfa Evropské centrální banky, nicméně ECB tím ještě kopla ovečky padající do propasti, aby jejich pád urychlila. A svými "doporučeními" urychlí i odliv kapitálu z Evropy a paniku, která již stejně nastala.

Lidé nejsou tak zcela neinformovaní a dali to elitám EU ve volbách najevo. Jak to pýthicky řekl Victor Constancio, viceprezident ECB, agentuře Reuters: "Nemám pro investory žádná doporučení, ale měli by si být vědomi současných rizik a pokusit se před nimi chránit." Škoda, že pan viceguvernér nemá nějakou radu pro penzisty, jak se mají zařídit, až trhy splasknou a oni přijdou o své úspory. Protože poslechli předchůdce nejlepších ministrů financí typu páně Kalouska a spořili si v rámci odpovědnosti pilně na stáří v soukromých penzijních a pojišťovacích fondech. Vždyť také byli po volbách hned odměněni. V Německu byla pár dnů po EU volbách snížena garantovaná sazba u životního pojištění ze strany státu na 1,25 %. A schválně: tipněte si, jak bude čelit Evropská unie vzteku okradených penzistů. Že by se tomuto budoucímu pozdvižení Metuzalémů pokusili čelit velkou koalicí křesťanských demokratů a socialistů na úrovni EU? Pokud vás zajímá, kam šly naše peníze, klikněte si na tento dvojdílný seriál: EFSF a ESM: Kde zůstaly miliardy na záchranu eura?. Ekonom ví, že sliby a dluhovými papírky nelze nikoho nakrmit.

Co způsobily fiat money a kvantitativní uvolňování

Ničím nekryté peníze fakticky způsobily asi 70% nadhodnocení trhů. Co to znamená? Například to, že ceny nemovitostí vyskočily do takové výše, že střední třída si již nemůže pořídit vlastní bydlení. Ale nejenom to. Také ceny nájemného bydlení rostou do závratných výšek, což ohrožuje široké, stále víc ožebračované a chudnoucí masy. Krize roku 2008 začala nemovitostní krizí v USA a dále pokračovala v řadě zemí Evropy, kde je bydlení považováno za čistě soukromou záležitost a neexistuje alternativa sociálního bydlení. Nepoučili jsme se ani trochu. Pumpování fiat money automaticky zvedne horečku akcií, ale to je jako narkomanův šleh heroinu, nic víc. To nemá s reálnou ekonomikou nic společného. Viz tento starý článek, kde vidíte závislost uvolňování a vývoje cen akcií. Viz článek Jak se ničí měna aneb Šílenství kvantitativního uvolňování.

Tady máte současný příklad. Nafouknutí nemovitostní bubliny trvá i v roce 2014, tentokrát ji však přiživuje strach z blížícího se krachu a vědomí investorů, že by o své peníze přišli. Kamkoliv lze zbytečné peníze uplacírovat a cokoliv za ně koupit (hlavně státní dluhy), všechno je pro investory dobré. Proto Švýcaři přišli s radikálním řešením a chtějí uzákonit ve světle současných událostí zákaz nákupu nemovitostí cizinci v zemi. Kdo jiný by rozuměl lépe fungování finančních trhů než Švýcaři, že ano. Zdroj najdete zde. Americký FED nedělal poslední dobou skoro nic jiného, než intervenoval a pomáhal nafukovat akciovou bublinu. A tak nafoukl aktiva banky na šílených 4,3 biliony dolarů. Evropská centrální banka prováděla dlouhodobě podobnou politiku. Již ve středu po uveřejnění varování z ECB vylétl index DAX přes 10 000 bodů.



Na grafu je vidět nafukování akciového indexu DAX ve středu po varování investorů a bankéřů ze strany ECB. Jinak řečeno: trh s akciemi se nechová tržně. Přes varovaní ECB dodal trhu jím požadovanou dávku drogy v podobě kvantitativního uvolňování levných peněz za téměř nulové úroky. Akcie automaticky vyletěly nahoru, jak jinak. O tom jsem už psala před rokem v kontextu obchodování HFT, viz článek Burza před krachem aneb jeden velký podvod. Klikněte si na obrázkovou animaci. Hned vidíte, jak funguje QE-heroin na trhy.



Na animaci vidíte fungování bankéřského planetárního mozku plného drogy a jeho chtivost po další dávce. Důležité je sledovat datum vlevo. Barevné křivky jsou burzovní indexy. Jakmile americký FED nebo ECB oznámily snížení úrokové sazby a další pumpování peněz, obchody začaly vystřelovat do závratných výšek. Bez ohledu na to, jak na tom byly reálně podniky, zda špatně nebo dobře. Kde je podnikatelská logika - nebo vůbec nějaká logika? ECB varovala trhy a současně jim vstříkla další dávku heroinu. Přes tzv. "varování ECB" stoupl DAX na rekordní výši.

Marc Faber říká, že krach může přijít přes noc. Jaká černá labuť – mimořádná událost - ho vyvolá, zatím ještě netušíme. Ale k přemýšlení je toho už dost. A je z toho také jasné, proč EU a USA potřebují plundrovat Ukrajinu. Viz náš poslední článek na toto téma (České podniky a Soros se chystají dobývat Ukrajinu). Kdo má rozum, ten ví, že peníze už nemají cenu. Zato dobytá půda, území a suroviny ano. To ví Obama, to ví Soros, to ví bohužel i zbabělí a neschopní politikové EU hnaní bankami a korporacemi do jedné lokální války za druhou: Libye, Sýrie, Ukrajina. A kdo přijde na řadu pak?