Zrovna jsem vyvěsil recenzi článku o křesťanské etice (<a href="http://umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=727">J. Tischner</a>) a současně jsem dostal do redakčního mailu tento dopis. Jedna věc je osobní situace pisatele: o té nevím nic, a konkurz na místo učitele je individuální věc. Několika konkurzů jsem se zúčastnil, takže to vím i ze své zkušenosti dané na obou stranách fronty. Druhá věc jsou ovšem nešvary církevního školství jako instituce. Až příliš se podobají tomu, co známe všude kolem sebe. Ale na to si udělejte názor sami.
Tož tak.
__

Jak jsem hledal práci nejenom ve státním školství, ale i v církevním

Dříve než se pustím do vyprávění mých zkušeností s tímto zkorumpovaným sektorem, bude jistě vhodné povědět něco o sobě. V roce 2002 jsem úspěšně zakončil studium anglického jazyka na PedUP a křesťanské výchovy na CMTF v Olomouci s velmi dobrými výsledky. Během studia v Olomouci jsem obdržel Merrillovo stipendium na Moravian College v USA, rovněž na základě mé diplomové práce jsem byl přijat do postgraduálního studia (Ph.D.) na katedru anglického jazyka a literatury PedUP. Po ročním studium Ph.D. kvůli nedostatku financí a skutečnosti, že vyučující na katedře pedagogiky jsou tehdejší odborníci na marxismus-leninismus, jsem tuto vysokou školu opustil a začal působit, jako středoškolský učitel anglického a francouzského jazyka. Ve stejném roce jsem započal dálkově studovat francouzský jazyk na PedFUK v Praze. V roce 2003 jsem dokázal nalézt práci v Poděbradech na SOŠ pouze jako zástup za mateřskou dovolenou. Tato lokalita byla nejblíže mému trvalému bydlišti, které je v Kolíně. Na této škole budu moci nejspíše působit jen do června 2011, protože paní kolegyně se vrací z mateřské dovolené. Během mého zaměstnání v Poděbradech jsem úspěšně zakončil studium francouzského jazyka na PedUK v Praze. Je zajímavé, že na většině středních škol ředitelé vyžadují odpovídajíc vzdělání, které však paní kolegyně nemá a přesto bude moci podle zákona nastoupit. V průběhu mého zástupu za mateřskou jsem hledal v okolí práci na všech školách a získal jsem následující zkušenosti. Devadesát procent škol zaměstnává učitele v důchodovém věku i když o jejich kvalitě výuky lze výrazně pochybovat. Soukromě jsem doučoval a doučuji studenty z Kolína a okolí a z jejich referencí vím, že anglický jazyk vyučují kolegové, jen ze staré známosti s ředitelem školy. Další zajímavostí jsou katolická církevní gymnázia, kde je dle curricula vyučována křesťanská i občanská nauka vždy jen kněžími nebo řádovými sestrami. Opakovaně jsem kontaktoval církevní gymnázium sv. Voršily v Kutné Hoře, přestože jsem učitel se třemi aprobacemi: anglický, francouzský jazyk, křesťanská snad i občanská výchova, jen jednou mi byl nabídnut poloviční úvazek a to bylo v roce 2003, kdy jsem měl štěstí plného úvazku v Poděbradech.
Dalším postřehem je mé osobní zjištění jak velmi často člověk narazí na stejná jména vyučující na stejné škole. Obecně převládá pravidlo, že jméno ředitele se schoduje alespoň s jedním ze jmen z pedagogického sboru. Největší ironií osudu je však příslib nového ministra školství, že bude mladé kolegy finančně lákat do rezortu školství. V této paradoxní situaci ministr slibuje peníze mladým učitelů, ale staří ředitelé nikoho nového většinou zaměstnat nechtějí. Spravedlivější systém školství bychom nalezli ve Francii, kde je to právě ministerstvo školství, které dosazuje učitele podle přísných kriterií.
Podobná situace je v církevním školství, kde se planě básní o zapojení laiků v církvi. Kněží či řeholní sestry, kteří živí jen sami sebe a práci ve školství dělají jen, aby měli více peněz. Nechci říci, že to jsou zlodějové, ale svou prací ve školství kradou pracovní příležitost ostatním lidem tj. laikům, kteří kromě sebe musí živit i své děti.
Dalším fenoménem jsou církevní vysoké školy tj. teologické fakulty (hlavně katolické), nejčastějším oborem studia je program s názvem: Křesťanské nauky. Většina přednášejících jsou profesionální kněží či řeholníci, kteří tímto způsobem vydělávají peníze navíc. Opět schizofrenní je skutečnost, že absolventi oboru Křesťanská výchova jsou bez práce, protože tento obor jak bylo řečeno vyučuje zase jen klérus.
Na závěr bych chtěl poprosit o jakoukoliv reakci na moji životní zkušenost, můžete psát na mail dole.
S pozdravem
Mgr. Tomáš Drábek, Kolín
dr.tomas v(e) assi.cz