Církvi, zejména katolické, se pořád vyčítá, že je hrabivá. Naposledy jsem tak učinil <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=396">zcela nedávno</a>, a to šlo prosím o čistě nečistou politiku. Film <a href="http://www.csfd.cz/film/70199-umuceni-krista-passion-of-the-christ-the/">Umučení Krista</a> (Mel Gibson, 2004) asi viděl kde kdo, já bohužel také. Asi nepatřím k obdivovatelům mučení jako jeden můj ctihodný kolega. Jemu se předlouhá scéna mlácení a bičování také hrubě nelíbila, leč ze spásonosných důvodů ji plně vychutnával. Můj komentář k dotyčnému trápení mu nebyl po chuti. Není totiž teologicky doloženo, že bylo nutno z Pána Ježíše spásu vymlátit. Asi bych měl držet jazyk víc na uzdě a komentovat věci pouze na webu, nikoliv v soukromí. U kolegy jsem prohrál poslední zbytek pravověrnosti, který mi dával k dobru.

Film bude mít dohru před soudem. Scénarista Benedict Fitzgerald žaluje slavného tvůrce o nějaký <a href="http://www.ceskenoviny.cz/magazin/spolecnost/index_view.php?id=296338">drobný pakatel</a>. Prý jej Gibson ujistil, že on sám za film nedostane žádné peníze a tudíž nebude ani přeplácet lidi, kteří na filmu pracovali. Gibson podle žaloby řekl, že nechce zpátky žádné peníze z toho, co považuje za osobní dar své římskokatolické víře. Ukolébán mírou zbožnosti zcela neobvyklou v hollywoodských kruzích prý nebohý psavec souhlasil s podstatně menší mzdou než jakou by dostal, kdyby znal skutečný rozpočet filmu. Ten byl vyšší než předem avízovaný. Hlavně zisk byl zcela božský, několik set milionů dolarů. O tento koláč jde až na prvním místě.

Na umučení Pána Ježíše tedy lze vydělat i zcela zbožným, až tradicionalistickým způsobem, byť prostřednictvím nových médií. Nic proti tomu, pokud tím církev v USA něco získá, například na placení odškodného pedofilům či na opravdovou pomoc v Africe, kde se její role s německou charitou stala naprosto nezastupitelnou. Jde mi o něco jiného, ekonomického. Pan Novák z našeho nekonečného seriálu dávno ví, že náboženství patří k ekonomickým potřebám. Zmíněný film to dokázal natolik jednoznačně, že byl dokonce kasovně úspěšný. To dokazuje i snaha duchovně nevyspělých spolupracovníků pana režiséra, kteří chtějí rozdělit zbylý koláč spravedlivějším způsobem. Hádku o prachy za mučení vůbec nepovažuji za něco nepřístojného, urážlivého atd. Na mučení Pána Ježíše se vydělat dá, proč ne. Stačí se podívat na velká umělecká díla ze všech výtvarných období. Jen by mělo být jasné, jak byl využit zisk z filmu. Pokud to byl pouze soukromý kšeft, pak byl hodný Pán Ježíš filmově bičován pro zcela privátní spasení. Pokud Gibson opravdu splnil své slovo a dal peníze církvi či na charitu, pak si chce nashromáždit poklad tam, kde jej zloději nekradou, moli a rez nežerou. Gibsonova Ježíše rád nemám, na rozdíl od Ježíše natočeného homosexuálním Passolinim s anonymními herci jedné italské vesnice. Gibsonovo mučení je esteticky a ideologicky prostoduché. A to mi vadí. Pokud však šly peníze z tohoto mrzkého díla na charitu, pak hallelujah.