Od počátku účinnosti zákona (tj. od 1. ledna 2012) do konce února 2014 bylo zahájeno trestní stíhání pouze proti 92 právnickým osobám za celkem 122 trestných činů v celkem 73 případech. Tolik ke stručné statistice. Fakticky se nestíhá nic z toho, co společnost trápí, podvodné obchody s klamáním spotřebitele, zločiny proti životnímu prostředí, podplácení a spousta dalšího. Toto měla změnit novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, viz Návrh zákona- tisk 304 3. 9. 2014 .

Zákon je to důležitý, jedná se tu především o kauzy velkých firem, které se velmi často podílejí na zmanipulovaných veřejných zakázkách. Tak například Metrostav a jeho manažeři byli policií obvinění z přijetí úplatku, podplácení, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky či poškození finančních zájmů Evropské unie. Jde o známou kauzu Rath ze Středočeského kraje, ale také z jiných krajů, o kterých se zatím nemluví nahlas.

Trestní jednání kryté razítkem právnické osoby je pro osoby jednatelů v mnoha případech beztrestné. Ministerstvo spravedlnosti předložilo ještě za paní Válkové novelu zákona, která má tuto praxi změnit. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim v současné době vychází zásadně z toho, že právnické osoby mohou být postihovány pouze za jednání, k jejichž postihu Českou republiku zavazují mezinárodní smlouvy nebo právo Evropské unie. Je trvalý tlak na opakované doplňování nových skutkových podstat, tak aby bylo možno stíhat věci, které dosud trestné nebyly. Z toho všeho je tak trochu chaos a neví se, co a od kdy platí. To je pak těžko soudit, a už vůbec to nejde pořádně vyšetřit.

Právnické osoby mají být zásadně odpovědné za veškeré trestné činy s výjimkou těch, u kterých to bude zákonem výslovně vyloučeno. Právnické osoby mají podléhat stejně jako osoby fyzické obecnému principu trestní odpovědnosti s určitými výjimkami.

Opozice namítá. že prý hrozí riziko ze špatné justiční praxe. Jsou prý obavy z toho, že to policie nezvládne, státní zástupci zneužijí svoje pravomoci a kompetence, soudy to budou špatně kvalifikovat, dojde zde k nevinně odsouzeným právnickým osobám. Tyto obavy tlumočila poslankyně Marie Benešová viz.stenozáznam

V § 8 jde o bližší vymezení okolností jednajících osob, které je nutné pro zavinění trestní odpovědnost právnické osoby. Okolnosti jsou vyjmenovány v odstavci 1-4. Když se sem vloží jeden gumový odstavec, tak to zboří konstrukci celého zákona. Stručně a jasně: Zákon se stane se neúčinným a zbytečným. Soud bude jen ztráta času a peněz.

Zpravodajkou Ústavně právního výboru PS k tomuto zákonu je shodou náhod zrovna poslankyně Mgr. Marie Benešová (ČSSD), která byla ministryní spravedlnosti a také nejvyšší státní zástupkyní. Ústavně právního výboru ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona mimo jiné i tuto změnu:

6. V § 8 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:
„(5) Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila
veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“

Když páni poslanci zvednou pro tento návrh ruku, tento odstavec se stane součástí zákona. Pak se firma se velmi snadno zbaví hrozby odsouzení. Stačí například prokázat, že má fungující vnitřní protikorupční program a své vedoucí manažery často školí.

Za vedení Unie státních zástupců to Zdeněk Matula zhodnotil takto: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v navrhované podobě by přestal mít smysl. Toto je typický případ tzv. "vykostění zákona", kdy se stane zevnitř neúčinným a zbytečným. Zůstane jen prázdná fasáda za placený mediální povyk těch médií, které buď ničemu nerozumí, nebo byly účelově zmanipulované či uplacené.

Soud právnických osob bude jen ztráta času a peněz

Možnost zrušit obvinění má soud ze zákona vždy, na to pamatuje procesní právo. Psát něco takového do zákona je mírně řečeno náhubek i s vodítkem pro státního zástupce. Stačí přitáhnout vodítko a v případech stíhání právnických osob se to bude zkoušet často. Je to stará a dost odporná praxe poslanecké sněmovny. Právě dnes u tohoto případu zaráží jen jedno. Zpravodajkou Ústavně právního výboru PS k tomuto zákonu je poslankyně Mgr. Marie Benešová, bývalá ministryně spravedlnosti a také nejvyšší státní zástupkyně a tento výbor ve svém usnesení toto vykostění zákona doporučuje.

Staré triky se zase vracejí. Režie stejná, herecké obsazení jiné, divák nezatleská. Divák a volič v jedné osobě si zaplatil herce i kompars. Co si zaplatil, to má. I s mediálním cirkusem. Viz předešlý článek Elektronická evidence tržeb: Krok k normálním civilizovaným poměrům .

Materiály ze Sněmovny
Poslankyně Marie Benešová-stenozáznam
Návrh zákona- tisk 304 3. 9. 2014
USNESENÍ ústavně právního výboru z 48. schůze
dne 25. listopadu 2015


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!