Předešlé části ukázaly jak vznik nového ekonomického uskupení, tak i ekonomicko-historické souvislosti ohledně pádu dolaru a přechodu na čínský yüan jako nové světové platidlo. Jak jsme viděli ve druhé části, ideologie zlatého standardu hrála při přechodech jedné světové měny na druhou důležitou roli. Ale i tady platí francouzské heslo, že čím více se mezinárodní finančnictví mění, tím více zůstává všechno při starém. Média nám prozatím nabízí velmi málo informací o vnitropolitickém boji v Číně. Jeho výsledek asi pohřbil plány současného čínského vedení o vytvoření konkurenčního čínského Wall-Streetu a snu o nezávislé monetární politice Číny. Tam mělo spadat zavedení yüanu krytého zlatem a posílení jeho pozice na mezinárodních finančních trzích.

Smart cities a mezinárodní korporace

Podívejme se na propojení západních koncernů, aktivních v Číně, které jsou kontrolovány několika finančními korporacemi, s ekologickou Agendou 21 napojenou na tzv. "Trilaterální komisi" a strategií „zelené revoluce“ pod jejich praporem. Sankční politika USA, která zasáhla Rusko a země Evropské unie, se netýká Číny. Zkrátka, USA mají nepřátele, s nimiž buď přímo obchodují, nebo je tak či onak podporují (jako ISIL v Iráku a Sýrii), a jiné nepřátele, kteří toto privilegium nemají. Obama označil Čínu za strategickou hrozbu stejně jako Rusko.

Tak se ptejme, proč existuje dvojí metr na US-nepřátelství. Odpovědí odpovědné ekonomky je analýza investic západních koncernů do „zelené revoluce“ podporované komunistickou či jinou ekonomickou diktaturou v rámci projektu tzv. Smart Cities . Města jako Tchien-ťin (Tiencin) v Číně, Songdo v Jižní Koreji a Kashiwanoha v Japonsku se mají stát symboly budoucnosti lidstva. Říká se jim Smart Cities. Jde o centra s vysokou koncentrací obyvatelstva na malé ploše, ovládaných bezdrátovou infrastrukturou, vysokým stupněm hustoty výškových staveb a s krátkými cestami.

Čínský Tchien-ťin, sen současné komunistické nomenklatury, byl však nedávno zasažen přímo do srdce. Jenom do infrastruktury nového finančního čínského London City, tj. Financial District, bylo investováno v posledních letech mnoho miliard. V roce 2015 to bylo 6,5 miliard dolarů, dřívější infrastrukturní projekty nepočítány. Toto centrum se stalo nyní mrtvou zónou. Nedávný teroristický akt, útok na akciové trhy, při kterých se propadlo do země 3,5 bilionu eur, dopadly zejména na vzmáhající se střední třídu. Mnoho lidí, zblblých propagandou, kteří se nechali nalákat na vidiny zisků a na akciových trzích investovali i svoji poslední košili, přišlo na buben. No a to vše se událo přesně jeden den poté, co byl devalvován čínský yüan. Zlé jazyky tvrdí, že za pádem ceny akcií stály banky Morgan Stanley a Goldman Sachs. Jak jinak, a nás to nemůže překvapit. Informace nabízí Epoch Times, vydávaný v New Yorku v celé řadě komentářů.

V průmyslové zóně Tchien-ťinu, Binhai New Area, mělo ke konci roku 2010 své sídlo 285 podniků z žebříčku FORTUNE GLOBAL 500. Má tu sídlo Rockefeller, Motorola, Tisman Speyer a Airbus zde staví A 320 a celkem 40 % všech dovozených aut do Číny procházelo tímto přístavem. Přístav Pin-chaj (Binhai) byl dítětem současného čínského prezidenta a vůdce Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga. Jeho hlavním proklamovaným cílem je boj s korupcí, tj. s klany oligarchů kolem jeho předchůdce Ťiang Ce-mina. Spojení bývalého 89letého prezidenta Ťiang Ce-mina s finanční elitou USA je veřejným tajemstvím.

Barevná revoluce, která měla v roce 2012 vést ke změně režimu, se však nekonala. Ke změně vedení Komunistické strany Číny a tím i vlády nedošlo. Současný prezident Si Ťin-pching chtěl problémy burzy řešit. Protože lid přišel o peníze a město budoucnosti je v důsledku „zanedbání bezpečnostních předpisů“ zničeno, nespokojenost zejména střední třídy vzrůstá. Je možné, že jde o vytvoření podmínek pro znemožnění a odstranění současné čínské nomenklatury. Zkrátka, jeden projekt "chytrého města" nedopadl podle korporátního očekávání. Západ se v Číně opět přepočítal, ale jistě to zkusí znovu.

Agenda 21 a Trilaterární komise

Trilaterální komise byla založena v roce 1973 Davidem Rockefellerem a Zbigniewem Brzezinským a jejím cílem od samého počátku až dodnes je spojení elit z finančnictví, průmyslu a politiky regionů USA, Evropy a Japonska při prosazování tzv. Agendy 21. Tuto agendu se daří úspěšně implementovat v Číně pomocí tzv. Public Private Partnership (PPP), definovaného v případě tzv. Eco Cities (Smart Cities) ve dvou ukazatelích.

  • Technická a finanční podpora západních korporací při realizaci projektů Smart Cities v Číně.
  • Dodáváním vojenského materiálu do okolních zemí regionu v systému "rozděl a panuj".


Systém PPP představuje klasickou formu korporátního fašismu, která fungovala dobře i za Hitlera, a stejně "dobře" (tj. pro blaho jednoho procenta) funguje i dnes. Vzestup Třetí říše německých nacistů umožnil také dnes propagovaný Private Partnership, Hitler dal dokonce firmě Opel (tehdy stoprocentně vlastněné firmou General Motors) daňové prázdniny, jen aby mu vyrobila co nejvíc tanků a pancéřových vozů. Poučení najdeme u Antony Suttona . Tento vynikající historik kromě díla Wall Street and the Bolshewik Revolution poukázal na spojení aktérů Wall Streetu, nacistických pohlavárů a zásluhy bankéřských domů a špiček amerického průmyslu o Třetí říši. Antony Sutton zkoumal roli firem z Wall Streetu, které financovaly vzestup Hitlera a výsledky uveřejnil v knize Wall Street and Rise of Hitler (Wall Street a vzestup Hitlera). General Motors, Ford, General Electric, Du Pont a další a další firmy, ovládané bankéřskými rodinami Rockefellerů, Rothschildů, Warburgů, atd.

Tato kniha není obžalobou celého amerického průmyslu a finančnictví. Je to obžaloba určitých firem, které jsou ovládány finančními domy, je to obžaloba Federálního rezervního bankovního systému, Banky pro mezinárodní platby a zúčtování (BIZ v Basileji) a proti všem jejich mezinárodním kooperacím a vytvořeným kartelům, které se snaží mít pod kontrolou kurs světové politiky a hospodářství.


Akademická sféra Suttona většinově bojkotovala, nicméně se našli další, kteří pokračovali v jeho díle. Zmínku si zaslouží zejména James Corbert, který zkoumá potenciální vazby mezi anglo-americkým establishmentem a nástupem Číny jako světové velmoci ve 21. století (The James Corbert Report ). Dnes stojí General Motors, zachráněná v roce 2008 před krachem americkou vládou, opět v čele „partnerů“, uskutečňujících v Číně sen o zelené revoluci. Další jsou Samsung, Siemens, Panasonic, IBM, Mitsui Fudosan Residential atd… Ale nejenom v Číně. General Motors jsou stejně jako Mitsui Fudosan a Samsung členy Trilaterální komise.

Systém PPP, Smart Cities a korporátní fašismus

Model PPP zavádí stejně jako dříve novou formu ekonomické a finanční diktatury, které nikdy nevadil, nevadí a nebude vadit jakákoliv válka. Ovšem pod podmínkou, že nebude zničena celá planeta a že na ní dané skupiny slušně vydělají. A tak se ptejme. Jak to, že se daří úspěšně podporovat naplňování ekonomické části Agendy 21 dané na konferenci v Rio de Janeiro roku 1992? A přitom záchrana klimatu a boj proti globálnímu oteplování jde úplně stranou a dnes představuje naprostý debakl. Zmíněný Tchien-ťin například hostil klimatickou konferenci Climate Change Convention v roce 2010. Zelená revoluce je tedy "zelená" jen pro někoho, viz tuto zajímavou studii o americkém "zeleném" podnikání na Blízkém východě.

Nejdříve je potřeba si proklepnout partnery podporující jistě ze samaritánských pohnutek rozvoj vzorových měst budoucnosti. A najdeme mezi nimi opět staré známé. Například firmu General Motors, kterou v roce 2008 zachránil od krachu americký stát. A nyní představuje nový Chevrolet nacpaný čidly, čipy a napojený na internet, jehož se lidská ruka nemusí dotknout. No, je to snad lepší, než vyrábět tanky, jako tehdy pro Hitlera, namítnete. Ale nemávejme ještě rukou! A co Google, Apple a Microsoft se svou novou verzí Windows 10, která je nabízena zdarma, poněvadž je ideálně konstruována na šmírování, jako partneři NSA, největší šmírovací agendy světa?

S růžovými brýlemi vypadá celý svět růžově. Pod heslem ochrany životního prostředí a klimatu, a to vše pod ochrannými křídly vládnoucí diktatury v Číně, k tomu know how západních koncernů. Boj proti terorismu sice ještě funguje, ale ten už patří jen do domény USA s jejím upadajícím dolarem. Zato globální oteplování vyvolá nutně planetární mobilizaci všech. A tuto mobilizaci za záchranu lidstva díky totálně kontrolovaným high-tech systémy chce někdo vést a manipulovat. Proto vznikl zajímavý neofašistický model Trilaterální komise, který má nahnat lidstvo do jedné ohrady. Futuristický model města, ve kterém bezdrátová technologie bude kontrolovat každý váš pohyb, zakreslovat, sledovat, kontrolovat. A všechna data budou spravována a ukládána ve „Smart Center“, vedle něhož je NSA ještě zbytečně velký a technologicky zaostalý obr.

Technofašismus, krytý zelenou maskou

Badatelka Rosa Korie v díle Behind the Green mask popisuje Agendu 21 a Eco Tec hnutí jako „zelenou masku“ za kterou se schovávají vize Brzezinského, Huxleye a Orwella a jiných. Citujme z knihy Zbigniewa Brzezinského Between Two Ages .

The technotronic era invovolves the gradual appearance of more controlled society. Such a society would be dominated by an elite, unrestrained by traditional values. Soon it will be possible to assert almost continuous surveillance over every citizen and maintain up-to date complete files containing even most personal information about the citizen. These files will be subject to instantaneous retrieval by the authorities.


Je zřejmé, že Deus ex machina globalistů je klimatická krize, která by měla sjednotit lidstvo a přinutit ho podřídit se plánům dobře zorganizovaného a vzájemně se podporujícího jednoho procenta. Vize Smart Growth z Agendy 21 má své výhonky po celém světě a nezná žádné hranice. V minule citovaném dokumentu A BRICS Development Bank: A Dream Coming True je vyjádřeno přání, aby nová rozvojová BRICS banka financovala „udržitelné projekty“ jako Smart Cities. Takže nová světová banka, konkurující stávající instituci Světové bance bude držet krok s vizemi institucí jako OSN, MMF, Světové banky, až po švýcarskou BIZ. Kdyby tedy měly být země BRICS anti-hegemonem, znamenalo by to dvojí.

  • Buď jsou totálně z taktického hlediska nekompetentní, když pověřují koncerny navázané na Trilaterální komisi výstavbou své vlastní infrastruktury.
  • Nebo ani náhodou nepředstavují naději a opozici k totálnímu plánu zotročení lidstva, jak si mnoho národů tohoto světa přeje.


Samozřejmě, že podpora Smart Cities v Číně, Koreji nebo Japonsku není otevřenou válkou západních elit. Rozhodně ale nelze podceňovat přítomnost koncernů ve spojení s čínskou diktaturou. Agenda 21 se může stát vějičkou, aby se obyvatelstvo podřídilo vizím, které pro ně připravily koncerny a politické elity, schované za různé Trilaterální komise, Chatham House, nebo neziskové nevládní organizace, zaštiťující se ochranou životního prostředí. Způsob, jakým jsou zejména mladí lidé na novou éru připravováni, je alarmující. Víc než myšlení je při vzdělávání důležité umět ovládat tlačítka.

Smart city naplní Orwellovu vizi

Tajnou polici již potřebovat nebudeme. Na to máme smartphony a všudypřítomné kamery a čidla. Naše chování, spotřeba elektrické energie, vše bude zaznamenáno a samojezdící automobily dohlédnou, abychom si nejezdili, kam se nám zachce. O biotechnologické revoluci a farmaceutickém průmyslu se svými inovacemi, které usměrní naše chování, nemluvě. Co dělat?

  • Především nevěřit těm, kdo drží peníze a jejich tvorbu ve své moci. A nejásat nad tím, kolik čínských investorů obsadí tuto českou kotlinu. Nebudou lepší, než ti současní němečtí, nebo rakouští.
  • Co se týká životního prostředí, začít poctivě každý sám u sebe. A přemýšlet, jak si zvýšit vlastní soběstačnost.


Takže na závěr trilogie o pádu a nastolení nového hegemona jen úplný dovětek. Už je konec pohodlného života střední třídy. Dobře už bylo a tato masa se do pozice jednoho procenta nikdy nedostane. Teď je potřeba vzít rozum do hrsti a dělat smysluplné věci. Prioritou by měla být regionální ekonomika a regionální měny, družstevní banky a další nástroje sdílené ekonomiky. Těmto strukturám a iniciativám naopak může high-tech zásadně pomoci rozvíjet participativní demokracii. Viz naše články pod heslem "alternativní ekonomika".

Celá série
Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny (I.)
Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny (II.)
Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny (III.)


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 800 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!