Cena ropy dramaticky klesá. Jestli z toho máte radost a myslíte si, že podstatně klesne i cena u benzínových čerpadel pro nás obyčejné smrtelníky, tak si přečtete tento článek.

Ekonomická fakta

V pondělí spadla cena na termínované burze obchodující ropu Brent ze Severního moře na 65,93 dolarů za barel (159 litrů). Vývoj ceny ropy Brent během 1 roku vidíte z grafu, zdroj zde. Zajímavý je i tento graf, který ukazuje vývoj ceny ropy Brent v dlouhodobějším horizontu (2000-2012). K pádu podobnému současné době došlo ve zlomovém roce 2008.



Nadbytek ropy, puštěný na trh, který se potýká celosvětově s poklesem poptávky, by mohl zapříčinit, že v roce 2015 bude stát barel ropy kolem 40 dolarů. A kartel producentů ropy se na konferenci v listopadu rozhodl, že cenu nepodrží tím, že by produkci ropy snížil. Mainstreamoví ekonomové budou jistě tvrdit, že příčina poklesu ceny ropy spočívá především ve špatném stavu světové ekonomiky. Tomu však nikdo neuvěří. Nízká cena ropy je totiž součást ekonomické války proti Rusku. Viz článek Západ začal skutečnou studenou válku.

Ekonomická válka proti Rusku

Ukazuje se, že těžba břidlicovitého plynu a ropy metodou frackingu není tak lukrativní, jak se zdálo. Těžba je udržována uměle díky mohutné podpoře ve formě subvencí ze strany americké vlády. O dopadech na životní prostředí není potřeba diskutovat, viz naše heslo “frakování”. Firmy, které se do této investiční bubliny s velkou pompou pustily a prezentovaly se jako zachránci americké ekonomiky a málem i Evropy, nyní spláčou nad výdělkem: ceny akcií těchto firem prudce padají. I o tom jsme včas psali, viz článek Frakování se nevyplatí, dokonce ani ekonomicky.

Pochopitelně na nízkou cenu ropy doplatí především Rusko ve formě propadu příjmů státního rozpočtu. Proti Rusku je vedena nejenom válka mediální, měnová a hospodářská, jejíž obětí jsme především my ve střední a východní Evropě, ale již byla prakticky odsouhlasena i válka horká, viz odsouhlasení použití zbraní ze strany Sněmovny reprezentantů přijetím dokumentu H.Res 758 a komentář Rona Paula, kterým nás varuje před přechodem ze studené fáze války do fáze horké.

Kdo zaplatí ztráty producentů ropy?

Zůstane-li cena ropy nadále takto nízká, nebo půjde-li ještě dolů, bude muset někdo ztráty producentů zaplatit. Asi si poklepete na čelo. Vždyť se Saúdská Arábie a kartel dobrovolně rozhodli střelit do vlastního kolena, jen aby dostali ze hry Putina, zřejmě mají dost peněz a neví, co s nimi, tak si ztráty mohou dovolit…. Kdepak, vědí dobře, co činí.

To by totiž nesměly existovat nástroje „finančních trhů“ jako jsou deriváty. Většina klíčových hráčů uzavřela vysoké pojistky na dosažení ceny ropy při uzavírání termínovaných kontraktů pro rok 2015 a 2016. Protože jinak by jim žádná banka nepůjčila peníze, kdyby nemohli prokázat, že dosáhnou požadované ceny za svou ropu. A ta musí být podstatně vyšší, než jsou náklady na její těžbu. Takže nyní mohou být tito velcí hráči spokojeni: ztráty zaplatí někdo jiný. Jenomže kdo je ten jiný na druhém konci šňůry?

Ve většině případů jsou to velké banky z Wall-Streetu a právě ty se ocitnou, pokud nedojde ke zvýšení ceny, v kolosálních ztrátách. A přece víme, jak se řeší, když je banka „too big to fail“ - příliš velká na to, aby mohla padnout. Nastoupí stát, rozuměj daňoví poplatníci, a další vlna jejich vyvlastňování. Jenom 6 největších bank USA kontroluje termínované obchody se surovinami v hodnotě 3,9 bilionu dolarů, velká část z toho jsou právě ony ropné deriváty. Protože by musely zaplatit pojistky, nechají cenu uměle nahoře a rozdíl v nákupních cenách ropy si inkasují do vlastní kapsy. Globální monopol na výrobu a distribuci PHM a jeho financování mají v kapse už dlouho.

A rozdíl bankám doplatíme my

Velcí američtí producenti břidlicovitého plynu a ropy se pojistili. Pioneer Natural Resources uvádí, že má pokryty zajištěnou cenou 2/3 produkce pro rok 2016. Je ale spousta menších, kteří si toto pojištění nemohli dovolit. Continental Ressources musel vyplatit před měsícem 4 miliardy dolarů v hedgové ruletě, protože sázel na jím očekávanou vyšší cenu ropy. Nyní může spáchat sebevraždu. Podrobnému rozboru situace se věnuje zajímavý článek zde.

My jenom dodáváme, že není na místě už žádná daň z finančních transakcí, nýbrž přímo zákaz tohoto největšího světového kasina v historii lidstva. Dokud šlo o to, pojistit se pro případ neúrody, což byl původní záměr hedgového zajištění, bylo možné takové opatření chápat. Jednou se urodí víc, dá-li pánbůh, takže hospodář si dá peníze na stranu a pojistí se pro příště, kdy mu úrodu mohou sežrat kobylky. Tady jsme se ale octli úplně jinde. Jenom v USA se nachází v účetních knihách bank 231,6 bilionu derivátů, na celé zeměkouli se odhaduje přes 600 bilionů, zhruba desetinásobek celé produkce planety.

Je možné spekulovat, zda právě válka proti Rusku nemá být tou černou labutí, která uvrhne finanční systém do propasti, aby na jeho místě nastoupil systém nový. Braňme se však všemi silami, aby kvůli záchraně podvodného finančního systému byly zavedeny v zájmu „záchrany lidstva“ daně celosvětové. Titanik se potápí stále rychleji, politikům teče do bot, takže fáze velkého zdaňování a vyvlastňování je přede dveřmi. Viz heslo “bail-in” a “fiat money”.