Zpráva Amnesty International nazvaná Russian Federation: A right, not a crime: violations of the right to freedom of assembly in Russia (3. 6. 2014) není pro Rusko příliš lichotivá. Během období 2013 až začátek roku 2014 byly zakázány všechny akce plánované AI až na jednu. Ta se ale týkala porušování lidských práv na Západě. AI upozorňuje, že úřady jasně zneužívají svého práva omezit nebo nepovolit ohlášené demonstrace, pokud narušují bezpečnost nebo veřejný pořádek. Přitom ruští aktivisté AI vybírali místa tak, aby tento konflikt nenastal, tj. parky a podobně. Dokument upozorňuje, že Rusko tím porušuje jak EU-standardy (ale těmi se právně řídit nemusí), tak směrnice Office for Democratic Institutions and Human Rights of the Organization for Security and Co-operation in Europe (OSCE ODIHR), kde jsou členy.

Další obstrukce spočívá ve zdlouhavém soudním řízení při odvolání proti úředním rozhodnutím. V praxi to znamená, že v daném termínu již není možné akci uskutečnit ani v případě úspěšného odvolání. Nové dekrety omezující svobodu shromažďování prakticky zakázaly spontánní shromáždění občanů, které může být podle nových předpisů považováno za porušení veřejného pořádku a aktivisté mohou být zadrženi a vyslýcháni policií. Další omezení spočívá ve faktickém zmaření možnosti demonstrovat izolovaně jako jednotlivec před nějakou veřejnou budovou (tzv. single-person pickets). I v tomto případě jsou dokumentovány konkrétní případy zadržených osob.

AI připomíná případy nejen z Moskvy, kde sídlí většina známých aktivistů, ale i z provincií. Zde je na aktivisty často vykonáván mnohem větší nátlak a obhájci lidských práv končí na celách pro zadržené. Aktivistům za lidská práva je také anonymně vyhrožováno smrtí a dramaticky stouply pokuty za tzv. “porušení veřejného pořádku”. V případě některých procesů jako u Navalného a jiných jsou pochybnosti o legalitě celého procesu, který za zástěrkou kriminalizace ve skutečnosti skrývá politické úmysly.