Práci vlády a parlamentu ohledně bezdomovectví sledujeme soustavně, viz nedávný komentář k posledním krokům Rusnokovy vlády (Premiér Rusnok se na poslední chvíli začal zajímat o bezdomovce ). Nyní se do práce pustil poslanec Tomio Okamura a chce udělat tzv. "pořádek". Je autorem několika poslaneckých návrhů, které se budou projednávat na této 6. schůzi Sněmovny. Z jeho celkem 5 návrhů se budeme podrobně zabývat pouze tím, který je uvedený na pozvánce pod číslem 28.

28/ Návrh poslanců Davida Kádnera, Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana Šarapatky a Jiřího Štětiny na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 40 )

Jak dále uvidíme, jde o Okamurovo legislativní kutilství, které má zatočit s lichvou pomocí drobné úpravy zákona.

1. Co se bude projednávat na 6. schůzi Sněmovny

Navrhovaný zákon se vrací do sněmovny znovu k projednání skrze výbor pro sociální politiku. Novela zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi má dvě části:

  • Důvodová zpráva – obecná část, zvláštní část
  • Úplné znění, §33 Podmínky nároku na doplatek na bydlení

Podívejme se na hlavní změny nové úpravy a citujme nový návrh zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Okamura změnil pouze dvě věty v jednom odstavci nyní platného §33 zákona č. 111/2006 Sb. Nová úprava vypadá takto.

Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze
a) tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a
b) do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného.

Na první pohled je změna rozumná, ale jen na první pohled. Ne každý majitel či pronajímatel je lidumil a chce držet sociální bydlení. Pak ovšem můžeme návrh zákona vyložit následovně: Doplatek na bydlení (dále DNB) bude vzat osobě, která neužívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky. Nechtěným výsledkem nové úpravy je, že danou osobu lze z bytu legálně vyhodit.

2. Úprava je konfliktní a nejasná

Rozeberme důkladně důvodovou zprávu předkladatele. Zákon se pokouší řešit lichvu, tj. vydírání peněz z příjemců dávek v hmotné nouzi z DNB. Citujme: „Lichváři například zvýší nájemné na ubytovně, kde chudí a sociálně potřební žijí.“ (s. 3) Z tohoto se hned nabízí otázka, zda jen majitelé ubytoven jsou skutečně lichváři. Je spíše praxí, že lichváři jsou i lidé cizí, nemající s majiteli ubytoven nic společného. Zákon se tak sám se sebou dostává do právního rozporu. Není možné označit všechny majitele ubytoven za lichváře. Dalším rozporem je, že se u bydlení nezneužívá jen DNB. Tato částka se obvykle v praxi posílá přímo na účet ubytovny a klient peníze ani neuvidí. Dalším zdrojem zneužití je i příspěvek na živobytí (PNŽ), který navržená úprava vůbec neřeší.

V obecné části důvodová zprávy se uvádějí problémy, které by měla nová úprava postihnout. Dají se shrnout následovně:
- lichváři zneužívají DNB u sociálně vyloučených;
- tím dochází k páchání trestních činů, hlavně lichváři;
- je poškozovaná majoritní společnost;
- je zatížený státní rozpočet.

Důvodová zpráva se zabývá úvahami, jak je náročné stanovit „cenovou mapu“ (finanční částku) nájemného bez možnosti zneužití lichvářů v dané lokalitě, na daném místě, v daném čase a podává dlouhý výklad o cenách, a to skrze zákon o cenách. Výsledkem je, že se neúměrně zatěžuje příroda tisknutím stovek papírů, které se snaží stanovovat „cenovou mapu“. V dokumentu jsme taktéž nenalezli řádnou definici, kým je ve své podstatě myšlen onen lichvář. Důvodová zpráva předpokládá, že zákon bude mít „pozitivní vliv na zvýšení efektivity a adresnosti poskytování DNB.“ (s. 4). Jelikož si "lichváři" (čili majitelé ubytoven) určují sami ceny nájemného, je otazníkem, zda stát na vyplácení DNB nějak ušetří.

Ze zvláštní části důvodové zprávy je jasné, že podmínkou vyplacení DNB je plnění hygienických a stavebně technických požadavků. Zvláštní část se tak usiluje zabránit tomu, aby v bytě pro 8 lidí bydlelo 15 lidí. Pomůže si paragrafem „§122 stavebního zákona a provozního řádu podle §21 a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.“ Finta na lichváře má být v tom, že zákonný účel stavby určuje bydlení např. pro osm lidí. Zákon se porušuje překročením počtu lidí, pro které byl byt určen. Tím dojde k porušení zákona a DNB nebude podle nové úpravy uznán.

3. Kde je zakopán pes

Myšlenka boje proti lichvářům je dobrá, ale nemůžeme přitom zničit i jejich oběti. Teď mluvím z pozice sociální pracovnice z terénu. Co se stane, když nastane situace, že se například maminka s dítětem ocitne v krizové situaci? Má možnost pobýt v bytě s trochou bezpečí, ale byt nebude vyhovovat daným normám. A teď ta finta nové úpravy. Předtím ji obec musela tolerovat, teď ji může z bytu legálně vyhodit. A já se ptám zákonodárců, zda v takovém případě zajistí obec nebo město těmto osobám adekvátní bydlení? Anebo bude ona maminka nucena jít nedobrovolně na ubytovnu nebo do azylového domu jen proto, aby neporušila hygienické předpisy vázané na danou stavbu? A nyní o penězích: co bude společnost stát víc?

Chápu, že poslanci hmotnou nouzí netrpí. Ale odpovědně přemýšlet jménem druhých občanů by měli, proto jsme je do Sněmovny zvolili. Nyní se vraťme k současnému znění §33 citovaného zákona. V úplném znění §33 Podmínky nároku na doplatek na bydlení se v odstavci (6) píše:

„Nárok na doplatek na bydlení má nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.“(s. 8.)

Kde je pamatováno například na dítě v rodině nebo u jednoho rodiče? Viz současná politika státu v nám známé praxi z terénu. Maminka samoživitelka na mateřské dovolené, případně nezaměstnaná, pracně splácí hypotéku na byt. Stát ji neposkytne ani DNB, ani příspěvek na bydlení. Ani co se týče alespoň pomoci při placení nákladů na energie. A nyní k tomu nemravní zastupitelé ve městech dostanou vynikající páku, protože tuto matku z částečně splaceného bytu vyhodí úplně legálně. ÚP mamince sděluje, že byt má prodat a jít bydlet jinde.

4. Závěr

Kdo a proč chce lidi vyhodit z bytu? Zákon říká, DNB dostane osoba užívající byt. Je ubytovna byt? K posouzení stačí Wikipedie .

„Byt je buď jedna místnost, nebo více místností vhodným způsobem propojených, které jsou oddělené od zbytku domu. Celý prostor lze uzamknout. Tyto místnosti slouží k ubytování jedné nebo více osob. Obvykle žijí v jednom bytě příslušníci jedné rodiny.“

Tady jsou vidět dva další zásadní problémy nové úpravy, které bych chtěla stručně nastínit.
Viz závěr bodu a) odstavce (9)

  • ubytovna není byt a byt není ubytovna. Odstavec (9) ustavuje DNB na byt, avšak důvodová zpráva se zabývá ubytovnou. Pokud se zneužívá DNB, nezneužívá se společně s ním i PNŽ?

Viz závěr bodu b) odstavce (9)

  • Otázka č. 1: Proč nenastavit výši maximálního nájemného pro ubytovnu?
  • Otázka č. 2: Kdo je to "lichvář"?

Návrh zákona je z právního hlediska problematický, a to vůbec nemluvím o negativním sociálním dopadu. Nerespektuje presumpci neviny jak majitelů ubytoven v ČR označovaných předem za lichváře, tak právo všech lidí bydlet v bytě, a ne na ulici.