Americký fotograf Lewis W. Hine pracoval jako dobrovolník National Child Labor Commission, která se snažila v průmyslové Americe prosadit zákaz dětské práce. Práce dětí byla na začátku 20. století zcela běžným jevem ve všech průmyslových zemích. Sociálně zaměřený fotograf zachytil tisíce dětí pracujících v nelidských podmínkách. Britská královská komise doporučila v roce 1833, že děti od 11 do 18 let by měly v průmyslových dílnách pracovat maximálně 12 hodin denně, děti od 9–11 let jen 8 hodin a děti pod 9 let by ještě neměly pracovat vůbec. První boj byl tedy za snížení pracovní doby pro děti na “pouhých” 12 hodin denně (tzv. Factory Acts).

Druhé kolo proti dětské práci začalo v úvodu 20. století. Hinova slavná kolekce fotografií dokumentující situaci v americkém průmyslu vznikla v letech 1908-1912. Její ohlas pomohl mimo jiné postupnému omezení dětské práce i dětské prostituce. Ale jednotlivé státy ratifikovaly federální dohody velmi pomalu. Fakticky došlo v USA ke zrušení dětské práce až v roce 1938. Fotograf pořádal putovní výstavy s vysvětleními k daným dokumentům.



Na prvním obrázku vidíte přádelnu Cornell Mill. Fall River, Massachusetts. Zde pracovaly jedenáctileté děti, směny den i noc, každé dítě obsluhovalo 4 linky, výdělek 48 centů za den. Děti byly příliš malé na to, aby mohly obsluhovat spřádací stroje. Viz další obrázek, kde hoši nasazují spřádací cívky.



Pracovní úrazy znamenaly doživotní zmrzačení bez jakékoliv podpory. Děti byly přijímány bez smlouvy. Prostě jen tak “přišly vypomáhat”, jak prohlašovali majitelé přádelen. Třetí obrázek ukazuje mladistvé horníky Hughestown Borough, Pennsylvania Coal Co. Je jim 12-13 let, pracovali v šachtách od 7 ráno do 17.30 každý den, bez jakéhokoliv volna.



Organizované odporové hnutí a každodenní politické přesvědčování a práce tisíců aktivistů různého zaměření nakonec změnilo sociální podmínky tak, že tyto obrázky dnes působí naprosto děsivě. Bez sociálního a politického boje by tento stav mohl trvat klidně i dodnes, viz současné pracovní podmínky v Bangladéši a v Indii. Fotograf Hine byl jednou z obětí tohoto sociálního zápasu.

Poslední rok života byl naplněn bojem spojeným se ztrátou vládní a společenské podpory. Jeho práce, ani minulá ani současná, nikoho nezajímala a Lewis Hine byl odkázán na stejnou úroveň chudoby, jako dříve zaznamenal ve svých fotografiích. Zemřel v roce 1940 ve věku 66 let po operaci v nemocnici Dobbs Ferry Hospital v Dobbs Ferry v New Yorku. (Wikipedia)


Vzpomeňme si, odkud jsme vyšli a kam bychom se postupně vrátili, pokud vzdáme boj za sociální stát.


Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky “Literární dílna” najdete zde.