Život na církevním okraji má tu zajímavou stránku, že se člověk dozví věci, které placeným kolegům v diecézi zůstávají utajeny. Zajímavá je například role radioaktivních laiků. Aktivních věřících je málo a konec konců, kdo by měl chuť pořád dělat jen to, co si vymyslí nějaký pán, jehož kompetence se v mnohých věcech civilního charakteru rovná absolutní nule. Aktivních lidí je ku podivu dost, ale většinou chtějí být svobodní a iniciativní ve společnosti sobě rovných. V civilní společnosti to mohou dělat jinde a lépe než v církvi, proto je u nás již nenajdeme. Zajímavou skupinu ovšem tvoří radioaktivní laici, kteří kolem sebe šíří pach smrti. Dají se rozdělit do několika skupin.

Tu první, poměrně neškodnou, tvoří přímí rodinní příslušníci kněží, kteří zatím nezemřeli. Zařadil bych je do skupiny alfa-zářičů, jejichž působení jak známo zadrží list papíru. Z rodinných důvodů mohou mluvit ve farnosti do všeho, co se jim namane. A je úplně jedno, že bratr či někdo takový působí třeba o půl zeměkoule dál. Z titulu neexistující, ale o to působivější církevní funkce úspěšně sabotují návrhy lidí, kteří této výsady nepožívají, protože mají pouze zdravý rozum, popřípadě další odborné, a tudíž neužitečné kompetence. Alfa zářič se aktivuje okolnostmi a prostředím. Jeho působení je časově a plošně omezené na okruh lidí, kteří jsou ještě ochotni ho poslouchat.

Další skupinu, tentokrát beta-zářičů, tvoří pomocný ženský personál, který většině kněží umožňuje snášet fatální břemeno vaření, žehlení, nákupů, kancelářských prací, popřípadě osamělosti. Většina nevěřící populace se hned nechá unést sexuálními fantaziemi aktivně prožívaného celibátu, ale ve skutečnosti pozoruji pravý opak. Většina mladých kněží s tímto nadělením více či méně statečně bojuje. Když zrovna nevyhraje, skoro vždy odejde do civilu. Zato kolem starých farářů daleko za hranicí prokreativního věku se motá až polygamní stádce zbožných žen. Zbožní starci s nimi mohou bez obav veřejného odsouzení žít téměř manželským životem dvojic, které už spojuje pouze sporák, záhonek, králíci a chození do kostela. Tito laici ženského pohlaví bojují o přízeň patriarchy, v čemž jedou každá za sebe. Dohromady je spojí pouze vnější hrozba přicházející od kohokoliv, kdo by chtěl toto harmonické duchovní soužití nějak narušit. Naštěstí se takových odvážlivců najde málo. Starým pánům na hranici dětinskosti každý rád dopřeje trochu rodinné radosti. Tím spíše, že o to nejlepší přišli vinou svého povolání. Beta-zářiči se většinou desaktivují po zhasnutí jejich životního partnera.

Mnohem nebezpečnější skupinu tvoří gamma-zářiči aktivně ničící své okolí. Ti jsou nalepeni na faráře a biskupy naprosto fatálně, protože z církve žijí. Někteří žijí i pro církev. Mají spolehlivě vytýčený okruh zájmů, většinou mocenských a ekonomických. Proto musí spolehlivě uzemnit každého vetřelce, který do jejich rajónu vstoupí a snaží se věci dělat jinak a lépe. To pochopitelně nejde, protože oni je dělají zbožně, dlouho, obětavě a nejlépe. A navíc skoro zadarmo a o svém volném čase, který jim zbude po tom placeném. Gamma zářiči navíc nejsou tak prostoduší jako první a druhá skupina. U nich rozpoznáte hned po několika minutách, o co jim jde. Se skupinou gamma můžete pracovat i celý rok než zjistíte, že děláte na někoho jiného, na jeho slávu a triko. Obětavá a zbožná gamma vás mezitím všude pomluvila tak kvalitně a inteligentně, že po skončení úkolu letíte ven a ještě si za vámi všichni dobří katolíci zaslouženě odplivnou. Pokornou a pilnou gammu pak pochválí za to, že s vámi vydržela tak dlouho. S takovým neřádem jako vy se mělo vyběhnout už dávno. Gamma si připíše body, povýší na žebříčku farních či diecézních funkcí, její sebevědomí a plat vzroste, a tím i smrtonosný potenciál. Mnozí z nich bydlí ve skromných církevních příbytcích gotického charakteru v centru měst či na vesnických barokních farách s rozsáhlými pozemky. Obojí si dávno převedli za babku do soukromého vlastnictví, a k tomu si schrastili fůru dalších přiznaných i nepřiznaných příjmů z církevních zakázek. Pro mnohé, nikoliv jen starší a senilní faráře, představují tvrdí zářiči nepostradatelné pomocníky, kteří je chrání před úklady a zlodějnami všeho druhu. Jsou pilní, spolehliví, úslužní, faráři pomáhají vždy, udělají si čas na skutky blíženské lásky. Bez nich to prostě nejde. Zvláště nyní, v posledních časech, kdy s modlitbou na rtech čekáme na kýžený návrat všeho církevního majetku. Vyňata z péče této zbožné kliky by Boží církev již dávno bídně zanikla v chaosu světa. Tolik k chorobopisu církve obecné a jejího osazenstva.