Mělo by dojít ke změně finančního systému?


Nejsem ekonom, ale pořád si myslím, že takové věci jako je Tobinova daň, to je základ. Bez toho to prostě nepůjde. Tobinova daň - ten nápad od nositele Nobelovy ceny už je tady od roku 1971. Tobin navrhuje vysoce zdanit spekulativní kapitál. Zdanit obraty z kapitálu. Dnes máte na každé burze počítače, které během setiny vteřiny vyhodnocují poklesy a vzestupy měn a ty setiny vteřiny, o které jsou rychlejší než ty druhé počítače, vynášejí obrovské miliardy. Koncept Tobinovy daně říká, že když nějaké peníze změní 50krát za den svého majitele, tak je pokaždé obrovsky zdaníme, zatímco pokud nějaké peníze zůstanou v téže zemi, u téhož majitele, tak mu dát všemožné daňové úlevy. Tím by se těm finančním spekulacím přistřihla křídla, jenomže zatím si to spekulanti ještě neodhlasovali.

Pane profesore, co myslíte, jak dlouho Vás současná garnitura nechá ještě přednášet a psát?

Do penze, to znamená do 80 let. Já jsem se o tom bavil s jedním disidentem, který byl ve vězení, potom dělal ministra vnitra jednu dobu po listopadu (a nebyl to Ruml), a říkal jsem mu, že nemám úplně čisté svědomí, když kritizuji, co se tady děje, a přitom očividně nic moc neriskuji. On říkal, vy jste ale v jiné situaci než disidenti, protože z disidentů ti nahoře neměli srandu. Dnes to je pod jejich rozlišovací schopnosti. Ono je to tak, že když kritizujete mechanismus, jak to chodí, tak nikdo z těch, kteří z toho mechanismu profitují, se necítí osloven. Ale kdybyste jmenoval konkrétní firmu, tak na vás přijde tolik právníků, že v zimě nemáte kde bydlet. Já těžím z toho, že mám hrozně špatnou paměť a pamatuji si jen ty obecné zákonitosti, takže jsem nenapadnutelný po této stránce.


Dá se porovnávat situace roku 1924 a dnes? Tehdy se lidé nedožívali tak vysokého věku.


Ta první část otázky. Je pravda, že dneska ten ekonomicky aktivní musí krýt mnohem více nákladů, protože se prodloužil lidský věk a další důvody. Ale to je třeba porovnat se dvěma faktory. Obrovsky stoupla produktivita práce, oproti roku 1924 se to nedá vůbec porovnat, kromě toho že vzrostla produktivita práce, takže ten člověk je schopen už z tohoto titulu zaplatit více věcí, tak masově nastoupily do práce ženy. V roce 1924 pracovala v zásadě jen mužská polovina populace plus většina žen dělníků, ale ženy ze středních vrstev nepracovaly. To znamená, že ještě po 2. světové válce mohli politici s čistým svědomím říct, že zajistí plnou zaměstnanost, protože tehdy se o práci ucházelo něco málo přes polovinu dospělých lidí, kteří zároveň nebyli v důchodu, zatímco na přelomu 60. a 70. let masově nastoupily do práce ženy, nastoupily tam jednak proto, že se chtěly realizovat, ale z velké části proto, že ani manžel ze středních vrstev už nebyl schopen uživit domácnost. To jsou data ze Spojených států, kde se to šíleně zhoršuje, to znamená vyšší produktivita práce a výrazně vyšší procento zaměstnanosti v populaci.

A jenom pro ilustraci, ve Spojených státech Warrenová v americké televizi občas vystupuje a má tam takové pořady často právě o středních vrstvách a ona spočítala, že americká střední vrstva před 15 lety měla zhruba o 10 až 15 % vyšší disponibilní příjem než má dneska a pracoval jenom muž. Dnes pracuje muž i žena a dohromady vydělají o 12 až 15 % méně než před nějakými 15 lety vydělal jenom muž. To znamená, že nějakých 20 let výrazně klesá kupní síla jednotlivců i ze středních vrstev a během té samé doby obrovsky narostl, to je to, o čem jsem mluvil, obrovsky narostlo patrimonium desetiny procenta nejbohatších Američanů. Já tady nemám ty údaje, ale 0,1 % nejbohatších Američanů nejen v majetku a akciích, ale dokonce i příjmově pobírá obrovské procento toho, co je určeno pro celou americkou populaci. Ta čísla vyšla před dvěma měsíci i v Hospodářských novinách. Dá se to dohledat. Několik málo procent Američanů vlastní tři čtvrtiny nemovitostí nebo tak nějak. To je šílené. Francouzi mluví o riziku repatrimoniace společnosti. Patrimonium znamená velký rodinný majetek, který se dědí. Střední vrstvy - se dají jejich příjmy nakreslit jako normální rozdělení, protože je to spojité. Od nižších středních vrstev, přes ty průměrné až po vyšší, pak to zase klesá, ale ty příjmy středních vrstev jsou spojité. A je tam prostě ta vyboulenina středních vrstev. Zatímco na majetku žádnou vybouleninu nemáte. Bohatí mají skoro všechen majetek, chudí a většina středních vrstev nemá prakticky žádný majetek. Do majetku se nepočítá ojeté auto a hifi souprava. Střední vrstvy jsou vymezitelné jenom na přímce příjmů, ne na přímce majetku, a repatrimoniace znamená, že dokonce i ta přímka příjmů se začíná zplošťovat a pár procent nejlépe vydělávajících dostává velkou část toho, co dostávají střední vrstvy jako celek, a to už potom končí ta spojitost a s tím i předpoklad fungování demokracie.

Nechtěl jsem končit smutně.


Redakčně upraveno. Mezititulky OM.

stránky:8/8