Ruské noviny označily ukončenou válku v Karabachu za "vítězství", což částečně potvrdil i náš předešlý článek Sorošův člověk v Jerevanu. Ale pro skutečné důvody k ruské radosti, americkému pláči a lhostejnosti EU je třeba se podívat na geopolitickou situaci a na mapy plynovodů a ropovodů. O tom byl první článek Důvod bojů v Náhorním Karabachu psaný během první války v roce 2016.

Začněme podepsanou kapitulací Arménie a Rusy vyjednaným příměřím, které je potřeba vidět na podrobné mapě. Základní body příměří jsou tyto:

  • Zastavení střetů na aktuálních bojových pozicích;
  • připojení oblasti Agdam, Kalbajar a Lachin k Ázerbájdžánu;
  • rozmístění ruských sil v Náhorním Karabachu;
  • zřízení střediska pro sledování provádění dohody;
  • návrat uprchlíků do Karabachu;
  • výměna vězňů a padlých;
  • zřízení tranzitního koridoru mezi západními oblastmi Ázerbájdžánu a Nachičevanu.


Na toto ujednání se nyní podívejme na mapě.



Ruské vítězství je nepřímo vidět třemi liniemi na horní části obrázku, kde jsou hlavní ropovody a plynovody, o kterých bude řeč. A ruská klíčová výhra je dole, protože ruské mírové jednotky budou hlídat koridor mezi dobytou částí Karabachu a Nachičevanskou autonomní oblastí, kterou spravuje Ázerbájdžán. To je ta červená šipka. Za sebe bych řekl, že dokud Rusové budou tuto osu hlídat, tak s velkou pravděpodobností další stoletá válka o Karabach nebude. A na tom vydělají obě strany. Hlavní turecká a ázerbájdžánská výhra je vidět v levém horním rohu, kde je koridor z Nachičevanu do Turecka. Proč Putin nechal Ázerbájdžánce, přímo podporované Tureckem a nepřímo Izraelem, dobýt Karabach? To ukazuje mapa současných a budoucích ropovodů a plynovodů.



Do Baku se potřeboval dostat už Hitler v roce 1943, ale na štěstí pro nás všechny měl na cestě jedno ruské město jménem Stalingrad, kde se rozhodla 2. světová válka. Ázerbájdžán dodává většinu vyprodukované ropy na kaspickém šelfu potrubím Baku-Tbilisi-Ceylan (BTC). K tomuto ropovodu se přisunuje ropa z terminálů Azeri-Čigar-Gonešli a plynový kondenzát z pole Šah-Deniz. Obě pole se nachází na šelfu Kaspického moře, jejich provoz vedou dvě státní konsorcia v čele s britskou BP. Trubky BTC byly postaveny proto, aby se export kaspické ropy dostal mimo území Ruska. To je ropovod Baku – Novorossijsk, který dnes jede na cca 870 tis. tun. Kapacita ropovodu BTC je 1,2 milionů barelů, ale nikdy nebyla úplně využita úplně a nyní běží asi na polovinu. Na BTC je z malé části napojen export ropy z Kazachstánu a Turkmenistánu. Stejnou trasou jde druhý ropovod, který spojuje Baku s terminálem Supsa v Gruzii s kapacitou 140 tisíc barelů. Ropovod byl spuštěn v roce 1999 a loni jím Ázerbájdžán exportoval 3,75 milionu tun ropy. Ropa je hlavním zdrojem bohatství Ázerbájdžánu, a to i přes pokles těžby po roce 2010. V loňském roce těžba činila 37,45 milionů tun ve srovnání s 50,8 milionů tun v roce 2010. Celkový export ropy v loňském roce vynesl státem vlastněnému konsorciu celkem 15 miliard dolarů, k tomu je třeba připočíst nezveřejněnou částku za plyn do Turecka a do Číny. Třetími trubkami v tomto koridoru jde plyn po trase z ázerbájdžánského Baku do tureckého Erzurumu. Tento plyn se Turecko chystá poslat do Evropy, společně s Rusy dokončenou větví turecké části plynovodu Jižní proud, která jde z Kazachstánu přes ruskou větev hlavních plynovodů.

Klíčový problém pro Rusy a Turky je postavení Gruzie, která je v současné době plnoprávnou kolonií USA, včetně biologických vojenských laboratoří. Viz článek Ilegální biologická válka za naše legální daně. Navíc platí, že všechny tři trubky z Ázerbájdžánu do Gruzie běží asi 20 km od arménské hranice, což je pro vítěze konfliktu v Karabachu nepříjemné. Opět platí, že současná a dosud nesvržená vláda politického diletanta Pašinjana je loutkou Soroše a USA. Vyhraná válka v Karabachu garantovaná Ruskem vytvořila klíčový koridor do Nachičevanu, který jistě podpoří také Írán. Plánovaný ropovod z Íránu do Arménie se sice neuskutečnil, ale Írán by maximálně vydělal na lince přes Nachičevan do Turecka. Po ukončení větve Jižní proud přes Turecko by dodával ropu a plyn přímo do Evropy. A nyní se podívejme na klíčový uzel, který přímo spojuje Nachičevan s Tureckem a nejde ani přes Arménii, ani přes Írán.



Sledujte zelenou linku silnice E 99 a vidíte trasu budoucího ropovodu a plynovodu do Evropy. A o tom je studená válka Západu s Ruskem. Nejprve stavíte zbytečné ropovody, aby obešly Rusko. Pak stavíte zbytečné ropovody a plynovody, aby obešly proamerické loutkové režimy v bývalém Sojuzu. A k tomu je potřeba zničit vesnice a města, zabít tisíce civilistů a vojáků, vést zbytečné války. Za tuto cenu jsou pojištěny potřebné strategické koridory a území, a přitom by stačil obyčejný podpis na papíře. Jenže studená válka vedená NATO tvoří podél hranic Ruska sanitární kordon, v němž se provozují proxy-wars jako na běžícím pásu, aby oslabily Rusko, Írán a nepřímo i Čínu.



Každý stát v oblastech studené války si nyní musí zajistit dvojitou cestu pro životně důležitou ropu a plyn. Totéž dělá Německo postavením přímého plynového terminálu do Ruska známého jako Severní proud. Němci totiž musí obejít americkou kolonii zvanou Ukrajina, aby je nevydírali jejich vlastní spojenci z USA.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!