Podívejme se na několik příkladů participativní ekonomie, které dnes běžně fungují v západních zemích, zato velice málo u nás. Definici spoluspotřebitelství najdete na wikipedii. Pokud vás toto téma zajímá, podívejte se na tematické číslo Alternativní ekonomika (2013-11).

1. Jako do úlu a z úlu

Model francouzského La Ruche qui dit Oui! je velice jednoduchý. Dá se dohromady skupina odběratelů na jakýkoliv výrobek nebo produkt a registruje se v systému odběru, například u nějakého malo-obchodníka. Pak například chcete jablka z bio-sadu a jeho pěstitel je ochoten je dovézt při zakázce 100 kg. Až se naplní sešit objednávek, jde příkaz na dodavatele-sadaře a ten vyrazí splnit objednávku. Viz toto video.


Tímto způsobem se obejdou 2-3 mezistupně, které stojí peníze a zbytečně prodražují daný výrobek nebo produkt. Navíc vzniká síť lokální ekonomiky, kde se lidé učí si vzájemně důvěřovat a žít pospolu. Ve Francii je nyní funkčních 368 regionálních úlů a další dvě stovky jsou ve výstavbě.

2. Společné vaření

Rachel Botsmanová je spoluautorkou knihy What's Mine is Yours: The Rise of Collaborative Consumption (Harper Collins, 2010). Kliknutím na odkaz knihy přejdete na stránku všech možných způsobů, jak něco efektivně společně sdílet. Jednoduchou a snadno realizovatelnou formu sdílení vidíte na tomto videu.


Jde o tak zvaný "super-hrnec" (super-marmite), který funguje úplně jednoduše. Kliknutím na stránku se zaregistrujete a zjistíte, kdo ve vašem okolí vaří pro druhé. Pak se jdete najíst, pochopitelně za protihodnotu vaší kuchařské práce nebo peněz. Stejným způsobem je možné sdílet i různé nástroje auta, ubytování na dovolené (velký server zde) a kdeco dalšího, třeba automobily (sdílení zde).

Mnohem pokročilejší jsou lokální měny, viz článek Lokální měny v praxi. Reportáž na videu z Toulouse ukazuje, jak paní "sluníčko" (odvozeno od měny "sol", tj. slunce) odvede práci v podobě umývání aut, vezme vydělané soly a jde do bio-obchodu zapojeného do lokální výměny. Zde si své soly koupí zboží v hodnotě odpovídající ceně v eurech. Jiná paní nese vydělané soly do družstevní banky a splácí s nimi svou půjčku. Cirkulaci peněz přesně ukazují čipy na bankovkách. Poukázky s fialovým sluníčkem po třech měsících ztrácí 2 % na své hodnotě, pokud nejsou znovu uvedeny do oběhu výměn.

Regionální ekonomika udělala ve světě velký kus cesty k sounáležitosti lidí. Tyto vztahy vytvářejí ochranu proti korporátnímu fašismu, a to na základní úrovni sociálních a ekonomických vztahů.