Deník Le Monde publikoval dne 24. 7. ucelenou zprávu o zákonu na podporu solidární ekonomiky, který připravuje Hollandova socialistická vláda. Mnohé z prvků solidární ekonomiky jsou již zavedeny, ale jako celek nemají právní, a hlavně zákonný rámec. Navíc potřebují integraci a přímou vládní podporu. Vláda si od podpory solidární ekonomiky slibuje zejména zvýšení zaměstnanosti, podporu soudržnosti regionů a zvýšení jejich ekonomické soběstačnosti. Velké podnikatelské skupiny už předem vyjádřily své znepokojení nad novým zákonem.

Sociální a solidární ekonomie funguje ve Francii ve dvou směrech. Jednak to jsou instituce vzniklé již v 19. století, tj. družstva, pojišťovny, záložny a další svépomocné organizace. Druhá skupina solidární ekonomiky postupně vznikala od 60. let a koordinovala zejména pracovní trh a podniky. V současné době zaměstnává podle oficiálních čísel tento sektor každého osmého pracujícího. Výborně odolal krizi a poměr solidární ekonomiky stoupl od roku 2000 o celých 23,8 % ve srovnání s výkonem jiných odvětví (jen 7,3 %). Je jen logické, že vláda chce tento perspektivní trh posílit.

Ministr pro solidární a sociální ekonomiku Benoît Hamon představil novinářům vládní návrh zákona, který má 53 paragrafů a pokrývá celou nyní roztříštěnou oblast alternativní ekonomiky. Shrňme hlavní body zákona:

  • vypracování jednotných kritérií pro standard sociálního podniku (entreprise de l'ESS);
  • příprava investičních fondů z Banque publique d'investissement o výši 500 miliónů euro, plus 80 miliónů vládních programů věnovaných budoucímu rozvoji a dalších 20 miliónů z fondu pro sociální inovace;
  • cílená pomoc zákona a vládních fondů má pomoci v rozvoji sektoru solidární ekonomiky tak, aby mohl vytvořit dalších 100 tis. pracovních míst navíc;
  • statut sociálního podniku dostane další možnosti vládních úlev, zejména v daňové oblasti a sociálních odvodů;
  • investoři mohou držet v sociálním podniku i více než 50 % majority po 7 let, ale většinové rozhodovací právo musí trvale patřit jeho zaměstnancům;
  • vláda zakomponuje do návrhu zákona možnost, aby pracující podniku dostali právo převzít zavřené, ale životaschopné filiálky podniků a provozovat je ve vlastní režii jako sociální podnik;
  • tyto bankroty nejvíce znepokojují vládu, protože stojí každý rok kolem 100-200 tis. pracovních sil a solidární ekonomika může pomoci zastavit tento typ bankrotů;
  • aby pracující znali situaci podniku, zákon připraví právo tzv. ekonomické informovanosti povinné pro každý podnik nad 250 zaměstnanců;
  • podnikatel bude mít zákonnou povinnost upozornit zaměstnance 2 měsíce před zavřením podniku o jeho skutečné situaci;
  • po vyhlášení úpadku mají pracující možnost pokračovat v aktivitách podniku a to v jakékoliv zákonné formě podnikání, kterou uznají za vhodnou;

Poslední série návrhů se hluboce nelíbí velkým francouzským podnikatelům, kteří zavírají podniky podle okamžité situace na trhu a zase je spouštějí v americkém systému "hire and fire". Prezident svazu podnikatelů (Medef) Pierre Gattaz prohlásil, že toto opatření sníží přitažlivost podnikání pro cizí investory. Šéfové svazů řemeslníků a živnostníků nemají k návrhu zákona podstatné námitky. Jen upozorňují, že transformace podniků se připravuje tak dva roky předem a nelze ji stihnout za dva měsíce, jak je dané ve vládním návrhu.

Jak vidět, tzv. rýnský kapitalismus 70. let v Německu (viz platy a odborářské rozhodování podniku Volkswagen Škoda v Mladé Boleslavi) se dočkal ve Francii další vývojové fáze. Solidární ekonomice a etickému bankovnictví jsme věnovali již několik tematických čísel: