Před několika dny jsme referovali o francouzské letecké intervenci v africkém státě Mali, který se stal po kolapsu státní moci terčem útoku islámských radikálních skupin. Nezávislý britský a francouzský tisk si začal klást vážné otázky o smyslu celé intervence, nyní posvěcené Radou bezpečnosti OSN a Organizací západních států Afriky.

  • Podle článků z britského listu Independent je jasné, že většina zahraničních džihádistů a bojovníků Al-Káidy pochází z Libye, což není náhoda. V této zemi došlo pod vedením Francouzů, Britů a USA k ozbrojenému povstání a státnímu převratu, jenž skončil vraždou diktátora Muhammada Kaddáfího. Export militatního islámu tedy zahájily a způsobily ty samé země, které nyní za peníze daňových poplatníků vedou válku v Mali. Vzniká začarovaný kruh imperialismu, politické hlouposti a ekonomické chamtivosti, která stála za dobytím Libye bohaté na ropu a zemní plyn.

  • Bývalý pracovivý ministr zahraničí Dominique de Villepin ve svém článku o fantomu neo-conů klade správnou otázku. Neprovozuje Francie vinou invaze do Mali stejnou devastující politiku jako "neocons" (volně přeloženo: neoblbci) vládnoucí v USA, kteří byli právě poraženi v Afghánistánu? Má si Francie hrát na četníka v Africe vzhledem k problematické koloniální a neokoloniální minulosti?

  • Na druhé straně ovšem straší přízrak Srebrenice a srbského masakru 8 tisíc boseňských civilistů, kteří zde zůstali bez ochrany mezinárodních vojsk a byli popraveni. V Bamaku žije přes 6 tisíc Evropanů a jiných cizích státních příslušníků, které džihadisté mohou buď zajmout kvůli výkupnému nebo přímo zavraždit.

  • Poslední důležitý bod debaty se týká slabosti afrických států. Korupce, nepotismus, drancování přírodních zdrojů a bezohledné vykořisťování obyvatelstva způsobilo, že tyto státy nemají žádnou politickou autoritu. V Mali byl například nyní odvrácen vojenský převrat připravovaný přímo v hlavním městě Bamaku proti zdejšímu prezidentovi.


Je jasné, že šáríja s jejím sociálním kodexem a důrazem na přerozdělování bohatství státu podle kmenové příslušnosti má nepochybně větší vliv na myšlení chudých obyvatel Sahelu než zkorumpované africké vlády hájené francouzskými, britskými či jinými žoldnéřskými armádami.