Rakouská Erste Bank včera oznámila pád do ztrát.
Šéf ECB Jean Claude -Juncker počítá s 60 % ztrátami bankovního sektoru.
Barroso požaduje pomoc od zemí EU, které nejsou v eurozóně.

Ráda bych připomněla článek <a href="http://umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=796">Eurozóna se připravuje na masívní otřes</a> (21.09.), protože následuje další dějství. Včerejší oznámení šéfa rakouské bankovní skupiny Erste Bank (majitelé České a Slovenské spořitelny), že skupina Erste vykáže místo plánovaného zisku ve výši 800 mil. Euro naopak ztrátu ve stejné výši, zapůsobilo jako pád bomby. Erste se rozhodla odhodit veškerý balast, tj. odepsat 1,6 mld. Eur dokud je čas a zbavit se zátěže vyplývající z nákupu státních dluhopisů zemí jižní Evropy a ztrát maďarské dcery. Zde bylo příčinou rozhodnutí vlády premiéra Viktora Orbána nastavit kurz švýcarského franku tak, aby polovinu dopadů navýšení cen hypoték hradily banky a polovinu občané. Frank vlivem krize posílil natolik, že občané už nebyli schopni tyto hypotéky splácet. Ještě před deseti dny šéf Erste Treichl uklidňoval klienty banky, že zisky enormně rostou a že žádné nebezpečí nehrozí.

Hádejte, kdo tyto politické srandičky zaplatí? „Výrazný růst zisku pokračuje“, je název prezentace hospodářských výsledků šéfa ekonomů České spořitelny Kysilky. Fakt zajímavé čtení. Čistý zisk po zdanění k 30.6.2011 vzrostl meziročně o 24% a dosáhl 7, 212 mld.Kč (288 mil. Euro). To však není ale nic ve srovnání se Slovenskou spořitelnou. Zde dosahuje čistý nárůst zisku k 30.6.2011 celých 67% proti loňskému roku! Slováci hrdě hlásí do Vídně čistý zisk 100 mil. Euro. Přičteme-li čistý zisk České spořitelny, dostane bankovní matka ve Vídni od svých pilných dceřinných poboček z Východu za I. pololetí 2011 zhruba 388 milionů Euro. A dvojnásobkem zaplatí šéf Erste skoro polovinu ztrát z riskantních obchodů, pokud to potáhnou Češi a Slováci ve stejném tempu až do konce roku. Druhá otázka: Jak se na tom hospodářském zázraku podílí Česká národní banka? Podobně jako nedávno v Americe stanovila tu nejnižší repo sazbu, 0,75%. Takže jsou dostupné levné peníze, které by mohly pomoci zvýšit zaměstnanost a výkon ekonomiky, kdyby byly použity na cílené a návratné ekonomické projekty. To by ještě mělo smysl. Ale kam směřují tyto levné peníze? Do hypoték – nárůst o 135% (přitom stavebnictví stagnuje) a do spotřebních úvěrů! Uvidíme brzy, zda se z našich českých hypoték brzy nestanou také ony americké „subprime hypotéky“. Máte důvěru v takovou budoucnost? Já tedy ne. Otázkou je, proč šéf Erste pustil tuto informaci na veřejnost nyní. Když věděl, že způsobí poprask a pád ceny akcií a když je před jednáním summitu EU, který byl posunut o týden. Je to snad jen proto, aby potrestal politiky, o nichž otevřeně v médiích říká, že jsou to pitomci, kteří ničemu nerozumí?

V ZIB 2 následovala v pozdních večerních hodinách debata s lucemburským premiérem a šéfem ECB, který přiznal, že ač to držela ECB v tajnosti, bude nutné skutečně odpuštění dluhů Řecka ve výši 50-60%. O větší sumě se nehovoří a přiznal, že pro řešení krize, která nastala, neexistuje žádná historická zkušenost: „Finanční trhy reagují zkrátka rychleji než politici“. Aby ne, když operace řídí počítače! A aby bylo legrace opravdu dost, přichází s novou kreativitou předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso. K záchraně Eura by měly přispět všechny země, i ty, co nemají Euro. Je to v jejich zájmu: „Když padne Euro, přivede jeho pád do potíží všechny země, i ty, které mají vlastní měnu“. Tolik citát z deníku der Standart ze dne 11.10.2011.