Všichni proti Ano? Dá se říct. Všechna média, všichni novináři jsou proti hnutí Ano. A to ještě nezačala pořádná kampaň. Opravdová hysterie je teprve před námi. Bude se pravděpodobně podobat hysterii kolem (ne)zvolení knížete prezidentem. Samozřejmě až na výjimky médií vlastněných Babišem. Kdyby neinvestoval do nákupu do té doby nezávislých novin, nemohl by pomýšlet na jakýkoliv úspěch. I když tím dal do ruky svým oponentům mocnou zbraň, neboť budou stále poukazovat na provázání médií, podnikání a politiky v jedné osobě.

Zatímco dříve byla média nezávislá pro Bakalu, Schwarzenberga a další vlastníky, dnes jsou některá nezávislá média jako na potvoru pro Babiše. Není divu, žijeme v kapitalismu, a jak známo, ani kuře zadarmo nehrabe a neviditelná ruka trhu ukazuje publicistům správný směr. Proto také tváří v tvář levicovému nebezpečí kráčíme vytrvale vpravo, neboť jedině tam se nachází ráj, země zaslíbená, kde pečení holubi po zásluze létají do huby mladým, flexibilním a dynamickým chlapcům s ostrými lokty. Ano, podle statistik především chlapcům, ale musíme přiznat, že sem tam i dívkám. Po zásluze shrábnou vydřené dividendy, ztráty hradí daňoví poplatníci. Aby nezapomněli, pošle jim Kalousek složenku. Je třeba dát zelenou mladým a vzdělaným. Tak pravila Adriana Krnáčová, primátorka Hlavního města Prahy, na sjezdu hnutí Ano: „Potřebujeme otevřenou a vzdělanou společnost. Nikoliv však s tituly z českých škol. Potřebujeme lidi, kteří v 18 nebo 20letech založí úspěšné firmy, které za 10let prodají do Ameriky a jdou založit další start-upy“. K tomu viz sjezd Ano 2015 a video v čase 2:28.

Politickým dinosaurům rozdělujícím společnost na pravici a levici a mobilizujícím jedny proti druhým pomalu odzvání. Lidi už toho mají dost a přichází nový styl, nová vize, noví lidé. Stát budou řídit jako firmu viditelnou rukou manažerů. Ano, bude líp, pro někoho určitě. Karikatura „nepolitické politiky“ je v čele volebních preferencí a pravděpodobně také v čele zůstane nejméně tak dlouho, dokud se naprosto neznemožní, podobně jako příznivci pravolevých Nečasových dealů a Klausových mobilizací.

Myšlenka původní české „nepolitické politiky“ 19. století se opírala jako o hlavní pilíř uspořádání společnosti o morálku. Ta dnešní se opírá pouze o vizi Úspěchu. Václav Bělohradský svůj projev na sněmu hnutí Ano zakončil konstatováním, že teprve budoucnost ukáže, zda projekt Ano bude jen vránou korporace nebo vlaštovkou nové demokracie. Jelikož však máme oči a uši, můžeme již dnes po pozorování dosavadního působení tohoto hnutí vyslovit domněnku, že konec bude podobně neslavný jako konec modrých ptáků z ODS. S naší politikou je to jako s Tour de France. Minulí vítězové jsou jako dopingoví hříšníci zatraceni, ti noví již slaví svá první vítězství a na zatracení teprve čekají. Starý doping je nahrazen novým, sofistikovanějším. Ve hře je příliš mnoho, pokušení veliké, úspěch oslepující, oslní nejen vítěze, ale zejména uhrane diváky. A o ty jde. Ti to všechno zaplatí, i kdyby se měli zadlužit dluhem nesplatitelným.