Přišel mi nedávno mail s prosbou o vyjádření se k diskusi týkající se islámského bankovnictví, o němž jsem se zmínila v článku Islámské bankovnictví jako inspirace. Bohužel jsem neměla čas autorovi odepsat, omlouvám se mu tedy a činím tak alespoň touto formou nyní. Jedná o téma, kterému je zapotřebí věnovat mnohem více času i studia.

Nadhodnota již není ve výrobě, kapitalizují banky

Na začátku si musíme říct, zda je konkurenceschopnost tou nejvyšší hodnotou našeho pozemského života. Prozatím je maximalizace zisku hlavním paradigmatem současného ekonomického myšlení. Budeme-li posuzovat veškeré systémy tímto měřítkem, můžeme debatu uzavřít již na začátku. Ve druhé polovině 20. století a začátkem 21. století se konkurenceschopnost za každou cenu, tedy i za cenu manipulací, podvodů, šmírování, politikou podporovaných zlodějen, genocid a válek stala jediným dějinným hybatelem lidstva. Všechny vědy se vyvíjejí, pouze ekonomické nikoliv. Posledních 200 let je nám omíláno dokolečka to samé. Veškerá lidská ekonomická činnost má směřovat k hromadění bohatství. I za cenu nezaměstnanosti, válek, hladomorů a zabíjení civilistů...

V ústavě Spolkové země Bavorsko je zakotvena věta: „Veškerá hospodářská činnost má sloužit k obecnému prospěchu“. Obecný prospěch je ovšem nepřesně definovaný termín, nemůže být ale řeči o růstu obecného prospěchu, koncentruje-li se bohatství v rukou 10 % a stále menší skupiny, která navíc přispívá stále méně do společné kasy, a to při stále se tenčícím reálném příjmu 90 % obyvatel. Tady už vůbec není řeč o stlačovaných mzdách na oltář konkurenceschopnosti a přivlastňování si nadhodnoty v průběhu výrobního procesu, jak kdysi v určité fázi vývoje kapitalismu popsal Marx. Ani Marx nedohlédl dopady západního peněžního systému, který umožňuje prostřednictvím úroku, který je obsažen v cenách, odvést penězoměncům až 40 % dodatečného výpalného. A to prosím mimo neúnosné daně, které musíme platit stále nenasytnějšímu státu.

Toto výpalné placené bankám je hlavní zdroj přerozdělování. Ve vysoce automatizovaných výrobních procesech již nemůžeme o „vykořisťování dělníků“ hovořit stejně jako v 19. století. Tento termín se spíše týká služeb, viz boj za zvýšení minimální mzdy u zaměstnanců fast-foodů a jiných firem. Nadhodnota se stala zvláštním druhem virtuálního kapitálu, který ohrožuje celou planetu. Dnešní kapitalismus se transformoval do podoby, která ohrožuje jiné biologické druhy a hrozí zničit lidský druh jako takový. Klíčem k pochopení toho, co se děje, je studium zákonitostí současného finančního systému, poněvadž pokud ho nezměníme, nepřežijeme.

Peníze rozhodnou o osudu lidstva

Jakmile začnu hovořit o negativním vlivu úroku a složeném úroku a frakčním systému tvorby peněz prostřednictvím dluhu, dost lidí - a dokonce věřících lidí z řad mých známých, si poklepe na čelo a odmítá se mnou na toto téma diskutovat. Jak poznamenal kdysi jeden diskutér, prý neznám základní ekonomické zákony.

Při přípravě článku, týkajícího se úlohy zlata v krizovém nebo válečném období, jsem si vzpomněla na jednoho velmi moudrého francouzského ekonoma a poradce prezidenta De Gaulla, Jacquese Rueffa a jeho citát: „Peníze rozhodnou o osudu lidstva“. Byl to on, kdo přesvědčil prezidenta, aby Francie opustila brettonwoodský systém. Tušil, že USA využijí dolaru jako světové rezervní měny na úkor ostatních zemí světa a po válce ve Vietnamu se konec zlatého standartu dá očekávat. A to se skutečně stalo. Francie vyměnila v roce 1965 své dolarové devizové rezervy za zlato a zvýšila podíl zlata v rezervách centrální banky v roce 1966 na 86 %. Francouzské zlato, které bylo umístěno v USA, bylo převezeno zpět do Francie, „aby na ně, dle slov De Gaulla, nemohla dosáhnout žádná cizí velmoc“. Konec směnitelnosti amerického dolaru za zlato následoval roku 1971. A dnes se planetární hrnce zlata daly znovu do pohybu, jak zní název jednoho z našich starších článků. De Gaulle svého cíle - měnu krytou plně zlatem - nakonec nedosáhl.

Současné “buď - anebo” vzhledem k financím

Po padesáti letech, kdy Jacques Rueff tuto větu vyslovil, stojíme na rozcestí těchto možností.

1. Zvítězí stávající finanční elita, která si bude chtít udržet moc skrze lokální války a utrpení nevinného obyvatelstva. Agrese Západu (Jemen Libye, Sýrie, Irák, Ukrajina...), kterým se na našem webu cíleně věnujeme, ukazují moc nekontrolovaného kapitalismu. Ničí vlastní občany na bohatém Severu, a proto musí dostat lacinou práci a suroviny na chudém Jihu, a to za jakoukoliv cenu. Pomalu se naplňuje vize, kterou popsal na konci svého života vynikající fyzik, myslitel, politik Karl von Weizsäcker ve své knize Der bedrohte Frieden (Ohrožený mír). Zhruba 20 let po pádu komunismu měla při možném selhání západní demokracie nastoupit nová epocha, kterou charakterizoval zhruba následovně:

  • počet nezaměstnaných dosáhne celosvětově netušených dimenzí;
  • mzdy poklesnou na bezprecedentně nízkou úroveň vzhledem k životním nákladům;
  • sociální systémy se díky bankrotu států zhroutí, výplaty penzí především. Tomu bude předcházet velká hospodářská krize, kterou vyvolají mezinárodní spekulanti;
  • nebezpečí občanských válek bude dramaticky stoupat;
  • základní poznatek doby: většina lidí si není schopna již vyrobit potraviny nebo si je zaplatit a bohatí by se museli dělit a sáhnout k pomoci, jinak zde hrozí ohromný potenciál konfliktů;
  • aby si vládnoucí elity zajistily bezpečnost, budou mít prostředky na vydržování si soukromých armád;
  • elity si vytvoří v předstihu včas sofistikovaný špehovací systém a nastolí celosvětovou diktaturu k udržení své nadvlády;
  • prodlouženou rukou této finanční šlechty budou zkorumpovaní politici;
  • za účelem udržení moci bude počet obyvatel zeměkoule redukován na minimum, k tomu budou využity biologické zbraně, které budou šířit nákazu, k redukci obyvatel se budou využívat i hladomory a války;
  • velmoci se budou snažit dostat do vlastnictví a pod kontrolu světové zdroje surovin a povedou kvůli tomu války, a to i za použití jaderných zbraní.

Sami si můžete zjistit, kolik z těchto “ukazatelů” se již tak či onak naplnilo. Systém, který je za tyto zločiny zodpovědný, se jmenuje nekontrolovatelný kapitalismus. A jeho základním hnacím motem je nekontrolovatelný kapitál akumulovaný v bankách skrze složený úrok.

2. Procitneme z hlubokého spánku a začneme se zajímat o organizaci největší loupeže v dějinách lidstva, vyvíjet tlak na politiky a volat je k odpovědnosti. A začneme se bránit. Především však musíme změnit vzorce svého myšlení. Dnes to bohužel znamená i přestat sledovat televizi a kupovat noviny, které lžou. Masová média přestala být veřejno-právní službou a dnes jsou nástrojem elit k zatemňování našich myslí. Jen tak lze manipulovat masy za účelem dosažení cílů popsaných Weizsäckerem. Navíc je třeba se nezadlužovat, poněvadž každé zadlužení posiluje systém a jeho schopnost nás ovládat. A nakonec musíme být i lidmi, kterým není lhostejné utrpení druhých. Nemůžeme přece žít jako představitelé korporátního fašismu.

Finanční letadlo Wall Streetu má namále, nastupují země BRICS

Momentu krachu západního finančního systému se přibližujeme stále víc, vyplývá to ze zákonitostí matematiky. Složený úrok vytváří dynamiku exponenciální křivky. O tomto tématu jsme si již napsali dost a dost. Stačí si kliknout na hlavní klíčová slova o ekonomice a bankovnictví. Tématu se věnujeme na všech internetových občanských webech již dostatečně. Kdo chce, ten už dávno rozumí základním pojmům a trendům.

Brazílie, Rusko, Indie a Čína, ke kterým se přidávají postupně další země BRICS, připravují nový model mezinárodního platebního styku a reformu finančních institucí. Prozatím nevíme, zda nový systém převezme i nemoci systému stávajícího. Pak by sloužil kapitalistům čínským či ruským a jiným oligarchům za účelem ovládnutí trhů a získání mocenské pozice, kterou nyní euroatlantická západní společnost ztrácí. Nejdůležitějším poznatkem, který pro vytváření nové světové měny je, že by to v žádném případě neměla být měna země, která je využívána i pro vnitřní oběh. Tuto pravdu vyslovil dosud nepřekonaný ekonom John Maynard Keynes. A řekl toho mnohem víc, co je důležité, a co není obsaženo v současných neoliberálních učebnicích ekonomie.

Závěr: Krize finančního systému musí změnit pohled na úrok

Pohled na peníze a na funkci financí se dnes musí radikálně změnit. Přerozdělování od pilných a pracovitých k těm, kteří si mohou risknout vydávat peníze z ničeho a půjčovat za úrok, musí v zájmu zachování lidské civilizace skončit. V další části se budeme věnovat historii a fungování islámského bankovnictví a jeho kritice. Přes pozitiva, která vykazuje, je občas vidět snaha o obcházení principů stanovených islámským zvykovým právem, který tvoří základ tamější finanční kultury. Touha po mamonu je zkrátka vlastní člověku od nepaměti.

Stále více se však ukazuje, že peníze mají i svůj „duchovní rozměr“. Jak řekl Lloyd Blankfein, šéf Goldman Sachs, banky, která dnes drží v hrsti banky v Evropě: „I am doing God´s Work“. Hrát si na boha se nevyplácí, což právě vidíme skrze lokální války a ožebračení celých států, které přímo a nepřímo provozuje lichvářská politika banky Goldman Sachs.

Pokračování zde:
Islámské bankovnictví versus současný bankovní systém (II. díl)