Lidovládci, převážně muži, si odfrkli blahem či nechutí, nacpali se do kvádra a vyrazili na první sněmovní schůzi. Parlamentní zpravodajové se mohu dát do práce. Slavnostní 1. ustavující schůze Poslanecké sněmovny(25.-27. listopadu 2013) je za námi. Na pořadu byl slib předsedy a slib poslanců, pak nějaké ty volby orgánů sněmovny, aby mohla žít a dýchat. A nakonec došlo i na tu práci, proč ne. Seznam projednávaných bodů najdete zde. Pro odbornou i laickou veřejnost bude od 1.1.2014 nejdůležitější bod č. 18. Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů /sněmovní tisk č. 2. Výsledek hlasování: schváleno. A nešlo o maličkost: jen předloha má 224 stran. Schvalovací proces kolem nového občanského zákoníku ukázal komedii hodnou české kotliny.

1. Průběh zasedání k novému občanskému zákoníku

Se souhrnnou zprávou o legislativním úsilí na rekodifikaci soukromého práva přišel poslanec JUDr. Jan Chvojka ČSSD.

Nový občanský zákoník není jenom samotný občanský zákoník, ale je to právě i o těch doprovodných předpisech. Sám pan bývalý předseda řekl, že tam došlo k určitému pochybení, že doprovodné předpisy - a já se tady podívám do notebooku - přišly do Sněmovny pod sněmovním tiskem číslo 930. Je třeba říct, že tento sněmovní tisk měl nějakých 1 300 stran, pokud si to dobře pamatuju, a že upravoval nějakých 80 nebo 75 zákonů. Takže opakuji: 1 300 stránek, které upravovaly 75 zákonů, a přišly do Sněmovny jako doprovodné zákony 5. března 2013, tzn. někdy před osmi měsíci.
Tyto doprovodné zákony byly schváleny Poslaneckou sněmovnou - omlouvám se (chviličku hledá na svém notebooku) - 8. 8. a Senátem byly projednány 12. září. To znamená, že ta legisvakanční lhůta je tříměsíční. Někdo může podotknout, že jde o technické změny, že se dávají do souladu s novým občanským zákoníkem termíny v ostatních zákonech. V určitém smyslu tomu tak je, nicméně je třeba říct, že ten doprovodný zákon obsahoval i spoustu změn zákonů jakoby věcných, nejenom terminologických. A já už jsem v minulém funkčním období toto kritizoval. Nemyslím si, že je slušné, že je morální poslat takto široký, obsáhlý sněmovní tisk o počtu 1 300 stránek do Parlamentu v březnu a počítat s tím, že od 1. 1. bude účinný.

Za poslance sice mluvil hlavně notebook, protože přece nebude obtěžovat svého námi placeného asistenta, aby mu připravil podklady pro veřejné vystoupení, které může každý vidět a komentovat. Ale po několika tápavých pokusech uhodil hřebík na hlavičku. Ale to bylo všechno. Žádné důsledky z legislativního paskvilu nevyvodil. A hlavně ne ten nepřirozenější, totiž že tento právní zmetek nelze nyní schválit. Za vládu mluvil předseda vlády ČR Jiří Rusnok. Jako nejvýstižnější část z celého projevu se jeví tento závěrečný povzdech.

Já se opravdu nemohu přihlásit k těm iniciativám, které - uznávám - konzistentně vznášejí kolegové z poslaneckého klubu KSČM, ale to by byla totální neodpovědnost. Dneska, šest nebo nevím kolik týdnů před účinností, se prostě tvářit, že to nějakou superrychlou novelou tady změníme, všechno bude jinak - já se omlouvám, v tom já tedy nejedu. To prostě bohužel nejde. Říkám, já nejsem žádný fanoušek nového občanského zákoníku. Já vím, vy máte svobodu vyhlašovat cokoliv kdykoliv. To vám neberu, ale já tu svobodu momentálně nemám, možná se jí jednou dožiji a potom tomu budu lépe rozumět. Ale je prostě pozdě, jsme za bodem zvratu a ani já ani vy jste nebyli těmi, kteří celou tu změnu původně způsobili.

Jinak řečeno: stav kolem nového občanského zákoníku ukazuje, jak se v zemi vládne. A toto je jeden z nejdůležitějších dokumentů, který bude po desetiletí ovládat náš život. A jen pro pořádek dodejme, že lobbisté pracují jinak. Na rozdíl od líných a nekompetentních poslanců a částečně i vlády si sedli na zadek a do nesmírně dlouhého textu zapracovali spoustu změn, za které byli zaplaceni velkými firmami a vlivovými skupinami. Proto potřebovali rychlé schválení předlohy a hlavně bez dlouhých řečí.

2. Stanovisko právníků

Za právnickou obec promluvil Ing. Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Mluvil věcně a tlumočil stanovisko jednoho konkrétního soudce k novému občanskému zákoníku.

Podle mých zkušeností nejsou se zákonem seznámeni zaměstnanci soudu na všech stupních s výjimkou soudců, přičemž soudy nejsou jen soudci, ale i jiný odborný aparát. Doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku jsou všechny velmi obsáhlé, zásadní a důležité a byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny až na samém konci září roku 2013, což při tak zásadní změně soukromého práva po 50 letech i vzhledem k jejich plánované účinnosti k 1. 1. 2014 je naprosto nevyhovující pro praxi, aby se s nimi mohla reálně seznámit. Legisvakanční lhůta je v případě těchto zákonů tři měsíce. To je naprosto absurdní. Již nyní lze v odborné veřejnosti spatřovat nad mnohými ustanoveními nového občanského zákoníku, ale i jiných doprovodných zákonů značné rozpaky. Mohu to potvrdit z osobní opakované zkušenosti, kdy na nejrůznějších školeních mají tvůrci zákonů a přednášející na těchto školeních na jeden paragraf tři názory. Autoři zákona však jakoukoliv věcnou kritiku odmítají. Nový občanský zákoník měl za úkol zejména to, aby mu rozuměl i prostý člověk, prostý občan, když se do něj začte. Ale bohužel je to tak, že mnohý právník z něj není schopen vyložit mnoho ustanovení.
....
Dnes již existuje mnoho rozhodnutí soudů a v podstatě je právo v této oblasti sjednoceno, a to i někteří lidé říkají, že existuje krajové právo, neboť různé krajské soudy leccos rozhodují rozdílně. Nyní by to nebylo krajové, ale okresní právo, neboť než se nějaká věc podle nového občanského zákoníku dostane na Nejvyšší soud, popř. Ústavní soud, potrvá sjednocení judikatury dalších 20 let, zvlášť pro rozdílnost výkladu mnoha paragrafů nového občanského zákoníku. Komu tento chaos prospěje? Možná velkým advokátním kancelářím apod., ale normálním lidem zřejmě ne.

Hlas rozumu ovšem nemá ve Sněmovně místo, alespoň prozatím. Závěrečná žádost o to, aby Sněmovna zvážila odložení účinnosti občanského minimálně o jeden rok nebyla většinou podpořena. Poslanci si dobře uvědomovali možné důsledky takto narychlo aplikované změny a proto jako alibi si přijali tzv. doprovodné usnesení. To navrhla poslankyně prof. JUDr. Helena Válková, CSc. (ANO).

Poslanecká sněmovna České republiky konstatuje, že účinnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, k 1. lednu 2014 byla stanovena na nepřiměřeně krátkou dobu neodpovídající ani rozsahu, ani závažnosti legislativních změn v právním řádu ČR. Odložení účinnosti občanského zákoníku a souvisejících předpisů před plánovaným nabytím jejich účinnosti již však neumožňuje ani mimořádně zkrácený legislativní proces. Neschválení zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů a zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí by od 1. ledna 2014 vedlo k právnímu chaosu a rizikům v oblasti řádného výběru daní, přičemž vzhledem k délce legislativního procesu nelze tyto normy znovu v pozměněné podobě předložit a projednat. Jsme si vědomi toho, že občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 s ohledem na nedostatečnou přípravu na jeho aplikaci v praxi, rozsáhlou diskontinuitu oproti dosavadní právní úpravě a nedůslednou provázanost s ostatními právními předpisy přináší řadu rizik, možných negativních dopadů a povede pravděpodobně ke snížení právní jistoty občanů a ke zvýšení nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí.

Podívejme se zblízka na tuto trapnost. Hned na první schůzi a v téměř nejdůležitější věci se Sněmovna veřejně vzdala svého ústavního práva schvalovat či v tomto případě neschvalovat zákony. Vědomě a úmyslně pustila do společnosti paskvil, který má fungovat jako zákon. Tím narušila práci soudů, zavedla do země právní nejistotu. A navíc to veřejně přiznali celém národu, který je do legislativního sboru delegoval volbami. Zkratka, poslankyně a poslanci se veřejně jednali jako hlupáci. Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) pak doplnil druhou část usnesení.

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby na základě vyhodnocení zkušeností z praxe provedla analýzu nového občanského zákoníku a na základě takto získaných výsledků navrhla novelu zákona odstraňující jeho nejvážnější problémy, nedostatky a nejasnosti, a to nejpozději do konce roku 2014.
A dále žádá budoucí vládu ČR, aby po projednání s představiteli justice přijala urychleně změny jak v oblasti organizační, tak v oblasti legislativní s cílem odstranit překážky bránící řádné aplikaci občanského zákoníku v praxi. Děkuji.

Sněmovna o tomto doprovodném usnesení hlasovala a schválila ho. Tímto schválením bezradné Sněmovna založila v naší novodobé parlamentní historii další nesmysl. Sněmovna přijala zákonnou normu, o které ví, že mnoha lidem způsobí problémy a může je i poškodit. Ale to nevadí, do lidí nám nic není. V doprovodném usnesení se za to přece poslanci občanům omluvili a slíbili eventuální nápravu. Tento nemorální postup ospravedlňuje pouze fakt, že jej zdůvodnila bývalá vedoucí katedry trestního práva na Fakultě právnické ZČU v Plzni.

3. Sněmovna si veřejně nakálela do kalhot

Proč tak neslavný start? Předchozí vládní parta pod zamilovaným Nečasem honila mnoho zajíců najednou. Její počínání obhajoval pan Ing. Miroslav Kalousek, chemický génius. Kalousek umí mlžit způsobem přímo mistrovským. Jeho dlouhé vystoupení vsadilo na jedinou věc: že po 10 minutách si už stejně nikdo nic nepamatuje. Proto napatlal všechna pro i proti do jednoho obludného propletence. Nejhorší ministr financí po Klausovi tak jen potvrdil tragikomický závěr vládního legislativního úsilí předešlého kabinetu premiéra Nečase.