Amerikanizace společnosti jde dopředu mílovými kroky. „Ano, bude líp“ nebo „Stát se o vás postará“, „Dáme zemi do pořádku“ zní stejně jako „Yes, we can“. Jak píše nám myšlenkově blízký web „Deutsche Wirtschaftsnachrichten.de“ dnes v reakci na výsledek českých voleb.

Česko jenom následuje ostatní evropské země. Ovšem o tak markantním úspěchu podnikatelské strany jako Babišově hnutí Ano, se nemohlo nikomu na západ od nás ani v nejrůžovějších snech zdát. Těch pár procent, které s podařilo získat rakouskému miliardáři Stronachovi nebo německé Alternativě pro Německo (AfD), se nedá s úspěchem Andreje Babiše srovnat. Co německou AfD a Team Stronach od Babiše však odlišuje, je jejich silný euroskepticismus. Tyto strany kritizovaly současné fungování Evropské unie a zejména eura, které táhne evropskou ekonomiku ke dnu, a uměli to skutečně odbornými argumenty odůvodnit.

Samozřejmě že jejich představitelé nejsou žádnými dobrodinci, kterým by ležel na srdci blahobyt většiny občanů států Evropské unie. Ale za těmito stranami jsou podnikatelé z reálné ekonomiky. A jejich zájmy jsou díky moci nadnárodní finanční a bankovní chobotnice, která svými chapadly ovládá špičky evropské politiky, v současné době značně ohroženy. Zatím se zdá, že Babiš bude tvrdý oligarcha, kterému je jedno, co bude s touto zemí, hlavně když budou jeho podniky profitovat. Jinak by těžko mohl připustit vstup Monsanta na český trh.

V Německu byl ohlášen v neděli 27. října 2013 vznik nové strany podnikatelského typu Babišova hnutí, a to pod vedením významného německého manažera Utze Claassena. Claassen pracoval pro obávaného finančního investora Cerberus a dnes je poradcem Valiance Capital, finanční firmy se sídlem v Lucemburku. Claassen chce nahradit, ve volbách propadlou FDP – německé Svobodné, podobně jako Babiš v Česku odsunul do pozadí pravicovou ODS. Philipp Rösler prý nikdy žádnou firmu neřídil a proto tu je šance nahradit FDP novým subjektem.

Starosti občanů jsou pro tyto "politiky" zcela okrajové. Občané si však za to mohou částečně sami. Nejde však jen o jejich lenost, protože velký podíl na nástupu nových miliardářů do politiky mají média. A to nejen ta česká, koupená Babišem. Pusťte si pro srovnání znovu interwiev Daniely Drtinové, které vedla s Babišem a porovnejte ho s jejím rozhovorem s předsedou Svobodných Petra Macha. Drtinová by si za svůj výkon zasloužila minimálně pokutu, maximálně vyhazov. Svůj podíl má však i zanedbané školství a atmosféra strachu, která se šíří Českou republikou.

Stát své občany prostřednictvím svých politiků zradil. Demokratické struktury se zcela vyprázdnily. Původní společenská smlouva ze 70. let západního sociálně-tržního hospodářství by zněla následovně:

Státe, my občané ti zaplatíme daně, ty se však postaráš o fungující infrastrukturu, školství, fungující zdravotnický systém, obranu, spravedlivý sociální stát a zajistíš, aby nám nerozkradli majetek a naše peníze.

Tato smlouva už dávno neplatí a stát ji už ani nemusí dodržovat, protože nám, občanům, je to už úplně jedno. Místo toho musí občané poslouchat a platí nová smlouva.

Musíte šetřit vážení občané, protože potřebujeme vaše peníze. Do naší kapsy, nám politikům a vybraným podnikatelům, to jsou ještě malé peníze. A ty velké prachy potřebujeme na to, abychom mohli pomáhat bankám. Aby vás dále mohly úspěšně zadlužovat.

Miliardáři tedy nastoupili do politiky, aby řídili stát jako svou soukromou firmu. V něčem se jejich zájmy mohou krýt, protože mají zájem na ekonomickém fungování, a nikoliv na bankovní lichvě. Ale tímto končí demokracie a nastupuje oligarchický systém, předstupeň pravicového fašismu, který známe ze 30. let minulého válečného století.