Říkáte „ne“ komunistické minulosti. To je stejné jako říkat „ne“ větru a dešti. Ba, je to ještě hloupější. Na minulých událostech toho jde změnit jistě méně než na budoucím větru.

Soudobé odmítání stalinského či husákovského komunismu se podobá soudobému rozhodnému a neohroženému odmítání geocentrického modelu. Stalinismus odsuzoval mimo jiné zločinnost a tmářství církve, a tak někteří dnešní věřící cítí ve shodě s představiteli církve potřebu oplatit originální myšlenkou o zločinnosti a tmářství komunismu. Poučit se chtějí tak maximálně z Února 1948 a inspiraci nalézají ve skandování fotbalových fanoušků „bij a bij komunistu do hlavy“. Kdo tak neskáče, není Čech. Cítí se jako bojovníci za pravdu a lásku či za neviditelné ruce, které jim plní kapsy.

Spojují se tak i ti, kteří by se jinak nespojili. Spojují se tak ti „co mají“ proti těm „co nemají“. Zdraví, střechu nad hlavou, lidskou důstojnost, mamon. Jsou spojeni vírou, že právě oni jsou těmi nejcennějšími z celé společnosti, že „ti, co nemají nic“ i zeměkoule se točí jen kvůli nim. Komu se takové pojetí spravedlnosti nelíbí, je v nejlepším případě závistivý hlupák, v horším případě zločinec, jehož volební právo by mělo být zváženo. Ať volí ten, kdo na to má, volá křesťan Joch. Kdo se nemodlí k Soukromému vlastnictví, je neznaboh, muslim, pohan a komunista. Rozbijeme mu hubu, jsme totiž demokraty a republiku s demokracií si rozvracet nedáme. Nejsme včerejší, abychom si poctivě nabytý majetek nechali ukrást, jako to dopustili naši dědové v únoru 1948 či pradědové v Rusku roku 1917. Naším vzorem jistě není Bílá armáda loserů, ale vítězný Pinochet či Franco.

Komunistům jistě nedáme to, co jsme získali bohulibou péčí o černochy, Indiány a nevolníky, ani to, co jsme poctivě získali v polistopadovém přerozdělování. Vždyť kdo pěstoval umění, kulturu a vzdělanost, ne-li my? Žebrota jistě ne. Nám tedy vděčí za vše, díky našemu moudrému řízení věcí veřejných se lůza zoceluje ve válkách, z nichž povstává veškerý pokrok i naše bohatství, tolik potřebné celému lidskému rodu. Díky našim daním totiž bohatnou nezaměstnaní, nemocní a bezdomovci. Platí totiž přímá úměra – čím bohatší Pitr, Komárek, Janoušek, Řebíček, Gross, Bakala, Kellner, Tykač a další výkvět spravedlivé společnosti, tím bohatší budou nejen hospodští jako například ten ze Schwarzenbergu, ale i bezdomovci konzumující levné, vpravdě svobodně demokratické nápoje, kteří se v zimních měsících navíc bezstarostně zdarma projíždějí v námi dotovaných pražských tramvajích. Je jasné, že naše boháče je třeba hýčkat, vždyť jinak by nám mohli upláchnout a utrácet statisíce za jednu večeři nikoliv v Praze, ale v Londýně jako legenda spravedlivého přerozdělení společného bohatství, totiž privatizace, Viktor Kožený.

KSČM je nástupkyní zločinecké KSČ (to je povinná mantra, asi jako „Óm mani padmé húm“ či „Zdrávas Maria milostiplná...“) a dokud se neomluví, rozuměj, neuzná vedoucí úlohu Soukromého vlastnictví a nikdy jinak, budeme je tlouci - novinami, televizí, a nakonec i policií - po hlavě. A kdyby nestačila policie, máme ještě zocelenou armádu, vycvičenou v humanitě střílením ve všech koutech světa. Máme na co navazovat. Na přístup poctivé české šlechty až po první Masarykovu republiku, kdy jsme však trpěli přílišnou šlechetností a útlocitností bohatých zneužívanou závistivou bandou chudých.

Buďme důslední a nenechme se rozdělit, ale naopak shodněme se na několika základních bodech v oblasti práva, správy i politické kultury, které budeme bezpodmínečně vyžadovat, proto navrhuji takovou miniústavu, kterou podepíše každý volič (kdo nepodepíše, tedy nevolí):

  1. Soukromé vlastnictví je nedotknutelné
  2. Volební hlasy sčítá Kubice a jím určený team
  3. Abychom se vyhnuli fízlování minulé STB, která namátkově kontrolovala dopisy, je dovoleno sledovat všechny levičáky pod vodou, na zemi i ve vzduchu všemi prostředky včetně kamer, odposlechů v ložnici i na WC. Kdo je totiž bez viny, nemá co skrývat. Vyhodnocení odposlechů provádí vrchní Pravičák určený Prozřetelností.
  4. V oblasti soudnictví současná svobodně demokratická praxe ukazuje, že spravedlnost je určována kvalitou advokátů – obhájců, a jejich schopnosti jsou zase přímo úměrné odměně, kterou pobírají. Z tohoto důvodu bude vše zjednodušeno dle následujícího: „Čím vyšší složená odměna k rukám soudu, tím nižší trest.“ Sazebník určí vrchní Pravičák v prováděcí vyhlášce.
  5. K této ústavě nikdo nesmí přidat či ubrat ani čárku, jinak bude odeslán do vězení na Guantanamu, kde bude podroben křesťansko-humanitním metodám George W. Bushe.


Připomínáme si výročí úmrtí Václava Havla, vzpomeňme si na jeho slova, jež korespondují s českým dějinným příběhem touhy po svobodě, demokracii a důstojnosti každého člověka před Bohem i lidmi navzájem. Ano, vzpomeňme na ta krásná slova. Ale o to rychleji zapomeňme na jeho mnohé skutky a mnohá slova podporující zabíjení a zbrojení. Jsou jako jed otravující celou společnost.

Tato úvaha byla inspirována článkem F. Vlasáka