Naše mediální hvězda asociální pravice Miroslav Kalousek v pořadu Události, komentáře zase lhal, jako obvykle. Prezident Putin prý přiznal, že připravoval anexi Krymu již rok před Majdanem. Viz video s Kalouskem, čas 24:25. Tento politický hochštapler hřeší na to, že se opravdu těžko prokazuje, co někdo někdy neříkal. A jak je jeho dobrým zvykem, svá tvrzení se nenamáhá nijak doložit. Zde se odvolával na informace z „otevřených zdrojů“. Nu, pokud myslel bakalonoviny, babišoviny či Televizní noviny, tak tam opravdu takové informace mohou zaznít. Lež tak dlouho v nejrůznějších kopiích koluje, až se stává „Goebbelsovskou“ pravdou.
Co zaznělo opravdu doložitelně
Připomeňme si, co zaznělo na toto téma přímo z úst Vladimíra Putina v nedávno prezentovaném ruském dokumentárním filmu Krym, cesta domů. Jde o film, který na rozdíl od válečné US-propagandy byl na YouTube i jinde dlouho různě blokován. A který zřejmě nějaký ten pátek nebude v nabídce naší „nestranné“ televize. A připomeňme, že německá veřejnoprávní ZDF už vysílá reportáže z Doněcka na Den jejich nezávislosti, viz naše krátké zprávy. Český poturčenec horší západního Turka. A nyní k tomu Putinovi.
„Pozval jsem do Kremlu šéfy našich speciálních služeb, ministerstva obrany, a dal jim úkol, řeknu otevřeně, zachránit život prezidentovi Ukrajiny“. V noci z 22. na 23. únoru roku 2014 byla provedena operace, která nemá v moderní světové historii obdoby. Na příkaz prezidenta Ruské federace byl ze sousední doutnající země tajně evakuován její úřadující prezident. Prosba o záchranu života byla přímým apelem k Rusku jménem legitimního prezidenta Ukrajiny… „...v noci z 22. na 23., skončili jsme okolo 7. hod. ráno a při loučení, nebudu to skrývat, jsem všem svým čtyřem kolegům řekl: "Situace na Ukrajině se vyvinula takovým způsobem, že jsme nuceni začít pracovat na návratu Krymu jako součásti Ruska. Nemůžeme přece nechat to území a lidi, kteří tam žijí, napospas osudu, nechat je převálcovat nacionalisty. Ihned jsem však zdůraznil, že to budeme dělat jen v tom případě, kdy budeme naprosto přesvědčeni o tom, že to chtějí samotní lidé žijící na Krymu. Pokud budou například chtít větší práva v autonomii, ale jako součást ukrajinského státu, tak to tak bude. Pokud si však budou přát něco jiného, nemůžeme je v tom nechat.“
Tato verze událostí je prezidentem Ruské federace prezentována v p
odstatě stále stejně. Jediný rozdíl spočívá v detailnosti informace. Ve filmu Andreje Kondrašova „Krym
– cesta domů“ je spoustu zajímavých detailů např. o záchraně Janukoviče a zejména operacích Ruské armády kolem událostí na Krymu. Jádro sdělení však zůstává stále stejné. Sledoval j
sem mnohah
odinové Putinovy projevy a jeho
odpovědi na tiskových konferencích a nezaznamenal j
sem tam žádné „prořeknutí“ a také žádné velké překvapení. Stejně jako při poslechu jiných ruských politiků či novinářů. Změnu tvrzení j
sem nezaznamenal ani ohledně jiné lži prezentované Kalouskem. Ruská armáda prý napadla Ukrajinu, byla viděna na Krymu a Putin to přiznal. Ve skutečnosti „přiznal“ něco zcela jiného, dejme mu slovo:
Jakmile se do Kyjeva dostaly první zprávy o přechodu krymských vojáků na stranu Ruska, začala rozhněvaná majdanská vláda vykřikovat, že všechny jednotky mají při pokusu o jakýkoliv nátlak ze strany prorusky orientovaných sil zahájit ostrou střelbu. Jedna věc je však něco prohlašovat z tribuny Rady, a druhá zajistit, aby se konkrétní rozkaz dostal k velitelům na místě. Rozkazy z televize vojáci neplní a Kyjev to promeškal. Musím čestně říct, že jsme udělali vše pro přerušení zvláštního spojení. Proto také existuje skupina zvláštního nasazení "SPECNAZ", jejíž příslušníci vědí, co a jak mají udělat. Vydal jsem proto nařízení a pokyny ministerstvu obrany. Proč bych to skrýval? Aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu převeleli zvláštní jednotky hlavní rozvědky, námořní pěchotu a výsadkáře. Do limitu stanoveného mezinárodní smlouvou týkajícího se počtu vojáků ruské armády na Krymu, stále zbývala rezerva 3.500 mužů.
Připomeňme poslední větu, která má velký význam v případných mezinár
odních sporech o "obsazení" Krymu. Kalouskovo tvrzení o ruské armádě je tedy asi tak objevné jako potenciální „přiznání“ Baracka Obamy o přítomnosti americké armády v Německu. Ostatně kdoví, jak by
se US Army zachovala, kdyby například levicová strana Die Linke za p
odpory Ruska a Molotovových koktejlů vyhnala Merkelovou a uchopila moc v zemi. Možná by ke slovu také přišly
odposlechy a nejrůznější operace amerických tajných služeb. Možná by Kalou
sek takový převrat nazval demokratickou cestou ke svob
odě. Těžko říct. To už by ale byly jen a jen spekulace. Co však spekulací není, ale je naopak zjevnou pravdou, že Kalou
sek je lhář.