Opět dáváme k nahlédnutí důležitý článek o skutečném ekonomickém dění v Rusku. Po dobyté Ukrajině začne na Západě diabolizace Ruska zprava i zleva. Pak se pochopitelně úplně zapomene, o co v Rusku skutečně šlo před hlavními parlamentními a gubernátorskými volbami danými na září 2026. Ekonomka a veřejná činitelka Věra Ganzja (1959) připomíná naši Ilonu Švihlíkovou s tím, že na rozdíl od ní byla tato ředitelka školy v Barabinsku ve vysokých funkcích Dumě za ruské komunisty v plánovacím a hospodářském výboru. Pro „Svobodný tisk“ hovořila o tom, zda se podařilo překonat hospodářský pokles, a také o mýtech týkajících se znárodnění a palivové krize. Rozhovor jasně ukazuje anti-oligarchický směr nezávislých ekonomů a politiků, který se oligarchický Kreml zásadně snaží potlačit. Bude se opakovat debakl oligarchického a neoliberálního Ruska pod Jelcinem a spol? To je zásadní otázka voleb 2026. Otázka Ukrajiny je vzhledem k této bitvě jen neškodná domácí hádka.
„SP“: Věro Anatoljevno, Ministerstvo hospodářského rozvoje již v dubnu oznámilo, že HDP vzrostl o 1,3 %. Jedná se skutečně o růst, nebo jde o sezónní výkyvy?
K údajům Rosstatu je třeba přistupovat velmi opatrně. Statistický úřad by měl být nezávislý, u nás však přímo podléhá Ministerstvu hospodářského rozvoje. Ministerstvo hospodářského rozvoje vydává prognózy ohledně perspektivy hospodářského růstu, zatímco Rosstat se musí přizpůsobit prognózám, které vydává nadřízené vedení. A pokud Rosstat poskytuje nesprávné informace, jsou i rozhodnutí nesprávná. Nevšimla jsem si ani jednoho podstatného reálného kroku vlády, který by stimuloval růst.
Jaká opatření by v současné situaci byla možná pro růst ekonomiky?
Analyzovala bych to ve dvou směrech: vojensko-průmyslový komplex – tam je růst, civilní odvětví – tam růst není. U nás je monetizace ekonomiky kolem 50 %, ekonomika se bez peněz dusí. Zároveň leží 63 bilionů rublů na vkladech právnických osob. Pro ně je výhodnější držet peníze v bankách a „stříhat“ úroky. Je třeba, aby byly peníze levnější a dostupnější.
Druhý bod – důvěra ve stát. Investice klesly ze 6 % na 1 % nebo se dokonce dostaly do záporných čísel. Vymysleli federální dluhopisy. Ne všichni jim však důvěřují. A dochází k nárůstu státního dluhu, jehož obsluha je nákladná a již činí 9 % HDP. Dalším problémem jsou daně. V litru benzínu je 20 % DPH, 30–33 % daně z těžby nerostných surovin, daň z příjmu právnických osob a 21 % spotřební daně. Bez těchto daní by litr benzínu ve skutečnosti stál přibližně 21 rublů.
A podařilo se zajistit nahrazení dovozu?
Sedm let jsem pracovala ve Státní dumě, ve výboru pro rozpočet a daně, a viděla jsem ty programy nahrazení dovozu. To, co bylo naplánováno na rozvoj špičkových technologií, skončilo fiaskem. Co nám slibovali, když jsme vstupovali do WTO? Že nám dají palivo za pakatel, své odbytiště, a my jim za to poskytneme technologie. Ale žádné technologie nám nedali, a my jsme si ty své ze sovětských časů nevyvinuli.
Financování vědy bylo sníženo na úroveň nezbytnou k přežití. Co jsme vlastně nahradili dovozem se všemi těmi Skolkovy a nanotechnologiemi? No, chemický průmysl, prací prášky. Jenže třeba tyhle prášky nic nevyčistí. Neumíme vytvořit kvalitní, seriózní výrobky. Jenom letadla.
Kolikrát už se odkládalo uvedení MS-21, Tu a „Superjetu“. Nedokážeme je dotáhnout do konce, chybí nám vlastní technologie, nikdo nám je nedává. Je třeba začít vytvářet technologie už od školních lavic. Vzdělání je základ. A u nás na to jen tlačí tím jednotným státním zkouškovým systémem. Hlavní boj dnes je boj ekonomik… Setrvačná politika našich vůdců: hezky se zúčtovat a nic víc není třeba.
Počet dolarových miliardářů v Rusku dosáhl historického maxima – 155 osob, jejich celkové jmění vzrostlo na 660,5 mld. dolarů.
Rozpočet Ruské federace činí 40 bilionů rublů, zatímco jejich celkové jmění dosahuje 50 bilionů. Co se v této situaci dá dělat? Máme dvě offshore zóny: na Dálném východě a v Kaliningradu. Jedná se o SAR, speciální administrativní oblast. Jsou to úschovny pro místní miliardáře. Jelikož byli všichni vyhnáni ze zahraničí a nelze jim otevřít bankovní účty, mohou své úspory uložit do těchto uzavřených virtuálních SAR. Kolik tam peněz je, není známo, tají to.
Je třeba změnit daňovou legislativu a zavést daně z dividend, protože oligarchové nedostávají mzdu. Dividendy se zdaňují maximálně 15 %, ale je třeba, aby se zdaňovaly minimálně 40 %, jako v jiných zemích. To se ale dá změnit, až se k federální moci dostanou rozumní lidé, kteří se nebudou bát přijímat odvážná rozhodnutí. Pro dnešní vládu je však důležité hlavně vybírat daně a nic víc, na budoucnost se nedívá.
Často se říká, že u nás je už všechno v rukou státu, že je to SSSR 2.0, a že nacionalizace není potřeba.
Aeroflot se prodává. Tak to máte, nacionalizace. To je mýtus. Žádná nacionalizace se neprovádí. U nás vlastní soukromé osoby významné podíly, a to i ve státních podnicích. A ovlivňují jak dividendovou politiku, tak samotnou politiku daného podniku, včetně státních korporací…
Jak lze zhodnotit naše národní projekty a státní programy?
Náš rozpočet je postaven na státních programech. A tento princip jsme převzali ze Západu. Výsledkem je však těžkopádný, neuspořádaný mechanismus, který nebere v úvahu priority. Čistě administrativní přístup k naší ekonomice a především k výdajové části našeho rozpočtu vůbec nezohledňuje to, co se ve skutečnosti „v terénu“ potřebuje. Je třeba financovat vše, co je nezbytné, na základě skutečných potřeb a rozpočtového odhadu. Musíme postavit školy, silnice – právě tady. A ukázat, že to je názor obyvatel. A nikoho se teď na názor lidí neptá.
Akutní problém: palivová krize.
Aby méně rafinérií vypadávalo z provozu, je třeba vytvořit silný ochranný systém, zejména v těch regionech, kde často dochází k útokům bezpilotních letounů. Potřebujeme seriózní ochranný štít. A u nás se dnes vede spor o to, co dělat. Dát podnikům možnost nakupovat prostředky na ochranu z vlastních prostředků, aby se mohly bránit před drony, nebo zvýšit daně, aby se na tento úkol objevily prostředky. Ani jedno z toho není vhodné.
Musí být stanovena jasná státní úloha. Místo řečí z vysokých tribun se pusťte do práce! Máme tu také Federální antimonopolní službu. Úkolem této služby je potlačovat monopoly a kartelové dohody, ale oni se zaměřují na ředitele škol a primáře nemocnic, kteří v dokumentech špatně umístili čárku. Je třeba zkrotit pokusy o zvýšení cen pohonných hmot s využitím složité situace; Federální antimonopolní služba musí reagovat tvrdě a jasně.
Je třeba přehodnotit rozpočtové priority?
Rozpočtová situace je vážná, rozhodli se o 10% škrtech a nazvali to „stanovením priorit výdajů“. A děje se to velmi neveřejně. Vláda dostala volnou ruku ke všem manipulacím s rozpočtem. Deficit i státní dluh mohou řídit svými rozhodnutími, bez projednání ve Státní dumě a bez ohledu na zákon o rozpočtu.
Za takových podmínek nelze hovořit o oživení a rozvoji ekonomiky. Dalo by se alespoň kontrolovat inflaci prostřednictvím regulace cenové politiky u základních skupin zboží, ale ani o tom se nemluví. Naše hospodářská politika je neúčinná.
Rozhovor Вера Ганзя: Развитию мешают те, кто в своё время прихватил национальное достояние страны vyšel na webu Svobodnaja Pressa 13. 7. 2026. Vedla ho novinářka Elena Jančuková.
Přidejte odpověď