23. 7. 2026 · Stanislav Blaha · Archiv · 0
Pět procent na obranu může spolknout téměř polovinu dnešních nemandatorních výdajů
O pěti procentech na zbrojení se nediskutuje. V červnu 2025 se na summit NATO v Haagu dostavil „vůdce svobodného světa“ s přehazovačkou, přítomní zástupci členských zemí závazek téměř jednomyslně přijali a od té doby jede v médiích trvalá kampaň za „splnění spojeneckých závazků“. Bez diskuse v parlamentech, natož ratifikace. A každý, kdo by se postavil proti, je označen v lepším případě za užitečného idiota, v tom horším rovnou za ruského agenta.
Přitom splnění tohoto ukazatele by při současných poměrech ve vládě a ve sněmovně znamenalo, že výdaje na zbrojení pohltí téměř polovinu nemandatorních výdajů. Je tedy téměř jisté, že v případě plánovaného navyšování našeho obranného rozpočtu nastane situace, kdy si vláda bude půjčovat na téměř 95 % svých nemandatorních výdajů, přičemž v posledních šesti letech poměr mezi státním deficitem a nemandatorními výdaji osciloval kolem padesáti procent.
Odhlédněme od technikálií tohoto návrhu (rozložení v čase a rozdělení „investic do naší bezpečnosti“ mezi 3,5 % „tvrdých“ a 1,5 % „měkkých“ výdajů), a zkusme si hypoteticky představit, že premiér Babiš, potěšen tím, že byl jediným lídrem, kterému po focení na summitu NATO v Ankaře „nejmocnější muž světa“ podal ruku, rozhodl, že onu pětiprocentní hranici splníme už příští rok.
Česko bude mít „prázdné vrecko“
Ve své úvaze budu vycházet z konečných čísel státního hospodaření za rok 2025, protože předpokládám, že ta by byla podkladem pro sestavování rozpočtu na rok 2027. A protože nejsem ministrem financí, dopustím se toho zjednodušení, že použiji příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu v roce 2025 bez valorizace. Nejde mi totiž ani tak o přesná čísla ke schválení, ale o proporce. A ty se příliš z roku na rok nezmění. A jsem pevně přesvědčen o tom, že to nepůjde ani v pětiletém výhledu. Toto jsou základní údaje o HDP a výsledcích hospodaření české vlády v roce 2025 podle českého ministerstva financí:
| Položka | Částka | Podíl na HDP |
| Nominální HDP | 8,454 bln. Kč | 100,0 % |
| Příjmy státního rozpočtu | 2,081 bln. Kč | 24,6 % |
| Výdaje státního rozpočtu | 2,372 bln. Kč | 28,1 % |
| Z toho mandatorní a kvazimandatorní výdaje | 1,797 bln. Kč | 21,3 % |
| Z toho důchody a jiné sociální dávky | 0,936 bln. Kč | 11,1 % |
| Výdaje na zbrojení | 0,171 bln. Kč | 2,0 % |
Mandatorní a kvazimandatorní výdaje jsou ty, které je stát povinen vynakládat ze zákona a jedná se především o důchody, sociální dávky a platy státních zaměstnanců. A teď se podívejme, jak by to hypoteticky vypadalo, kdybychom se z roku na rok rozhodli věnovat 5 % HDP na zbrojení:
| Položka | Částka | Podíl na příjmech | Podíl na výdajích |
| Příjmy státního rozpočtu | 2,081 bln. Kč | 100,0 % | — |
| Výdaje státního rozpočtu | 2,372 bln. Kč | — | 100,0 % |
| Mandatorní a kvazimandatorní výdaje | 1,797 bln. Kč | 86,4 % | 75,8 % |
| Z toho důchody a sociální dávky | 0,936 bln. Kč | 45,0 % | 39,5 % |
| Výdaje na zbrojení | 0,171 bln. Kč | 8,2 % | 7,2 % |
| 5 % HDP (hypotetické výdaje na zbrojení) | 0,423 bln. Kč | 20,3 % | 17,8 % |
Proč ta všechna nezáživná čísla takhle pod sebe skládám? Pokud bychom sečetli hypotetické navýšení výdajů na zbrojení o 252 mld. Kč, tedy o cca 3 % HDP (12,1 % příjmů) na zbrojení a 86,4 % z příjmů státu, které jsou nutné na mandatorní výdaje, dostaneme číslo 98,5 %. Znamená to, že vládě z jejích vlastních příjmů zbyde na nemandatorní výdaje pouhých 32 mld. Kč.
Z pohledu příznivce malého státu je to jistě velmi pozitivní situace, ale je potřeba si uvědomit, že v tom případě příjmy státního rozpočtu nejenže plně nepokryjí zákonem dané závazky státu a politicky deklarované výdaje na obranu, ale vláda nebude mít téměř žádné vlastní peníze na:
dopravní infrastrukturu (výstavba a údržba dálnic, železnic, letišť apod.);
civilní stavby (výstavbu nových škol, nemocnic, soudů, věznic apod.);
civilní hardware a software;
energie, teplo, vodu;
kancelářské potřeby;
opravy a udržování;
dotace, granty a jiné transfery…
Jako řešení tohoto stavu se nabízejí tyto možnosti:
zvyšování daní;
zvyšování zadlužení státu;
kombinace možností 1 a 2.
Všechny tyto možnosti povedou ke snižování životní úrovně, zvyšování inflace a dalším návazným krizovým jevům, které budou mít v konečném důsledku negativní vliv na ochotu občanů bránit tento stát.
Závěr
Jsme svědky toho, jak se celý svět řítí po válečné trajektorii do katastrofy. Světové elity, jako už poněkolikáté v historii, šíří prostřednictvím médií a vládní propagandy nenávist a válečnou hysterii. Zisky zbrojařů vzrostly několikanásobně, eskalace konfliktů je jejich nejlepší marketingovou strategií. Vlády zemí NATO, které se zavázaly zvýšit výdaje na zbrojení o 150 procent, se tak fakticky chystají ožebračit vlastní obyvatelstvo. A Česká republika, bez ohledu na to, kdo v ní vládne, v tomto pekelném trendu nebyla a není výjimkou.
Přidejte odpověď