World Socialist Web Site

Výzva k mezinárodní alianci proti cenzuře Internetu

3. 2. 2018 World Socialist Web Site 0

Výzva k mezinárodní alianci proti cenzuře Internetu Otevřený dopis mezinárodní redakční rady World Socialist Web Site (WSWS) na socialistické, levicové, progresivní a protiválečné weby, organizace …

Do přísně utajeného liechtensteinského registru majetku se někdo naboural

Lichtenštejnsko se stalo obětí jednoho z nejzávažnějších kybernetických útoků ve své historii. Podle informací vlády byl napaden registr skutečných majitelů nadací, trustů a dalších majetkových konstrukcí. V tomto registru jsou uloženy nejcitlivější údaje tohoto finančního centra, včetně jmen, dat narození, adres, státní příslušnosti a údajů o skutečných majitelích majetku. Odborníci tyto informace považují za mimořádně cenné. Mohly by být využity k vydírání, cíleným phishingovým útokům nebo k analýze dosud skrytých majetkových struktur. V případě zveřejnění by finanční škoda mohla dosáhnout stovek milionů či dokonce miliard.

Svoboda projevu: hodnocení prvních 6 měsíců vlády

Nová koalice dostala od voličů silný mandát bránit národní zájem, kam patří také svoboda projevu chráněná Listinou práv a svobod. Čím dál častěji se bohužel tento zájem (a programové prohlášení vlády) dostává do rozporu s unijní legislativou nebo dokonce jen s nezávaznými deklaracemi a rezolucemi EU. Neustálé ústupky motivované čerpáním unijních dotací, které zbavují zemi posledních zbytků suverenity, jednou musí narazit na nepřekročitelné červené čáry. Bylo by fér je co nejdříve narýsovat nebo o nich nechat občany rozhodnout v referendu. Pokud se každé druhé podvolení unijnímu tlaku (nebo jen autocenzurní opatrnost vedoucí úředníky k tomu, aby unijní orgány ani nedráždili a nesnažili se o rozsahu národních adaptací vyjednávat) bude omlouvat tím, že bychom jinak nedostali proplacené unijní dotace, nemá ani smysl tvořit programové prohlášení vlády nebo hodnotit soulad realizované politiky s ním. Pak jsme totiž už suverenitu ztratili a vláda má jen roli správce nebo místodržícího.

Dvě smrtící slova

Družstevní hnutí v první ekonomice Evropy bylo umučeno, zaměstnanecký socialismus východu padl (jeho ekonomická „jedničkářka“, „Švédsko východu“, NDR, se, jak známo, poté integrovala přímo do SRN – a protože tamní průmysl západ Německa nepřejal a s gustem ho nechal zkrachovat, dnes jde zpola o vysídlenou oblast duchů a zpola o oblast frustrovaných lidí na podpoře, jakou je u nás sever Čech a Moravy, kde globalizace zavřela nejen podniky, ale pod záminkou zelené ideologie i doly). Ťeď už zbývalo vypořádat se jen nepohodlnou družstevní velmocí na Balkáně. Záminku poskytl fakt, že šlo o svaz šesti jihoslovanských a dvou menšinových (kosovští Albánci a vojvodinští Maďaři) národů s jejich svazovými a autonomními republikami, které se zejména z náboženských důvodů historicky vzájemně příliš nemilovaly. Velký český diplomat, v 90. letech náš velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě JUDr. Miroslav Polreich mi po letech otevřeně (na diktafon) potvrdil, že rozpad Jugoslávie a tamní série válek a genocid 90. let měly jediného hlavního zadavatele, na kterého se dá dokazatelně ukázat prstem: stát SRN, jeho vládní stranu SPD (což je paradox, když si vzpomeneme, že družstva byla původním ideálem socdem!) a jejího předsedu, tehdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera…