Články podle Jitka Hrušková

Dívej, vidíš? Támhle je jeden, říká Makula. Oči si můžu vykoukat, nevidím. Obrazy za oknem se mění s rychlostí jízdy vlaku. Ona vidí, já ne. …

Aby to vašeho syna bavilo. Jistě. No jo, já nejsem bavič, neumím cukrbliky a kašpárky na děti. A co ho má prosím pěkně bavit? Výuka? …

„To znám jako svoje boty,“ se dnes už neříká. Boty se často rozpadnou dřív, než se s nimi člověk hlouběji seznámí. Boty asi musely vydržet …

Za devatero vlakovými stanicemi leží uprostřed vinohradů jedna malá zastávka. O jižní Moravě se traduje, že lidé tam milují dechovku, a dokonce věří v Boha. …

Píšeš to přece pro lidi, kterým chceš připomenout kus lásky, která prošla světem – a všechno, co se odehrává v lásce, je nesmírně cenné. (Nováková)Ahoj …

Matka církev velmi dobře ví, že hromadné sdělovací prostředky prokazují lidstvu velké služby. Ovšem jen při správném užívání; v opačném případě je mohou lidé použít …

Na skle výkladní skříně byl v rohu nalepený lístek, že se z trhu práce každý rok ztrácejí důchodci, matky na mateřské a jiní stěhovaví ptáci. …

Do hudební školy chodí děti, které se učí hře na nástroj a také hudební nauku. Hudební nauka je teoretická disciplína. Aby byla pro děti přístupnější …

Jedu ve staré škodovečce. Venku se stmívá, času habaděj a já jen tak bloumám myslí po obrazech uplynulého dne. Naše cimbálka večer hraje na Myslivně. …

„Dobrý den, dostala jsem na vás kontakt, jmenuji se Horáková.“Zdvihla jsem oči hodně vysoko. Do třídy vešla nepřehlédnutelná žena. Peníze, hodně peněz. Sportovní figura a …