Snad díky své křesťanské výchově jsem od mládí vždy fandil straně, která prohrává, ať to bylo v hokeji či při pozorování soubojů v přírodě, a byl jsem veden k soucitu se slabými a utlačovanými. Možná to je nevědomý důvod sepsání tohoto článku.
Konzervativci jsou na koni, konkláve nemohlo dopadnout lépe.
Novináři kladou otázky, zda nový papež „udělá něco“ se sňatky homosexuálů, potraty, antikoncepcí, svěcením žen na kněze a tzv. zrušením celibátu, a odpovídají si, že asi ne, protože je konzervativní. Na novinářích mi to nevadí, i když by asi mělo. Vadí mi na konzervativních katolících, že píšou totéž, i když by neměli. Na katolických serverech je možno se dočíst, že kdyby byl zvolen papež-liberál, povolil by potraty, dal by homosexuálům možnost církevního sňatku, povolil jakoukoli formu antikoncepce, začal by světit ženy na kněze, a jak jsem se včera dočetl, zrušil by desatero a zavedl nepovinnou víru v osobního Boha. Takže buďme rádi, že je papežem konzervativec, kdoví jak by to s církví jinak dopadlo.
Je to podobné, jako když oxfordský zoolog (a jinak militantní ateista) Richard Dawkins bojuje
s kreacionisty. Pro diskusi si vybere vždy nějakou zvlášť „ujetou“ formu kreacionismu a s tou pak úspěšně diskutuje. Sám zastávám názor, že kreacionisté se ve svém základním argumentu hluboce mýlí, ale to, co s nimi provádí Dawkins, je nečestné a nesportovní, jak by řekl Mirek Dušín.
Pokud slovem „liberalismus“ zastřešíme názory tak extrémní, jako je zrušení desatera a povolení potratů, to se to pak snadno bojuje proti nepřátelům církve. Jenže, co když skutečný liberál, podobně jako konzervativec, vyznává stejný katechismus a je si vědom toho, na co papež kompetenci má a na co naopak nemá? Zdobrovolnění desatera je přece jedna věc, a zdobrovolnění celibátu kněží druhá věc. Co když je skutečný liberál, podobně jako skutečný konzervativec, hluboce zbožný a přemýšlivý křesťan, který to myslí s církví a s Pánem Bohem velmi vážně a který se jen v něčem názorově neshodne, a to zcela v mantinelech té nejpřísnější ortodoxie? Co když se oba modlí, oba studují, oba si nesou břemeno hříchů a jen se na něco dívají jinak?
A tak se chci postavit na stranu liberálů a chci se postavit za jejich svobodu říkat, co si myslí. Svým studentům vštěpuji, že ať se na různé současné církevní spory dívají jakkoli a ať je názorová neshoda mezi katolíky jakkoli bolí, od příjímání na ruku po svěcení žen, má to vše jedno veliké pozitivum – je to signál, že uvnitř církve je svoboda, a to je základní rys, kterým se církev liší od sekty.