„Dezinformace je zbraň v nové neviditelné válce. Jak funguje celý systém, kdo šíří fake news v Česku a jak se loví trollové?“ zeptali se autoři tohoto dezinformačního materiálu, v němž web „Aktuálně.cz“ z Bakalovy stáje Economia přesně popisuje metody, kterými je či bude český uživatel internetu v rámci nové studené války s Ruskem otevřeně či skrytě cenzurován, aby jej zakončili optimisticky: „Celý internetový ekosystém stále čelí pokračující výzvě a musí se pokusit přijít na nové formy, jak na internetu zajistit neutralitu, jak zajistit, že přístup k informacím bude po celém světě svobodný a otevřený.“
„Kdo žije z ruské reklamy, je otevřenější?“, zeptal se mě jeden z diskutérů na mém twitterovém účtu, když jsem tento materiál kritizoval jako útok Bakalových médií v rámci konkurenčního boje s Parlamentními listy a alternativními weby o čtenáře a podíl na reklamě.
„Ruské reklamy je na českých webech jako šafránu, zato otevřené i skryté reklamy korporátek, NATO, EU, Izraele a Saúdské Arábie jsou plné, je jí tam dnes už mnohem víc než seriózního zpravodajství,“ odpověděl jsem mu. „I kdyby to byla pravda, tak naše země za EU rozkvetla a je to vidět na cedulích na nádražích, mostech a divadlech rekonstruovaných z dotací EU,“ napsal mi ten dobrý muž. Na moji námitku, že pro příjemce eurodotací a eurožvanily země sice rozkvetla, ale že milion lidí v exekuci a statisíce nezaměstnaných, zaměstnanců s žebráckými platy a bezdomovců mají o kvetoucí zemi jinou představu a že za komunistů sice padaly omítky, ale teď padají mosty, jsem se dozvěděl, že jsem demagog a že tu Rus jenom všechno rozkradl.
Tak mě napadla taková paralela:
1977:
„Soudruzi, padají vám omítky.“
„To chcete zpátky ten odporný kapitalismus, v němž Masaryk střílel do dělníků?“
2017:
„Pánové, padají vám mosty.“
„To chcete zpátky ten hnusný komunismus, v němž nám Rus kradl uran?“
Je to taková ta situace, jak těsně po „sametu“ potkáte souseda na svém kole, které se vám v noci ztratilo ze společné kočárkárny, chystáte se mu to řádně vytmavit a pak nevěříte svým uším: „Není to tak, jak si myslíš, sousede. To Rus tě čtyřicet let okrádal. Já si tu naši kočárkárnu poctivě zprivatizoval.“
A teď, skoro třicet let po převratu, kdy už jsou všechny naše společné „kočárkárny“ zprivatizovány a naše „bicykly“ a „kočárky“ posloužily jako počáteční kapitál pro novou třídu středních až gigantických zbohatlíků, začíná přituhovat. A pojmy jako „svoboda slova“, „svobodné volby“ a „lidská práva“ začínají čím dál více šustit papírem.
—
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!