Docela zásadně nás zaujala malá zpráva z 5 11. 2015 publikovaná serverem ENENews. Ty citují tento původní článek z Japan Times. Mitsuhei Murata, bývalý japonský velvyslanec ve Švýcarsku, navrhl, aby Japonsko zahájilo fázi nazvanou „čestný ústup“ z hostování Olympijských her 2020. Důvod? Nepředvídatelná situace ohledně havárie reaktorů zdejší jaderné elektrárny.
Nebezpečí představují neodklizené tyče vyhořelého paliva v reaktorech 1, 2 a 3. Ty nemohou být odstraněny z poškozeného reaktoru vzhledem k vysoké úrovni radioaktivity v okolí těchto reaktorů. Klíčovým problém jsou nekontrolované jaderné řetězové reakce v jednom nebo více reaktorech ve Fukušimě. Tyto úniky trvají a s nimi i podezření, že v jádrech zhroucených reaktorů běží nekontrolovaná štěpná reakce. Nebezpečné koncentrace byly opakovaně zjištěny v prosinci 2014, a to radioaktivního jódu-131 a telluru-132. Jejich výskyt byl hlášen až v městě Takasaki, které leží asi 130 km od Fukušimy. Vzhledem ke krátkému poločasu rozpadu těchto radioaktivní částic nemůže být jejich přítomnost výsledkem původního výbuchu v Fukušimě.
Jaderná lobby v Japonsku byla schopna uvalit informační embargo na trvalý únik radioaktivity ze zkolabovaných reaktorů, které se s velkou pravděpodobností pomalu propalují do země. Pokračuje kontaminace spodních vod a Tichého oceánu. K tomu mlčí světové korporátky, které ovládá jaderná lobby jejich zemí a s nimi táhnou za jeden provaz i vystrašené vlády. Japonští organizátoři OH 2020 ale chtějí mít krytá záda, aby je úřady nezavřely na doživotí a neobvinily za následky ozáření pro hosty OH. Proto připomínají pokračující zamoření a hlavně varují před následky nečekaného zemětřesení, tak častého v tomto regionu. Odborníci z MIT spočítali, že zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice je schopné elektrárnu zničit úplně a rozpoutat již nekontrolovatelný únik radioaktivity.
::{YOUTUBE(movie=NT3WGEXvD4Y width=>500px, height=>315px, quality=>high, allowFullScreen=>y)}{YOUTUBE}::
Přesně pravý opak tvrdí japonský jaderný regulátor i šéf koncernu Tepco, kterému zničená elektrárna patří. Podle obou z nich je tzv. „recriticality“, čili opětovné zahájení štěpné reakce „fyzikálně nemožné“. Touto sofistikou ale jen říkají, že množství vyhořelého paliva je podkritické vzhledem k jadernému výbuchu. Ale zarytě mlčí o tom, že tuny vyhořelých chlazených tyčí a zničených jader reaktorů naprosto dostačují k tomu, aby vytvořily tzv. „špinavou bombu“, čili způsobily úniky přehřátého radioaktivního materiálu do okolí.
V této souvislosti si přečtěte nedávný rozhovor s Danou Drábovou zde. Šéfka českého jaderného dozoru není úplně hloupá a začíná si krýt záda stejně jako její japonští kolegové organizující OH. Společnost ČEZ by podle ní neměla tolik spoléhat na externí firmy, které provádějí v elektrárně údržbu: „ČEZ to s outsourcingem přehnal,“ říká Drábová v rozhovoru pro LN. Státní úřad pro jadernou bezpečnost přitom čeká v příštích dvou letech rozhodování, zda dukovanské elektrárně po třiceti letech její existence postupně povolí další provoz čtyř jejích reaktorů.
—
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!