Dnešní krátké zprávy na e-republice zveřejnily noticku Neofašisté EU, spojte se v boji na Ukrajině!. Vesna Pusić, chorvatská ministryně a poslankyně EU, potvrdila na uvedeném videu, že chorvatští „dobrovolníci“ bojují na Ukrajině především v neofašistické bojůvce Azov. Ruský ministr zahraničí komentoval přímo na konferenci v Mnichově dosti úděsný projev Oleha Ljaška, který je oním neofašistou nového typu. Viz naše tematické číslo o Ukrajině (zde) a článek Konec pučistů v Kyjevě I. aneb Vláda janičářů.
Řekněme, že je to neofašismus přímo „Made in EU“ nebo „Made in USA“. Zvlášť od té doby, co i BBC po roce konečně přiznala, kdo na Majdanu střílel jako první. Mohla to udělat jako my už před půl rokem i s dokumentací, a měli by pokoj (Na Majdanu stříleli zločinci a zabíjeli demonstranty zezadu). Ale BBC se chová při lhaní jako zaoceánský tanker. Tento korporátní moloch se musí otáčet pomalu, aby i drobná havěť jako Britské listy dostala nezbytný čas na mediální adaptaci. Například ohledně vlastních manipulací v Sýrii zatím BBC svou pozici nezměnila (Otazníky kolem reportáže BBC v Sýrii). A nyní k faktům. Podívejte se na první video ze 30. let, kdy byl nacismus jen pro ty nejlepší z rasově nejlepších.
::{YOUTUBE(movie=IPwpR0Bm9xQ width=>500px, height=>315px, quality=>high, allowFullScreen=>y)}{YOUTUBE}::
To po Osvětimi již není v módě. Na dnešní Ukrajině nacionalistů pod vedením nových vůdců jako Ljaško přišli na nový, a přitom hodně starý způsob, jak mladé indoktrinovat. Od toho přece máme mládežnické tábory financované z USA a EU, abychom mladé vychovávali k idealismu.
::{YOUTUBE(movie=v5WrBAWwf_I width=>500px, height=>315px, quality=>high, allowFullScreen=>y)}{YOUTUBE}::
Ty mladé a hezké dívky jsou ještě příliš slabé na to, aby někomu rozbily hlavu klackem. Ale jejich mužské protějšky už leccos svedou. A po pokračujícím výcviku a pětimiliardové podpoře této „demokracie“ od USA a EU přijde Majdan. Článek o této podpoře jsme v Česku zveřejnili jako první (USA investovaly do „demokratizace“ Ukrajiny 5 miliard dolarů). A pak přišla Oděsa, kde mladí neonacisté předvedli světu, jak se dělá už nikoliv tzv. „demokratická revoluce“ na přání EU a USA, ale skutečný pogrom. Takto vypadalo upalování lidí zaživa 2.5.2014.
::{YOUTUBE(movie=QxcB0PI4ZLg width=>500px, height=>315px, quality=>high, allowFullScreen=>y)}{YOUTUBE}::
Posledně uvedený dokumentární film už má málem celovečerní charakter a další generace Evropanů se na něj jistě (tedy doufejme v to) budou dívat stejně povinně, jako my se díváme na snímky z Osvětimi. A budou klást stejné otázky jako my vzhledem k nacismu. K čemu byly tzv. „demokratické vlády“ v Evropě? Jak mohly dopustit takové barbarství? Jak to, že se na něm dokonce finančně a politicky podílely? A proč byla tehdejší média tak hloupá a zmanipulovaná, že nic neřekla? A když byli novináři hloupí, zbabělí a uplacení, tak proč se aspoň slušní občané nechovali slušně? A my k tomu za e-republiku podotkneme nadpisem našeho článku vydaného den po masakru: Po masakru v Oděse již není cesty zpět. A pokračovali jsme nezbytnou bilancí typu Kdo selhal při vraždění na Ukrajině. A pro širší odpověď se podívejte na celý balík úvah a analýz skrytý pod heslem „korporátní fašismus„.