::1) Černý střelec = BOBOŠÍKOVÁ::
::Osamělá můza,::
::hrůza,::
::povadlá a nafouknutá,::
::rudá linka rtů vždy krutá,::
::mašle na věnci a říza staré panny,::
::a ohon nabarvených vlasů kurtizány.::
::2) Černá věž = DLOUHÝ ::
::Ty kříže očí navyklých pohledu na mučení,::
::tomu se lidský pláč zprotivil a v jeho duši::
::místo pro svědomí není.::
::Tam holá zeď a ďábel sám se po jevišti plíží,::
::tohle je člověk, co se nikdy na nikoho neohlíží,::
::ten zapře souseda, matku zastrčí do kulis odtažité péče,::
::vlastníma rukama ji svleče, dovede do sprchy, ::
::kde kyselina místo vody teče.::
::A pak si utře koutek úst ubrouskem u Maxima,::
::pokrčí rameny: “To není moje vina.”::
::3) Bílý kůň = DIENSTBIER::
::Ten mladý muž má nastražené uši,::
::oblek mu dobře padne, kravata mu sluší.::
::Řečnický pultík pevně svírá, ::
::trochu si hraje na Dienstbiera,::
::trochu sám sebe paroduje,::
::otcovy těsné polobotky horko těžko rozšlapuje.::
::Po čertech dobře rozumí, co se v kuloárech kuje,::
::když zpátečnický vítr z nových prdelí::
::v podhradí mocně duje.::
::4) Černá dáma = FISCHER::
::Šaty, co smrdí rybinou,::
::manžel, jenž brousí za jinou,::
::klotové rukávy horlivého účetního: ::
::“Kam bych se až zaryl,::
::ty má rodná rýho?”::
::V řiti, tam je teplo,::
::jak v světový bance.::
::Každej flek je dobrej,::
::když mi z něho kápne::
::pořádnej kus žvance.::
::Spokojím se s málem,::
::co uvízne za nehtama.::
::Já mám prsty dlouhý.::
::Kamarád jsem s Rotschildama.::
::5) Bílý pěšák = FISCHEROVÁ::
::Ta sladká melodie načpělých věnečků::
::na památnících padlých.::
::Absurdní komedie květů pohřebních a zvadlých.::
::Národní cítění a skřipky ukřivděných reků.::
::Úslužná pochvala. Fóbie ze špíny a fleků.::
::Umyj si ruce. Řekla paní učitelka::
::v dramatickém kroužku.::
::Zavaž si pionýrský šátek ke krku::
::a reprezentuj ZoUŠku.::
::Kdo nezpívá a netleská,::
::ten pravdu, lásku nezná.::
::Ten, kdo se v koutě kaboní,::
::ten musí z kola ven, když vstoupí paní kněžna.::
::6) Černý král = FRANZ::
::Za úplňku v novu,::
::z roztavených kovů,::
::z rozškvařených dětí,::
::možná jeden z pěti.::
::Na koho to padne?::
::Když král hlupáků se černě pomaluje::
::a pak tvrdou rukou::
::holohlavé kamarile vládne.::
::7) Bilý střelec = OKAMURA::
::Samuraj v kroji plechovém::
::na cestě k zemi OZ,::
::v rýžovém poli bos,::
::s cedníkem na tyči ::
::chce přelít moře Žluté::
::do moře Rudého::
::a mávnout nad ním prutem.::
::Vyspravit polámané kolo osudu::
::vietnamskou bambusovou hůlkou::
::a pak si prohnat paličatou hlavu::
::olověnou kulkou.::
::Ta hlava dubová, co na pařezu doposavad hnila,::
::chrastí v ní mladé žaludy,::
::však žádnou kloudnou myšlenku::
::ta hlava nikdy nezplodila.::
::8) Bílá věž = ROITHOVÁ::
::Jak je ta řeka mělká::
::a slova, která plynou z úst::
::jako když mluví telka.::
::Soudružka učitelka::
::a žena za pultem,::
::původem líná selka.::
::Teď z Bruselu k nám zbrusu nová měšťka::
::na pivovarském koni mešká.::
::Aby rukou děkanskou nám na medaili pokynula.::
::Do Střední Evropy se jako do Popelčina střevíčku::
::oteklou nohou vzula.::
::9) Černý kůň = SCHWARZENBERG::
::V těch temných kruzích krhavých očí,::
::v tom hustém roští šplhajícím po úbočích::
::propadlých roklin tváří,::
::co studu nepoznaly.::
::A srdce na oltáři mamonu, touhy rozkazovat.::
::To jsou ty vášně, mocnější než uhlazená slova.::
::Ty nevychladnou s ochabnutým údem,::
::s prostatou, co spolčila se s pudem::
::lhát, jako když tiskne.::
::Zatímco kapka moči pomalu stéká::
::v křeči znásilněné sebelítosti::
::po stehnech Nadčlověka.::
::10) Černý pěšák = SOBOTKA::
::Je libo panáčka a nebo krkovičku?::
::Majitel bazáru s ojetými auty::
::si brousí nože na ptáčka::
::a zapaluje pod peřinou svíčku.::
::V kufru si cinká zlaťáky,::
::sekeru zatne do špalku::
::a na volební obálku::
::si připne účet za válku.::
::Pak pravicovou morálku::
::srazí a vezme na háky,::
::abychom mohli zítra žvýkat::
::na strništi bodláky.::
::11) Bílá královna = ZEMAN::
::Ta značka kvality se zrezavělým Zetorům::
::na dvoře Slušovickém rovná.::
::V tom tučném rybníčku::
::je na hladině bláto,::
::ale kapři u dna polykají hovna.::
::Tam dobrá míra Ferneta ::
::říznutá pravým metanolem ::
::teče proudem z prostřelených sudů.::
::A rytíř Kolaloky na Klondajku vzývá Woodoo.::
::Tam se ty proutky svazují::
::a párátkem do zubů se škrtá rozpočet.::
::To je ta slavná oposmlouva mluvky, ::
::který mluví jen proto, aby mohl druhé umlčet.::