Pohled do zákulisí jednání v Dohá 2012 o globálním oteplování vyvolává depresi u drtivé většiny klimatologů. Země nejsou ochotny snížit emise. Poslední měření ledovců ukazují na dramatickou rychlost oteplování, viz náš minulý článek.
Důvody ke skepsi jsou zřejmé: mezinárodní politika a Kjótský protokol nemají vliv na snížení emisí skleníkových plynů. Hlavními důvody jsou nízké cíle, příliš mnoho byrokracie v prosazovaní změn. Velcí znečišťovatelé mají enormně mnoho možností k tomu, aby obešli všechna nařízení.
Co se z jednání jasně ukazuje, že nutnost zavedení nových cen na emise CO{SUB()}2{SUB}, hlavně v rozvojových zemích. Podíl růstu CO{SUB()}2{SUB} na oteplování ukazuje tato tabulka.
Mezinárodní koncerny obcházejí legislativu ve vyspělých zemích tím, že své výrobní kapacity přesouvají do Třetího světa, kde nemusejí za emise téměř nic platit. Proto se staly v průběhu posledních let největšími znečišťovateli Čína a Indie. Rozhovory možná povedou k tomu, aby se povolenky na oxid uhličitý zatížily vyšší sazbou. Celá legislativa dostane novou podobu a měla by vzrůst penalizace nejhorších znečišťovatelů.