Minule jsem komentoval morální drift Evropy od USA, kde váleční těžkooděnci vyzbrojeni Biblí, popřípadě kropenkou, vidí svět optikou zaměřovače, a tudíž v černobílém světle. Dnes se nám situace trochu komplikuje. Za prvé: lety převážející vězně k mučení (pardon, k internaci ve spřátelených zemích) jsou potvrzeny. Bylo jich kolem 300, možná až 800. Letadla přistávala prakticky ve všech zemích západní Evropy, u nás také. Za druhé, hrátky CIA jsou také potvrzeny, minimálně novinami Washington Post ze 6. prosince 2005. Dezinformační kampaň provedená po únosu islámského radikála z Itálie jménem Hassan Mustafa Osama Nasr (Abu Omar) měla pomocí účelového lhaní přesvědčit italské úřady, že dotyčný už dávno ze své vůle zmizel někde na Balkáně. Ze společného a posvátného boje proti terorismu se stává taškařice zpravodajských služeb, které si lžou jedna druhé a jednají protiprávně i na území vlastních spojenců. Za třetí: americká média s odvoláním na zpravodajské zdroje potvrdila, že tajné věznice americké CIA v Evropě fungovaly až do začátku listopadu 2005. Tedy do doby, kdy o jejich existenci informovala média. Pak byla tato zařízení pro lidi podezřelé ze spolupráce s al-Kajdá uzavřena. V pondělí 5. prosince 2005 to uvedla americká televizní stanice ABC News, která se odvolala na současné i bývalé agenty zpravodajské služby. Paní ministryně zahraničních věcí USA, která nyní provádí okružní cestu starou a novou Evropou, má co vysvětlovat.
Ale všechno je trochu jinak. Madam Riceová nemusí vysvětlovat vůbec nic, protože podle všech dostupných zpráv o tom evropské státy věděly. Za prvé, skoro stoprocentně věděly o nezákonných letech. Německo to potvrdilo nepřímo, protože byli nuceni přiznat jeden přehmat CIA. Bývalý ministr vnitra Otto Schilly zvědavému tisku potvrdil, že Američané omylem zadrželi jednoho německého občana v Makedonii. Unesli ho a zavřeli na pět měsíců do tajné ťurmy někde v Afghánistánu. Bez obvinění, bez soudu, bez jakékoliv informace vládě nebo příbuzným. Khaled el-Masri byl údajně ve vězení mučen a nyní prostřednictvím organizace American Civil Liberties Union žaluje George Teneta, bývalého ředitele CIA. Incident se stal v létě roku 2004. Unesený Němec v oficiálně neexistujícím letadle byl a cestoval na americké vládní útraty. Úřady USA se německé vládě omluvily a trvaly na tom, že celá záležitost zůstane v tajnosti, což se skutečně nějakou dobu dařilo. Takže o nezákonném pašování vězňů věděli Němci, a tím pádem i celá západní Evropa. Věděli zcela bezpečně o nezákonných letech CIA, věděli, že letadla startují z jejich letišť, věděli o jejich destinacích do zemí, kde mučení patří k normálním praktikám. Věděli a mlčeli. Tomu se říká spoluvina. Dále, ale to je zatím jen dohad, věděli Evropané s velkou pravděpodobností i o tom, že minimálně dvě věznice jsou umístěny přímo v Evropě, asi v Polsku a v Rumunsku. Tyto země vynikají věrností USA a pravděpodobně i pohrdáním lidskými právy. V případě Polska to překvapuje dvojnásob, ale co byste neudělali z obdivu pro velkého bratra za velkou louží.
Závěr z celé aféry je dost tristní. Evropa se vědomě a dobrovolně účastnila nezákonných a zásadně nehumánních praktik, které ve velkém provádějí Spojené státy. Tím porušila minimálně ducha Evropské charty práv a svobod. Myslím si, že úmluvu o lidských právech porušila i fakticky, ale to je záležitost soudů, které musí zvážit přímé důkazy a svědectví. Jde o hluboké a zásadní selhání, protože dovolilo udělat výjimku z lidskosti. Nemám rád, když se bez mého souhlasu (jako Evropana) zapletou naše vlády do nějaké „války“, byť proti terorismu. Kde se myslí v kategoriích jako „válka“, tam už je jenom krok od současných metod americké administrativy. Válečnické, černobílé a jinak fundamentalisticky potrefené myšlení totiž dovoluje pošlapávat i ty nejzákladnější demokratické hodnoty, kvůli kterým se tato „válka“ vůbec vede. Evropa má vlastní tradici boje proti teroru, jehož výsledkem je mír v severním Irsku, smír v baskickém Španělsku, vyřešené vztahy v Tyrolsku v 50. letech mezi Itálií a Rakouskem atd. Pokud svou „válku“ provozuje americká administrativa pod vedením Bushe a jemu podobných zaslepenců, pak je to jejich věc, i když ne úplně. Ale v Evropě se ve jménu „války proti terorismu“ takové věci stávat nesmějí. Opravdu nesmějí. Pošlapáváním lidských práv si totiž uzavíráme smysluplnou budoucnost. Přitom pošlapáváme i svou vlastní tradici a moudrost, s níž násilné konflikty řešíme. Pokud v tomto bodě zásadně selžeme, tak nám zbývá jen Evropa nákupních košíků. Ale ony vysněné košíky budou tlačit pouze ti Evropané, kteří nezmizí v nějaké azerbajdžánské, afghánské nebo jiné věznici: beze stopy, bez slova vysvětlení a bez jakékoliv soudní ochrany. Pak ovšem připomínáme stádo králíků v kotci, odkud si vybírá neurčitá moc na porážku, koho chce a jak chce. Návrat k podobným totalitním praktikám se mi jeví jako naprosto absurdní porážka zdravého rozumu.
 |