Poslušen iracionálního záchvatu nedožranosti jsem se odebral do místního německého megakvelbu. Zde jsem se rozhodl koupit krůtu neznámého původu, plnou mikroplastů a věčných chemikálií způsobujících rakovinu. Tato krůta je zamořena růstovými hormony z USA a pečlivě omývána chlórovou vodou, aby tento zcela mrtvý tvor vydržel cestu z US-kolonií v rámci smlouvy Mercosuru v jižní Americe až do požehnané EU. Ale naši EU-poslanci udělají, co jim Deep state řekne, a já jsem opatrně uložil zamraženou krůtu do nákupního koše.
Záhadná cenovka indikovala sumu odpovídající výše uvedené deratizaci produktu, který k potěše zelených mozků a našich prodejných politiků ke mně putoval přes půl zeměkoule. Ještě loni jsem měl za podobnou cenu za kilo půlku bio-krocana (12 kg) od sedláků z místní farmy. Jenže ti mezitím zkrachovali, protože cenově a lácí nemohou konkurovat tomuto svinstvu, které jsem si kupoval pouze o rok později. Zatím se v mém cenově a transportně dostupném okolí drží už jen soukromá farma na králíky, tedy do konce letošního roku. Borec už jen čeká, jaké EU-nařízení aplikované agrofertním Babišem jeho farmu zlikviduje v příštím roce. Krůtí farma padla už za minulé pětikolky; ta se starala o válku na Ukrajině, aby jednou bylo na tamnější krůtí chov, prováděný pro EU v rámci vítězných globalistů.
Pochoduji s krůtou ke kase, obejdu automatické turnikety, kde moje práce s pokladnou dvojnásobně zvyšuje zisk podvodného zahraničního megakvelbu. Ten zde prakticky neplatí daně; skrze lobisty ve zkorumpované vládě a parlamentu zlikvidoval mé známé sedláky s bio-krocany; neplatí už ani vlastní pokladní, protože získal nový druh domácích otroků, kteří si oddělají povinnou robotní dávku na jimi obsluhované kase. Pak strčí do stroje svou „kartičku“, kde tomuto globálnímu podvodu nafofrují do korporátní tlamy potřebné cash-flow, aby si nemusel brát úvěry u bank. Oba posledně zmíněné úkony odmítám dělat; proto jdu s chemicky ošetřeným zmrzlíkem k normální kase obsluhované oživlým automatem.
Postarší paní se smutně dívala a povzdychla si, když jsem vytahoval peněženku s hotovostí: „A naši kartičku máte?“, zeptala se s nadějí v hlase: „Nemám a mít nebudu“, zněla odpověď: „Jsem bohabojný občan ČR, který chrání poslední atributy tohoto vytunelovaného státu, což jsou hotovostní peníze ČNB.“ Chtěl jsem dodat, že ČNB je bohužel vytunelovaná českými bankstery úplně stejně jako zbytek vlasti. Ale doba a místo nebyly zralé na politická prohlášení.
Pokladní si znova povzdychla, tentokrát upřímně. Zase k ní někdo promluvil lidským hlasem, a navíc ji nutil politicky myslet, to vše na konci směny. Zatnula zuby, převzala krůtího frankensteina a marně hledala čárkový kód na markování: „Stojí to šest stovek, byla tam cenovka“, hleděl jsem jí pomoci. Měl jsem nejasný pocit viny, že způsobuji zmatek v totalitním systému zdejšího obchodování. Paní ve frontě za mnou se materiálně připravovala na Třetí válku. Její malá holčička se sápala po dalším balení gumových medvídků produkovaných ze zbytků vysokotlakem přehřátých prasat, speciálně připravených u pokladny pro tento druh psychicky labilních klientů. Hotovostní opruz, který jsem způsoboval u pokladny, jim oběma evidentně lezl na nervy. Paní zástupně potrestala svůj dorost tím, že kategoricky odmítla dát gumovou chemikálii do košíku.
Pokladní se mne poprvé podívala kompletně. Zjistila, že ona i já jsme stejného věku, kdy jsme marně budovali nejprve socialismus a pak kapitalismus v takto určeném pořadí: „To je stará cenovka na regále, a ta neplatí. A stejně to musím namarkovat.“ Pak začala otáčet zmrzlý produkt a marně hledala čárkový kód, kterým podle apokalyptické šelmy 666 z biblické Knihy Zjevení musí mít všichni prodávající a kupující v nové říši blahobytu: „No jo, je to zmrzlé a ten nalepený kód odpadl. Takže to nemá cenu.“ To mne zaujalo a pokusil jsem se jako správný zákazník využít situaci: „Když to nemá cenu, tak je to zadarmo, že ano?“ Pokladní se mne podívala konečně trochu zvesela. Můj pokus, přejít ze zmršeného socialismu přes vytunelovaný kapitalismus až do komunismu, ji pravdu pobavil: „Tady není nic zadarmo, to vám můžu garantovat.“ Pak zvedla telefon, aby podala hlášení na odpovědný orgán. Ten si vyzvedl komunistickou krůtu a vyzval mne, ať se odeberu na oddělení informací, kde se bude celý incident řešit.
Prvních deset minut se nedělo nic, protože se vyřizovaly reklamace přede mnou. U pultu mne držela pouze iracionální, a zatím hypotetická nenažranost a zcela reálná chamtivost. Ztratil jsem už tolik času a nervů; byl jsem pevně odhodlaný tvrdě bojovat za tu hnusnou krůtu. Ta prozatím měla pouze komunistický status, který římské právo označuje termínem res nullius. Rozhodl jsem se použít klasický trik úplatkem. Nabídl jsem paní u reklamací celých 10 Kč v hotovosti, když transakci vyřídí do odjezdu mého autobusu. Opět jsem narazil, protože šlo o morální subjekt z mojí generace, který se rozhodl řešit věci odpovědně: „Podívejte, ta krůta nemá platnou cenovku; já musím v našem obchodním registru najít její EAN a pak to zboží teprve půjde na kasu.“ A opravdu se jí to za dalších cca 5 minut podařilo, na což byla opravdu hrdá. Přelstila systém a proti úplatě jsem přemístil to svinstvo do vlastní tašky.
V autobuse jsem filosoficky reflektoval celou příhodu. Oproti klasické biblické šelmě 666 je nová varianta daná tím, že má kódy dva: normální cenovku daného apokalyptického kvelbu a ten post-apokalyptický EAN s globální působností. Práce všech apokalyptických subjektů, včetně mé iracionální nenažranosti a chamtivosti, ta udržuje celý nihilistický systém v chodu. Takže je plně racionální a funguje na základě „svobodných“ rozhodnutí stejných idiotů, jako jsem já osobně.
A to ještě není všechno, protože konec světa daný skrze dvojnásobně apokalyptickou krůtu teprve přijde. Po zavedení digitální měny centrální banky (CBDC) už zmizí peníze a my se konečně dostaneme do komunismu s neoliberální cenovkou a universální „kartičkou“. Ta bude napojena na digitální identitu osobního QR kódu. Ten bude fungovat jako v Číně na základě sociálního ratingu sledovaného stejnou státní institucí, která bude spravovat tu moji kartičku. Automatická paní u budoucí komunistické pokladny zjistí, že jsem psal tento esej, protože jako „nepřítel státu“ mám tendenci kriticky myslet. A to rozhodně není poprvé, co mi strhli body za občanskou neposlušnost, takže už mám kriticky nízký sociální kredit. Automat na kase mi proto řekne, že mám na kartičce další mínusové body: otravoval jsem na kase; CCTV kamerou monitorovaní zákazníci byli evidentně a vizuálně naštvaní; nutil jsem korporátního robota, aby vybíjel své zelené baterie na další zbytečné úkony. Na mém korporátním CBDC + QR účtu už byl nákup luxusního zboží jako krůta tak jako tak plně zablokován. Takže zelená energie byla vybita úplně zbytečně, další mínus na kreditu. Příští dávku „chleba“ s rozemletými EU-cvrčky si budu za trest kupovat ve stejném megakvelbu na druhém konci Liberce mezi 8.00 a 10.00, kdy mám být v práci. Kdo tomu všemu nevěří, nechť si přečte sci-fi článek z roku 2015 (!) pod názvem Jak se objednává pizza v roce 2025.
Přidejte odpověď