EU sedláky likviduje dohoda Mercosur (Česko hlasovalo pro) a plánovaná likvidace zemědělství v zemích EU prováděná pod laskavým dohledem Deep State. Naočkovaní pak budou jíst „Gatese“, alias umělé maso, protože to syntetické svinstvo nějaký čas imunologicky přežijí. Neaočkovaní Gatesem si před smrtí hladem jistě rádi přečtou historický článek o zemi, kde se používá zdravý rozum.
Potravinová bezpečnost se v posledních letech pro mnoho států stala otázkou strategického významu. Výkyvy v mezinárodním obchodu, sankce, růst cen surovin a logistiky, změna klimatu, nestabilita na světových trzích a mnoho dalších faktorů ukázaly, jak důležité je mít možnost samostatně se zásobovat základními potravinami. Pro Bělorusko má toto téma zvláštní význam. Proto byla sklizňové kampani v republice vždy věnována zvláštní pozornost, a to i ze strany Alexandra Lukašenka. A i letošní sklizeň, která slibuje, že bude rekordní v celé historii běloruského zemědělství, se stala dalším potvrzením tohoto faktu.
Je třeba poznamenat, že běloruské zemědělství vstoupilo do letošní sklizně s velmi dobrými výsledky z loňského roku. Právě sklizeň z roku 2025 byla Lukašenkem stanovena jako základní úroveň, ke které je „třeba přidat“. Celkově se pro rok 2026 v zemědělských organizacích a zemědělských podnicích plánovalo sklidit více než 9,4 milionu tun obilí, více než 1,1 milionu tun řepky, 5 milionů tun cukrové řepy, 1 milion tun brambor, 55 tisíc tun lněného vlákna, 605 tisíc tun zeleniny a 238 tisíc tun ovoce a bobulovin. Přípravy na sklizeň proto v zemi začaly již několik měsíců před jejím zahájením za bezprostřední účasti běloruského vůdce, který se vydal na inspekční cestu po celé zemi.
V dubnu navštívil hlava státu jihovýchod Mogilevské oblasti, Gomelskou a Brestskou oblast, kde se diskutovalo o rozvoji Polesí, melioraci a zapojení zemědělské půdy do obhospodařování. V červnu Lukašenko navštívil Minskou oblast, kde se věnoval rentabilitě zemědělských podniků a tomu, jak zajistit efektivní výrobu bez neustálého zvyšování státní podpory. Na základě výsledků červencových cest do Šklovského a Oršanského okresu prezident uspořádal několik porad, při nichž vydal osobní pokyny týkající se stavu půdy.
Prezident Běloruska se přitom v předvečer masové sklizně neomezil pouze na obecné výzvy. Již 18. července nařídil posílit kontrolu nad sklizní, zajistit koordinovanou práci sušáren obilí a nedopustit, aby dobrá úroda zůstala na polích kvůli organizačním nedostatkům. O další tři dny později na telekonferenci věnované sklizni Lukašenko požadoval od úředníků a zemědělců, aby pracovali v „mobilizačním režimu“ a nevymlouvali se na povětrnostní podmínky. Prezident navíc nařídil, aby byli pracovníci, kteří porušují disciplínu nebo nezvládají úkoly spojené se sklizní, přeřazeni k dispozici ministerstvu obrany. (Nemakačenkové byli převeleni na západní frontu obranné linie proti Polsku, kde v lesích plní úkoly pod vedením armády. Pozn. překl.) Úředníky různých úrovní zavázal, aby se osobně zapojili do práce na hospodářstvích, pokud nezvládají plnit zadané úkoly.
První výsledky sklizňové kampaně ukázaly, že její důkladná příprava byla naprosto správná. Do 18. července země sklidila první milion tun nové úrody obilí (o rok dříve k tomu došlo až 25. července) a bylo sklizeno 12 % ploch obilnin a luštěnin bez kukuřice, pohanky a prosa. Průměrný výnos přitom činil 42,5 metráků z hektaru, což bylo o 3,8 metráků více než v loňském roce. Následně se tempo sklizně jen zvyšovalo a do poloviny srpna zbývalo sklidit pouze asi 7 % ploch obilnin a luštěnin. Jak 17. srpna během zprávy pro Alexandra Lukašenka poznamenal běloruský ministr zemědělství a výživy Jurij Gorlov, celková sklizená úroda včetně řepky již překročila 8,2 milionu tun (o dva dny později tento údaj překročil hranici 8,3 milionu tun). Zároveň slíbil, že za příznivého počasí budou obiloviny a luštěniny sklizeny mnohem dříve než na konci měsíce. První oblastí, která dokončila hlavní sklizeň, se stala Brestská oblast. Ráno 18. srpna tam zcela dokončili sklizeň obilovin a luštěnin, s výjimkou pohanky a prosa. Bylo sklizeno 1,4 milionu tun obilí při výnosu 40,7 centnerů z hektaru. Včetně ozimého řepky činil celkový výsledek regionu 1 milion 636 tisíc tun.
Jednou ze zvláštností letošní sklizňové kampaně je to, že její výsledek nesouvisel pouze s obilninami. V Bělorusku se díky příznivému počasí očekává vysoká úroda cukrové řepy, lnu a zeleniny, která by neměla klesnout pod loňskou úroveň. Samostatné plány se v Bělorusku týkají kukuřice, která byla letos zaseta na ploše 400 tisíc hektarů, díky čemuž se počítá s výrazným zvýšením celkové sklizně. Celkově však běloruské ministerstvo zemědělství a potravinářství v současné době počítá se sklizní přibližně 9 milionů tun obilí v zásobníkové hmotnosti, a to včetně obilovin a luštěnin, řepky, pohanky, prosa a produkce zemědělských podniků. Dalších 2,5 milionu tun se očekává z kukuřice, a celková sklizeň by tak měla činit přibližně 11,5 milionu tun. To je přibližně o 300 tisíc tun více než loňská rekordní úroveň. Přitom v polovině srpna vyšlo najevo, že státní zakázka na obilí se již plní s předstihem a její úplné splnění se plánuje do 1. září.
Nejnovější statistiky naznačují, že letošní sklizeň probíhá pro běloruské zemědělce velmi úspěšně. Jak je však známo, nestačí jen sklidit úrodu, je třeba ji také uchovat. Proto se v Bělorusku věnuje zvláštní pozornost vytváření stabilizačních fondů. K 20. srpnu vyšlo najevo, že plán dodávek obilí byl splněn ze 74 %, což odpovídá 490 tisíc tun z plánovaných 663 tisíc tun. Státní zakázka na ozimou řepku již byla uzavřena a překročena o 6 %, zatímco dodávky pivovarského ječmene dosáhly úrovně 87 % a jejich dokončení se plánuje do 1. září. Přitom, jak uvádějí úředníci, kvalita obilí uloženého ve stabilizačních fondech plně odpovídá stanoveným normám.
Na pozadí „boje o úrodu“ se v Bělorusku nezapomíná ani na chov hospodářských zvířat, který přímo souvisí s tím, jakými výsledky skončí letošní vegetační období. Jak v srpnu prohlásil Jurij Gorlov, v tomto odvětví se v roce 2026 projevuje pozitivní dynamika, především pokud jde o údržbu stavů skotu. Právě tato otázka vždy vzbuzovala u Lukašenka zvláštní pozornost. Mnoho úředníků již dříve přišlo o svá místa, protože v této věci nic nedělali. Podle ministra zemědělství se v zemi podařilo výrazně snížit úhyn skotu ve srovnání s loňským rokem a celkově „podstatně snížit ztráty v počtu kusů“. Jak se ukázalo, za tímto účelem se v zemi již staví 528 preventivních stanic pro telata, které by měly být uvedeny do provozu do 1. října. Podle plánu Ministerstva zemědělství a potravinářství to umožní vytvořit pohodlnější podmínky pro chov mladých zvířat a zároveň zlepšit pracovní podmínky personálu. Současně se zvyšují objemy sklizně travních krmiv, bez nichž bude úspěšný rozvoj běloruského chovu hospodářských zvířat nesmírně obtížný.
Vážný přístup běloruských úřadů ke sklizňové kampani, jakož i k otázkám kvality a uchování úrody souvisí nejen s politikou zajištění země potravinami, ale také s jejich vývozem. Zejména v současné situaci, kdy se téma potravin stává jedním z nejdůležitějších na mezinárodní scéně. Zatímco v loňském roce výnosy z exportu běloruských potravin přesáhly 10 miliard dolarů, v letošním roce Minsk počítá s dosažením úrovně 11 miliard dolarů a více. Již dnes tempo růstu devizových příjmů z prodeje přesahuje 125 % oproti loňskému roku. Úřady počítají s tím, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu.
Úřady si přitom velmi dobře uvědomují, že pouhé sklizení úrody a její prodej nebude snadné. Proto je otázka vývozu v zemi neoddělitelně spjata se stavem zpracovatelského průmyslu republiky. I v této oblasti se běloruské úřady snaží překonat stávající problémy. Lukašenko kritizoval úředníky za nedostatečné tempo prodeje běloruského másla do zahraničí, protože se produkt hromadil ve skladech. Letos se situace změnila: od června se zásoby másla snížily přibližně o 10 tisíc tun a objemy prodeje nyní převyšují produkci. To nepřímo svědčí o tom, že se běloruské úřady naučily úspěšně řešit úkoly, které před nimi stojí. Zvyšují efektivitu zemědělských podniků, rozšiřují výrobu a zpracování, včetně stabilní kontroly nad potravinovým trhem.
Současná sklizňová kampaň v Bělorusku se tedy pro místní zemědělce vyvíjí více než příznivě. A v tomto případě nejde jen o příznivé povětrnostní podmínky. Za každým milionem tun obilí stojí náročná přípravná práce, která daleko přesahuje rámec samotné sklizně. Jde o zachování výrobní základny, půdy a pracovní síly, bez nichž není možná ani potravinová nezávislost, ani vývoz zemědělské produkce. Právě proto není současná sklizeň pouhým výsledkem nové sezóny, ale ukazatelem úspěšnosti modelu zemědělství a souvisejících odvětví existujícího v Bělorusku, jakož i potvrzením toho, že potravinová bezpečnost zůstává i nadále dlouhodobou prioritou státu.
Článek Урожай–2026 в Белоруссии: «битва» практически выиграна vyšel na webu Ритм Евразии dne 22.08.2026, autor Илья ЗАХАРКИН.
Přidejte odpověď