Nejvyšší soud Krymu rozhodl o nezákonnosti svrhnutí ukrajinského presidenta Janukoviče a platnosti následného referenda 16. března 2014 na Krymu, kdy se tato oblast schoulila do objetí ruského medvěda. Nové orgány moci Ukrajiny podstatně omezily přítok vody severo-krymským kanálem, ale tato voda podle všeho byla včas a řádně placena. Informace přinesl web Sputnik zde. Celkem 402 km dlouhý kanál ukončil dovoz vody na valnících tažených koňmi a příděly vody na vědra. Kanál byl téměř neudržovaný nejméně od rozpadu sovětského impéria. Ale i při své neustále klesající účinnosti představoval záchranu zemědělské a živočišné produkce, umožňující život více než milionu obyvatel.

Není pochyb o tom, že od 16. 4. 2014 jsou mnohé články ohledně přísunu vody poplatné tomu či onomu tiskovému zadavateli. Můj oblíbený je článek Ruští okupanti ničí ekologii Krymu, z něhož cituji tuto perlu.

… Ruští okupanti na Krymu aktivně budují potrubní síť vedoucí do Severokrymského kanálu, aby do něj mohli přivést vodu, kterou získávají vrtáním sond a odčerpáváním z artézských zdrojů.


Dne 22. ledna 2015 Deborah Lutterbeck poukazuje na těžký úděl zvířat v safari, ohrožených nedostatkem vody. v článku Wells running dry at Crimea Safari Park, který kliknutím můžete shlédnout i jako video. Jinde najdete články o problémech nově vybudovaného komplexu výroby limonád a hnojiv firmy Crimea Titan Dmitrije Firtaše, na nějž vydala zatykač FBI. Jeho krymská firma má potíže s dodávkou vody, protože nyní je stále více odkázaná na podzemní vodu, ale zatím vyrábí.

Nezávislá analytička z Washingtonu Sana Badratenko ve svém článku A New Approach to Reintegrating Eastern Ukraine and Crimea připisuje ruskému vedení vinu za technickou zaostalost a skutečné omezení dodávek vody kanálem. Vedení Krymu má prý na starosti pouze vojensko-strategické požadavky a o potřeby krymské oblasti a lidí se ve skutečnosti nestará. Článek připomíná, že bez tohoto kanálu se Krym stane prakticky neobývatelným, jako to bylo před jeho vybudováním v roce 1963. Podle autorky jde o úmysl, protože ruské vedení chce udělat z Krymu vojenské předpolí a proto ignoruje jeho ekonomické potřeby.

Mezinárodní institut vodního hospodářství (IWMI) reflektuje přírůstek lidí na planetě a úbytek zdrojů vody a snaží se definovat, jak dalece jsme v krizi. Rozděluje nedostatek vody na faktický a ekonomický a snaží se poskytnout rámcové i podrobné analýzy a cesty k nápravě. Globálně 70 % veškeré produkce sladké vody je použito v zemědělství. Na tom, jak zvládneme spotřebu vody v dalších dekádách, závisí na jistota cen a dostupnost potravin. Kromě IWMI, kde je krymský problém už zmíněn na Twitteru, existují i další organizace, které se problémem nedostatku vodních zdrojů obsáhle zabývají (SIWI, GWP, World Bank Water, IUCN Water Programme atd.) Ale zpět ke Krymu. Článek Sputniku Živá a mrtvá voda je nepochybně proruský, ale podle mne podává popis nejpravděpodobnějšího scénáře.

Ať Krym nemá nikdo, když ho nemáme my, molodci ukrajinští!!! Naši řeku do našeho moře!! Nikdo se nezmiňuje o obyvatelích. Samozřejmě, vždyť 68 procent z nich jsou "jenom" etničtí Rusové.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!