Politikové pilně přemýšlejí pod osvícením banksterů, jak pomoci finančním trhům zastavit agónii. Pochopitelně z našich kapes, jak jinak. Do konce listopadu letošního roku je k vidění v Lineckém muzeu výstava k 70. výročí ukončení II. světové války. Mimo jiné zajímavé exponáty jsou k vidění i válečné dluhopisy, kterými si Hitler zajišťoval zdroje pro financování 2. světové války. Ty vystavené si kupovali ovšem Němci samotní.

Viceprezident Světové banky Hafez Ghanem hledá spásu na kapitálových trzích, které vidí jako řešení krize Blízkého Východu a Severní Afriky. Světová banka požaduje, aby Turecko, Libanon a Jordánsko začaly vydávat tzv. „uprchlické dluhopisy“ a opatřily si touto cestou finanční prostředky na udržování uprchlických táborů a byly schopny se postarat o běžence. Země, které mají rating AAA, to je aktuálně například Německo, by měly mezinárodním žralokům ručit za tyto dluhopisy vydané jinými státy a garantovat, že úroky plynoucí z těchto dluhopisů, v případě neschopnosti splácet, zaplatí daňoví poplatníci zemí, které tyto dluhopisy garantovaly.

V podstatě jde o 9 zemí (USA, Velkou Británii, Německo, Kanadu, Holandsko, Norsko, Švédsko, Kuvajt, Japonsko) a EU jako celek, které doporučuje Světová banka jako ručitele. Takže jsme doma a víme, jaký azylový byznys se nám tu rozjíždí a na jakou cestu k odstranění chudoby definovanou v podobě oněch 16 globálních cílů OSN a jeho institucí se globální elity vydávají.

Kdo však profituje vždycky, a to z neskutečné bídy a zoufalství jimi samotnými způsobenými, to jsou mezinárodní finanční investoři!

Aby bylo jasné, odkud vítr fouká, uveřejňujeme zcela veřejně dostupné rady světového spekulanta číslo 1 George Sorose, jehož fond je mimo jiné rovněž donátorem nevládních organizací, působících na pomoc uprchlíkům a pro integraci. Pro jednu z nich pracuje i paní Roubalová-Kostlánová , se kterou vedl můj kolega rozhovor v minulém čísle (Věra Roubalová Kostlánová: Pro uprchlíky je každá vstřícnost velice cenná ).

Podívejme se, co radí George Soros globálním elitám. Evropská unie musí přijmout odpovědnost za vytvoření společné azylové politiky, která je nutná s ohledem na transformaci dosud rovnoměrné vlny přistěhovalců v nezvladatelný problém a skutečnou politickou krizi. Každý stát je podle Sorose sobecky koncentrován na své vlastní zájmy a často jedná proti zájmu jiných států. To vyvolává paniku mezi žadateli o azyl, veřejností a autoritami odpovědnými za udržování zákonnosti a veřejného pořádku. Největšími oběťmi jsou pak azylanti. EU podle něj potřebuje jasný plán odpovědnosti, který umožní efektivní zvládnutí proudů žadatelů o azyl tak, aby se azylanti dostali bezpečně na místo řádným koridorem v rozsahu volné kapacity, kterou je Evropa schopna absorbovat. Tento plánu musí být ale rozšířen na vnější stranu hranice s Evropou. Samozřejmě bude lepší soustřeďovat utečence blíže jejich současné pozici.

Přednost mají Syřané. Ale ani na jiné žadatele o azyl a migranty se nesmí zapomenout. Podobně jako evropský plán přijímání uprchlíků musí existovat i globální odezva pod autoritou OSN a jejich členských států. To rozloží důsledky syrské krize do velkého počtu zemí a umožní vytvoření „globálních standardů“ pro zacházení s uprchlíky a imigranty. A zde navrhuje George Soros 6 bodů, jak postupovat, celý plán najdete zde .

1. EU musí v dohledné budoucnosti přijmout minimálně 1 milion žadatelů o azyl ročně

A aby to bylo možné, musí být provedeno férové rozdělení žadatelů o azyl na principu, o kterém rozhodla „kvalifikovaná většina“ na summitu EU 23. září 2015. Adekvátní financování je kritickým bodem. EU by měla poskytnout 1500 eur na financování každého azylanta měsíčně po dobu 1 roku v celkové době dvou let na náklady bydlení, zdravotní péče a vzdělávání. Fondy, které je potřeba navýšit, lze zajistit vydáním speciálních dlouhodobých dluhopisů s garancí zemí s ratingem AAA, což bude mít dodatečné přínosy pro evropskou ekonomiku a ospravedlní fiskální stimuly. (PS: Bude to znamenat i zvýšení daní a postupné vyvlastňování střadatelů?) Je také stejně důležité dovolit azylantům jednotlivým státům vyjádřit jejich preference, využít nejméně možného vydírání. Umístit azylanty pokud možno tam, kam si přejí je „sine qua non“ úspěchu.

2. EU musí vést globální úsilí jako prostředník pro Libanon, Jordánsko a Turecko

EU musí podpořit integraci 4 milionů uprchlíků, kteří jsou již v těchto zemích. Roční náklady činí nejméně 5 000 euro na 1 uprchlíka. Na jeho vzdělávání a uspokojování základních potřeb – celkem 20 miliard eur. Aktuálně schválená podpora Turecku - původně 1 miliarda eur - byla navýšena na 3 miliardy eur. Kromě toho musí Evropská unie začít budovat speciální ekonomické zóny se zvláštním statusem ochrany v regionech Severní Afriky včetně Tuniska a Maroka, aby tyto země zatraktivnila pro mezinárodní investory a vytvořila se zde pracovní místa jak pro místní obyvatele, tak pro uprchlíky. Navíc bude EU potřebovat 8 až 10 miliard euro na ochranu svých hranic. Všechny tyto prostředky na podporu azylantů lze získat vydáváním „uprchlických dluhopisů“.

3. EU musí nastartovat vybudování Evropské azylové a imigrační agentury a bezpečnostních složek EU na ochranu vnějších hranic

Aktuální „patch work“ 28 států EU podle Sorose nefunguje. Je drahý, neefektivní a nekonzistentní pro všechny, kteří žádají o azyl. Tato nová agentury bude vypracovávat jednotlivé procedury závazné pro všechny země, bude stanovovat benefity za jejich dodržování a etabluje společná pravidla pro zaměstnávání uprchlíků a jejich podnikání a zajistí účinné navracení těch, kteří na azyl nemají nárok.

4. Pro azylanty startující do Evropy z Řecka nebo Itálie musí být vytvořeny bezpečné kanály migrace

Podle Sorose se musí dostat do zemí destinace tak, aby nemuseli riskovat cestu přes Středozemní moře. To bude vyžadovat vyjednávání se sousedními zeměmi na hranici EU, které nejsou jejími členy v kooperaci s OSN a její agenturou pro uprchlíky, Turecko je prioritou.

5. Operační a finanční management

Ten vytvoří EU k nastolení globálních standardů pro zacházení s žadateli o azyl a migranty.

6. Mobilizace privátního sektor a nevládních organizací

Tyto dvě složky musí EU mobilizovat, aby zvládlo absorpci a integraci více jak milionu azylantů ročně.

Jak je vidět, plán dle páně Barnetta a spol. se začíná naplňovat. George Soros ještě není pouze starcem nad hrobem, který řekl své poslední slovo. To je po přečtení jeho rad celkem jasné. Finanční trhy jsou na pokraji kolapsu. Nyní se rýsuje další šance, jak agónii systému prodloužit. Ve Švýcarsku začíná vyvlastňování úspor už i malých střadatelů ve formě negativního úroku . Také zesiluje tlak na odstranění hotovostních peněz , kde je vlajkovou lodí Švédsko a Dánsko.

V Německu se otevřeně hovoří o konfiskaci volných privátních kapacit. A nyní přichází Světová banka s návrhem emise uprchlických a imigrantských dluhopisů, ze kterých budou profitovat aktéři finančních trhů. Znamená to, že bylo zahájeno velké celosvětové přerozdělení vkladů s využitím institucí OSN, Světové banky, MMF a dalších?

Zdroj zde a zde .


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!