Korporátky se nemohou vynadivit "nevkusnému" a "politicky motivovanému" daru, z něhož byl papež "znechucen", "překvapen", "konsternován", a tak podobně. K tomu hlavní média zveřejnily foto tzv. "překvapeného" papeže a mediální manipulace doplnila zbytek.

Jak zamaskovat mučedníka

Jak uvidíte, celá záležitost se mne do jisté míry týká i osobně, tak začněme popořádku. Podívejme se nejprve na původní scénu. Při papežské návštěvě Františka I. v Ekvádoru mu předává Bolivijský president, Evo Morales, zajímavou relikvii.


Blikání kamer a fotoaparátů všech možných agentur světa při předávání daru kontrastuje s prakticky jedinou fotkou agentur, která nyní obíhá svět s patřičným vysvětlením. Tak se dělají mediální manipulace. Ze stovky fotek se vybere ta jediná, která patřičně orámuje oficiální vysvětlení. Svět je pak jedno velké simulákrum pro blbce.


A nyní k věci. Proč měl papež tak vážný výraz? Čeho se daná relikvie týkala? Papež měl při shlédnutí Ježíše na srpu a kladivu údajně prohlásit "No está bien eso" ("To není správné"). Ale další možný výklad nezřetelného rozhovoru zní: "No sabía eso" nebo "Eso no lo sabía" ("To jsem ale nevěděl"). A nyní k předanému daru, to jest k zvláštní relikvii kříže na marxistickém podkladu, viz obrázek. Proč ta hysterie korporátek? Co je potřeba skrývat? Podívejme se na historii jedné politické a náboženské vraždy, která ovšem není v Latinské Americe vůbec výjimečná.

Zavražděný misionář a jezuita


Ikonu, kterou dostal papež na krk v podobě umělecky zpracovaného kříže na kladivu a srpu, souvisí s historií zavražděného španělského misionáře, jezuity, kněze a sociálního aktivisty jménem Luis Espinal Camps (*1932, Barcelona; +1980, La Paz, Bolívie). Jeho životopis si můžete přečíst na Ignatian Solidarity Network , což je světová síť jezuitských laických spolupracovnic a spolupracovníků. Otec Espinal vystudoval žurnalistiku a byl aktivní už za diktátorského fašistického Frankova režimu. Ve Španělsku pracoval v nezávislých médiích, a také v tehdy cenzurované oficiální španělské televizi TVE. Protože mu hrozila od fašistů přímá perzekuce, jeho představení jej s jeho souhlasem poslali do Bolívie jako misionáře.


Zde začal od 1968 vyučovat mediální studia na katedře žurnalistiky na Universidad Católica Boliviana. Bolívijské občanství dostal v roce 1970. Proslavil se svými TV reportážemi a články a patřil k předním bojovníkům za lidská práva v zemi. Klíčová byla zejména jeho účast na třítýdenní hladovce proti generálovi bolívijské junty jménem Hugo Banzer . Tuto diktátorskou loutku zde pochopitelně podporovaly USA. Hladovka založila první politickou opozici v Bolívii. Díky této aktivitě srovnatelné s naší Chartou 77 indiánský rolník a pak politický vůdce Morales přijímal papeže Františka jako demokraticky zvolený prezident Bolívie. K tomuto vývoji viz náš článek Fenomén zvaný Evo Morales .

Moralesova úcta k tomuto mučedníkovi

Fotografie jej ukazuje při slavné demonstraci v roce 1979, kterou společně organizovaly hornické odbory a vysokoškolští studenti. Toto spojení vydrželo a dovedlo zemi od pravicové vojenské diktatury podporované Západem k indiánské formě demokracie.



Boj za lidská a sociální práva mu ve vojenském režimu bolívijské fašistické junty vynesl rozsudek smrti. V roce 1979 se stal šéfredaktorem týdeníku Aquí, který bojoval za dodržování lidských práv a proti děsivé korupci zdejšího režimu podporovaného USA. Padre Espinal byl tzv. "dělnický kněz", znal se s marxisty a podporoval jejich odbory. Za prvé proto, že zdejší fašisté tyto odboráře a studenty cíleně vraždili. Za druhé proto, že nikdo jiný neměl odvahu v této zemi skutečné odbory založit. Prezident Morales vyšel právě z tohoto prostředí. Organizoval odpor rolníků, především tradičních pěstitelů koky, proti záboru půdy a společně s dalšími indiánskými aktivisty založil dnes vítěznou stranu MAS.

Luis Espinal byl dne 21. 3. 1980 unesen ozbrojenou milicí a byl dovezen do bolívijské Lubjanky, tedy na jatka v La Pazu. Zde byl spoután a celkem 5 hodin nepřetržitě mučen pálením cigaret, šoky elektrickým proudem, bitím. Fašisté mu zlámali hrudník a žebra, a nakonec jej zabili 17 výstřely. V tomto stavu jej nalezli jeho přátelé.

Znak předaný papeži je tzv. atribut , tedy symbolický předmět charakterizující život světců. Tentokrát si tento atribut vytvořili samotní marxisté, přestože tento kněz patřil svým vyznáním na druhou stranu. Ale jak vidět, nikoliv úplně, protože jeho mučednická smrt vybojovala Bolívii svobodu.

Lež na lež, proč vlastně?

Je jasné, že dnes se mnozí hierarchové v Bolívii a jinde chlubí cizím peřím a jsou dosti licoměrní, když oslavují P. Espinala jako mučedníka. Je to jednoduché. Protože se za něj nepostavili dostatečně jasně a zřetelně, tak byl zavražděn tak nelidským způsobem. Espinalova činnost a umučení z něj udělala lidového hrdinu. V roce 2007 president Evo Morales vyhlásil den 21. března dnem "Bolívijského filmu". Výročí zavraždění tohoto jezuity má připomínat zdejším novinářům, že se nikdy nesmí stát západními prestituty korporátek. A nyní je také jasné, proč papež František dostal tento kříž na připomenutí politického a sociálního zápasu za důstojnost člověka. Bolívii tento zápas vynesl samostatnost, nezávislost, a nyní dokonce i ekonomickou prosperitu. A na demokratickém Západě se o tom nyní nesmí ani promluvit.

Západní média zcenzurovala velké části papežovy kritiky neoliberálního kapitalismu, viz tento článek v RT News . Vůbec není náhoda, že papež kritizuje neoliberalismus a globální bankovní kasino právě v těchto zemích, kde si indiáni vybojovali demokracii. A na rozdíl od nás jsou schopni si ji udržet svou chytrostí, kolektivním a komunitním myšlením, občanskou odvahou. Klikněte si na naše články o Bolívii a Ekvádoru. Kristus ukřižovaný na havířském kladivu je symbolem těch lidí, za které padre bojoval především, protože oni byli umučeni a zavražděni před ním. Jezuita Luis Espinal dopadl stejně. Líbí se mi tato Espinalova věta.

Kdo nemá odvahu mluvit jménem ostatních lidí, ten nemá právo mluvit s Bohem.


Jsem také kněz, také jezuita a jako Espinal jsem byl zatčen v březnu 1980 za tzv. "protistátní činnost". Pak jsem pracoval až do roku 1989 v opozici, především v samizdatu. A nyní pracuji jako "dělnický kněz", i když jako vysokoškolský učitel. Tato mediální manipulace je mi dosti odporná, protože zcela překroutila smysl celé vraždy. Navíc se tak stalo pro demagogické účely korporací, které mají život tohoto umučeného jezuity nepřímo na svědomí. A Espinal nebyl sám. Teď jsme slavili 25 let zastřelení šesti mých univerzitních kolegů přímo na univerzitě v El Salvadoru . Zastřelila je podobná paramilitaristická organizace, kterou zde cvičila a financovala po léta i CIA. Občas je potřeba říci pravdu ve světě, který mediálně blbne, a v církvi, která zbaběle mlčí. I my máme zásadní odpovědnost za kauzu umučených obětí novodobého fašismu. Jak se zdá, nikdo z placených médií (včetně církevních) nemá odvahu se těchto mučedníků ujmout. Je to ostudné, ale celkem logické a biblické. Ježíš skončil na kříži a velerada šla jíst velikonočního beránka.

Jak se klonuje a manipuluje

A poslední slovo se týká onoho papežského klona, kterého vytvářejí neoliberální trouby a některá oficiální církevní média. Nedávno jsem si četl články o právě vydané papežské encyklice o životním prostředí v oficiálních katolických médiích. Lekl jsem se, že tu encykliku Vatikán vydal ve dvou verzích. Jednu jsem četl já (viz článek Papež zezelenal, někteří biskupové také ), a něco jiného četli oficiální církevní psavci a komentátoři.

Studená válka neběží jen v politice, jak je vidět. Totéž se děje s cílenou cenzurou papežových projevů na jeho současné cestě po zemích Jižní Ameriky. Mou víru a mé jezuitské přesvědčení uráží podoba papeže jako hodného dědouška, který pro naivní globální lásku ke všem neví, která bije. Proto musí moudré korporátky vkládat tomuto roztomilému papeži do úst správný význam toho, co říká. To se stalo právě nyní, při komentování oné relikvie. Západní média se snažila svou manipulací zahladit politické zločiny. Nemají vyjít najevo, protože nejsou vhodné pro naši frontu studené války. Mohly by totiž ukázat celý smysl toho, co dělají státy sdružené v bloku BRICS. A co dělá Západ.

Nemám rád, když placení prestituti dělají z lidí blbce. A jako jezuitovi se mi už vůbec nelíbí, když korporátní média dělají pitomce z papeže. Natož z papeže Františka, který je angažovaným jezuitou z Jižní Ameriky a celá léta působil v rodinném a v sociálním apoštolátu za vojenské junty v Argentině.