Začněme od konce. Viktor Ivanov, ředitel protidrogové policie v Rusku (Russian Federal Drug Control Service, FDCS) na tiskovce prohlásil , že zhruba 15,000 žoldnéřů ISILu a dalších teroristických organizací v Sýrii je přímo placeno z prodeje heroinu vypěstovaného v Afghánistánu. To by překvapilo jen toho, kdo nečetl náš starší článek Strýc Pepin o Afghánistánu: Demokratické voják zase slavně zvítězil!

Zpráva OSN upozorňuje, že hlavním producentem heroinu není Talibán, ale zkorumpovaný Karzáího režim podporovaný EU a USA. O tom byl článek Karzáího režim je hlavní výrobce heroinu v zemi . Mezinárodní pobočka OSN zvaná United Nations Office On Drugs and Crime (UNODC) vydala zprávu o zničujícím dopadu války v Afghánistánu na pašování a výrobu omamných drog. Celou zprávu Afghanistan Opium Survey 2013 si můžete stáhnout. Afghánistán je odpovědný za zhruba 90 % produkce máku a každý rok dodává kolem 400 tun heroinu na světový trh. Tato zabijácká droga jde ze země přes Balkán, země Středního východu a bývalé země SSSR. Přehledný graf produkce opia je zde, Pepinovo vítězství ukazuje poslední číslo z roku 2013.



V roce 2013 stoupla produkce opia na 5.500 tun, což je o polovinu více než v roce 2012. A všimněte si, kolik heroinu se vyprodukovalo v roce 2001, kdy v zemi plně vládl Taliban. Po odchodu NATO ze země se předpokládaná produkce ještě zvýší a již nyní dosahuje asi 60 % HDP. Neoliberální ekonomové musí být spokojeni: ekonomika běží dobře a má tendenci k trvalému růstu.

Pár slov k vyhrané prohrané válce

Letmý pohled na mírové snahy Západu ukazuje, že islámské země nás musí milovat stejně intenzivně, jako my milujeme je samotné. Viz přehled z časopisu The Intercept vojenských intervencí v islámských zemích od roku 1980. Článek napsal Glenn Greenwald , hlavní spolupracovník E. Snowdena.

Let’s tick them off: Iran (1980, 1987-1988), Libya (1981, 1986, 1989, 2011), Lebanon (1983), Kuwait (1991), Iraq (1991-2011, 2014-), Somalia (1992-1993, 2007-), Bosnia (1995), Saudi Arabia (1991, 1996), Afghanistan (1998, 2001-), Sudan (1998), Kosovo (1999), Yemen (2000, 2002-), Pakistan (2004-) and now Syria. Whew.

Překládat je zbytečné, jde o čísla, lidé se beztak nepočítají. Ale Česko by počítat mělo, viz zpráva z novin. Nezávislý web koupený Babišem nám vysvětlil, že Afghánistán je priorita . Po vyhrané válce a stejně brilantním strategickém ústupu by se zdálo, že tuto zemi je třeba přenechat zdárně rostoucímu hospodářství už 10 let podporovanému armádou Západu, viz grafy uvedené výše. Opak je pravdou. Česká vojenská mise v Afghánistánu a dalších západních koloniích bude stát ještě více než dosud. Náklady na zahraniční operace mají být letos 1,48 miliardy korun a příští rok už 1,72 miliardy korun. Strýc Pepin měl holt pravdu. Zvítězili jsme do poslední koruny z našich daní, včetně dodatečných nákladů na ten dovezený heroin a vyvezené zbraně.

Statistiky prohrané války

Nás zajímají hlavně civilisté, protože ti jako obvykle za nic nemohou. Sčítáním těchto anonymních mrtvých se zabývá United Nations Mission in Afghanistan (UNAMA). V absolutních číslech vypadá vyhraná válka pro zdejší osvobozené obyvatele následovně.



Jak je vidět z oficiálních statistik OSN, blížící se vítězství Demokracie a Prosperity nijak nezmenšovalo počet civilních obětí. A to necháme stranou válečné historky, o nichž se postupně začne mluvit nahlas. Připomeňme první vlaštovku, viz trailer filmu Dirty wars od novinářské hvězdy jménem Jeremy Scahill.


V Afghánistánu bylo při kampani zabito 2,201 vojáků k únoru 2014, statistiky ostatních zemí jsou zvlášť. A na závěr se podívejte na americké náklady války v Afghánistánu a v Iráku v miliardách dolarů (2002-2012):



Horní graf ukazuje celkové náklady vlády USA na tzv. "válku proti teroru". Tyto přímé náklady je ovšem potřeba vynásobit dvěma, protože odrážejí pouze momentální náklady na válku, a nikoliv celkový dopad na ekonomiku USA či EU, včetně konzumace drog.