Rusko dokončuje výstavbu revolučního jaderného reaktoru 4. generace. Rychlý množivý reaktor Brest, známý také jako projekt Průlom, vyprojektoval výzkumný a konstrukční institut N. A. Dolležala (NIKIET). Je chlazený olovem a jako palivo používá směs oxidů uranu a plutonia (MOX).

Jaderné elektrárny dodávají Rusku 17 % elektrické energie, v zemi funguje 10 jaderných elektráren a 33 energetických bloků. Všechno jsou to obyčejné reaktory tzv. otevřeného cyklu. Pracují s nízko obohaceným uranem, palivo využívají jen málo a v důsledku toho se kupí hory radioaktivního odpadu. Jedná se o 18 tisíc tun vyhořelého uranu, k němuž každý rok přibývá dalších 670 tun. Celosvětově jde o 345 tisíc tun těchto problematických odpadů, z nich 110 tisíc tun je vyprodukováno ve Spojených státech. Průmyslové technologie jeho přepracování jsou přitom pouze ve dvou zemích - v Rusku a Francii.

Problém může vyřešit jen reaktor nového typu, pracující na principu uzavřeného palivového cyklu. Zároveň to pomůže řešit i úniky vojenských jaderných technologií. Reaktory s uzavřeným cyklem je možné stavět ve všech zemích, protože na nich z principu nelze získat surovinu pro jaderné zbraně. Hlavní je však jejich bezpečný provoz. Uzavřený cyklus je v podstatě možné spustit i s vyhořelým palivem.

Doktor fyzikálních a matematických věd A. Krjukov wrote:
Dokonce i hrubé odhady hovoří o tom, že zásoby vyhořelého paliva, které se nakupily za 60 let fungování jaderného průmyslu, stačí na několik set let výroby.


Brest je revoluční projekt, na kterém se pod vedením Výzkumného ústavu energotechniky (NIIET), který je proslulým konstruktérem jaderných reaktorů pro ponorky, pracuje od konce 80. let minulého století. Zlomovým momentem bylo vystoupení ruského prezidenta Putina na "Mileniálním summitu" v OSN. Na něm Putin světu slíbil novou jadernou energetiku, čistou, bezpečnou a eliminující vojenské využití. Zdá se, že tehdy hovořil právě o reaktorech Brest. Od té doby se věc posunula o velký kus dopředu. Ruská vláda v roce 2010 přijala hospodářský projekt "Jaderné technologie nové generace do roku 2015" s rozpočtem 160 mld. rublů. Lhůta uplynula, projekt je hotov, technické dokumenty jsou ve státní komisi.

V loňském roce bylo dokončeno testování palivové kazety TVS-5 s palivem MOX. Jde o prototyp paliva pro demonstrační blok s reaktorem BREST-OD-300, který má být postaven v závodě Sibirskij Chemičeskij kombinat (SCHK), který sídlí v uzavřeném jaderném městě Seversku v Tomské oblasti. Zahájení stavebních prací je plánováno na rok 2016 a spuštění provozu na rok 2020. Na stejném místě byla zahájena výstavba linky nitridových palivových pelet pro tento typ reaktoru. Tu chtějí spustit v roce 2018. Má proběhnout i stavba přidružené továrny na přepracování vyhořelého paliva. Rusové tradičně používají centrifugové obohacování plynného hexafluoridu uranu (označovaného také jako UF6 nebo hex), které je kvůli jeho chemickému složení velmi náročné na dodržování bezpečnostních předpisů. Norská nevládní organizace Bellona celý projekt Průlom, který má být ukončen v roce 2023, kritizuje kvůli neprůhlednému schvalování a únikům jedovatých a radioaktivních látek v minulosti. (ZDE)

Prototyp jaderného reaktoru Brest má kapacitu 300 MW, sériově vyráběné Bresty budou mít kapacitu 700 až 1 200 MW. To je více, než má hlavní tažný kůň současné ruské jaderné energetiky, reaktor VVER-1000.

Naleziště využitelného uranu jsou velmi omezená a jaderné technologie, které vytvářejí jen další obtížně zničitelný odpad, jsou velmi nerozumné. Jaderné reaktory, které používají pro svůj provoz přepracovaný jaderný odpad, jsou přes všechna rizika mnohem perspektivnější cestou. Pokud se Rusům celý záměr podaří dotáhnout do konce, a zatím nic nenaznačuje, že by tomu tak nemělo být, mohla by nová generace rychlých množivých reaktorů s uzavřeným cyklem znamenat oživení globálního jaderného průmyslu, který od havárie ve Fukušimě stagnuje. Během příštích 25 let se má ve světě odstavovat více než 200 jaderných elektráren, které potřebují dalších 100 let dohledu a postupné likvidace. Rychlé množivé reaktory s uzavřeným palivovým cyklem by mohly být tou cestou, jak si na útlum stávajících JE vydělat.

Zdroje:

http://stockinfocus.ru/2015/04/01/rossiya-sovershila-yadernyj-proryv/

http://atominfo.cz/2014/10/probehlo-testovani-jaderneho-paliva-pro-reaktor-brest-300/

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7930

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/549-kdo-se-boji-obohacovani-uranu