Rozbor politických <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=485">stran před volbami</a> ukázal, že je něco shnilého ve státě českém. Podle mého soudu v této zemi a této době již neexistuje ani jedna strana, kterou bych mohl volit s čistým svědomím. A k tomu přicházejí následující argumenty proti českému politickému systému založenému na partajním diktátu:<BR>- všechny české politické strany mají minimální členskou základnu a jejich vedení lze na všech úrovních snadno zkorumpovat pro cokoliv nemravného;<BR>- poslance lze koupit také, viz situace přeběhlíků Melčáka a Pohanky, kteří neparlamentním způsobem rozhodli o výsledku parlamentních voleb;<BR>- jako normální občan a volič nemám v pětiletém mezidobí absolutně žádnou možnost, jak ovlivnit ideové a mocenské veletoče, které mi partaje předvádějí, viz například Bursíkův puč u zelených;<BR>- ideologie stran se stává stále více náchylná k pragmatickým ústupkům vynuceným jednak okolnostmi a jednak médii, popř. vlivnými nátlakovými skupinami, čímž se strany stávají politicky nečitelné, a dokonce přímo ohrožují demokracii; viz příklon ke korporativnímu fašismu u pravice a demagogickému populismu u levice;<BR>- toto všechno způsobuje, že důvěra ke stranám se pohybuje na úrovni bývalé KSČ; většina občanů si myslí, že partajníci kradou stejně jako dříve, pouze mají vyšší vzdělání, a tím páchají větší škody;<BR>- což dohromady znamená, že naše dosavadní demokracie de facto přestala být zastupitelskou demokracií.<BR><BR> Mé občanské zájmy například nemůže zastoupit ani jedna z oněch čtyřech profláknutých partají, viz minulá analýza. Tím jsem doufám dodal podstatné argumenty k rozchodu se stranickým politikařením. Ovšem politická moc je k mání vždy a někdo ji musí vykonávat jménem voličů. Jinak nemáme demokracii. Princip „mého“ zastoupení ve veřejné sféře a současně „mé“ nezastupitelné odpovědnosti za veřejné věci trvá a obojího se nechci ve svém vlastním zájmu zříci. Proto následuje krok číslo dvě, tj. cesta k mimostranické politice.<BR><BR>K účinnému vykonávání moci, jejíž zdrojem jsem já sám coby nezastupitelný volič, potřebujeme institut obecného referenda. Jsme malý stát o velikosti Švýcarska, kde tento způsob vlády funguje výborně. Jinak řečeno: v mezičase a v malých věcech ať vládnou (a kradou) české partaje. Ve velkých věcech si občanskou iniciativou vynutíme pořádání referenda k těm otázkám, které považujeme za náš zásadní a nezastupitelný zájem. Například já bych chtěl referendum o chystané <a href="http://umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/zdravotnictvi/">Julínkově privatizaci</a>, kdy hrozí, že nám podnikavci všeho druhu rozkradou zdravotnictví. Jistěže, občané se mohou mýlit a jsou vystaveni demagogii ze všech stran. Ale zato všichni vědí, že výsledné rozhodnutí je jejich vlastní a budou za ně sami pykat, popř. na něm mohou kolektivně získat. Jako přesvědčený demokrat věřím, že občané ve svém celku jsou schopni poznat, co tvoří jejich společný zájem. Referendum závazně určí onu <em>res publica</em>, čili veřejnou věc. A nevěřím ani jedné současné politické straně jako celku, že mne zastoupí v pohlídání mého občanského, tj. obecného zájmu. Partaje se naučily hlídat si pouze svůj vlastní zájem a z této privátní činnosti si udělaly skvělou živnost. Vypsání celonárodního referenda ke dvěma či třem klíčovým otázkám by vyřešilo orientaci země. A v mezidobí ať vládne české libové. Z toho vyplývá bod třetí, tj. praktická podpora nadstranické demokracie.<BR><BR>Na české politické scéně je tedy nutné podporovat jednotlivce ve všech stranách, kteří budou prosazovat zákon o celonárodním referendu. Tento zákon je třeba zformulovat, získat pro něj politickou podporu nejprve u nezávislých poslanců, a pak i u slušných lidí činných v politických stranách. Pokud k tomu dojde, je nutné shodnout se formou občanských iniciativ a peticí na klíčových otázkách, které jako občané máme v referendu rozhodnout sami a přímo. Pak se půjde k urnám. Strany musí tuto absolutně vyjádřenou vůli respektovat, protože představuje svrchovaný zájem a tím i nejvyšší zákon české politické komunity. Nadstranická demokracie vykonávaná formou přímého referenda pak nutně zavazuje všechny politické strany k tomu, aby ji respektovaly. Ve zbytku věcí si mohou dělat, co chtějí. K tomu si je ostatně vybíráme nebo pouze trpně tolerujeme pro dané volební období. Tož tak k nastávajícím volbám. <BR><BR>