Zhruba měsíc po sérii článků ve světových novinách věnovaných aféře Offshore-Leaks dostaly vlády minimálně tří zemí - USA, Velké Británie a Austrálie - balík dat podobných tomu, z něhož čerpají novináři sdružení v organizaci ICIJ. Data se týkají vytváření společností off-shore na Kajmanských ostrovech, Panenských ostrovech, Cookových ostrovech a v Singapuru. Zdá se, že v balíku určeném vládám je mnohem větší množství dat než v tom, který dostali novináři. Nepřímo to potvrdily britské úřady, viz náš předešlý článek.

Jak se praní peněz provádí? Podívejte se na tento obrázek.

Soubor nebyl nalezen.


Bohatý klient jde do banky ve své zemi, kde naznačí, že nechce platit daně. Banka jej odkáže na svou filiálku v Hongkongu nebo Singapuru, kde se tradičně perou peníze asijských bohatých rodin a společností. Tato filiálka pak zakládá pod pláštíkem asijské anonymity celou řadu off-shore společností s fiktivními majiteli.

Podívejte se na toto video Le Monde, které se týká vyšetřování velké francouzské banky Paribas.


Systém skrývání skutečných majitelů kont se dovedl málem k dokonalosti. Kromě oficiální banky Paribas a její pobočky v Hongkongu se na něm podílí nastrčené společnosti na dvou daňových rájích, které jsou kryté jinou společností v Jersey, což je další daňový ráj přímo v Evropě. A další dodatečné krytí zajišťují švýcarské banky a celý systém jednak fiktivních a jednak nastrčených prostředníků na daňových rájích. Jejich úlohou je zakrýt skutečné majitele kont.

Národní banky se dostaly do pořádných problémů až nyní, po dodání dat státním vyšetřovatelům. Pokud se celý řetězec rozplete ke skutečným majitelům i přímo k národním bankám, pak budou usvědčeny z trestné činnosti praní špinavých peněz.

A to bude zásadní problém nejen pro banky a jejich bohaté klienty, ale i pro politické reprezentace. Na rozdíl od české veřejnosti jsou velké západní noviny plné zpráv a odhalení týkajících se bohatých domácích podvodníků, zatímco slušní lidé daně platit museli. Jistěže jedno procento vyvine maximální úsilí, aby jejich daňové zločiny byly amnestovány. Konec konců, politiky mají koupené přes společné využívání či spíše zneužívání státu. Jenže po takové přímé či skryté amnestii by každá západní vláda s největší pravděpodobností padla, na rozdíl od Klausova a Nečasova Česka. Tisk by se totiž postaral o to, aby ukázal společné trestní jednání politické reprezentace a bank. Potřebná data k tomu již dnes má a umí s nimi zacházet. Navíc se může spoléhat na loajalitu policie a úředníků, kteří jsou v drtivé většině pobouřeni praním špinavých peněz.

Opět na rozdíl od české zkorumpované ministerské elity, která již dávno funguje na svou a na politickou objednávku. A vyšetřování policie pod jejím šéfem Kubicem připomíná v případech závažné hospodářské kriminality (IZIP, solár, ČEZ, sKarta...) spíše kabaretní frašku.