Pod tímto názvem se skrývá poetické video plné animovaného vraždění, které si můžete prohlédnout zde.


Týká se země zaslíbené mnoha kulturám, které ji postupně obsazovaly, kolonizovaly a přitom zabíjely její původní obyvatele. Musíte znát pestrobarevné obleky různých postav, jinak se v sériovém vraždění rychle ztratíte. Jenže problém se netýká jen oné biblické země, komusi zaslíbené a komusi odepřené.

I u nás postupně začíná růst nacionalistické vědomí, že tato země má někomu patřit. Z části patří skupině politiků a jejich kamarádů kolem organizovaného zločinu. Z části patří odpovědným občanům, kteří svou aktivitou zaplňují politický prostor. Tím burcují (jako v Liberci, v Ústí nad Labem a jinde) i ostatní občany, aby se probrali z letargie. Aby se konečně podívali, kdo krade a kdo ne, a aby následně vyjádřili svou vůli ve volbách. A z části tato země patří dezorientovanému stádu hnanému strachem z věcí příštích, nad nimiž nemají kontrolu, protože se jí sami vzdali svou pasivitou. Tito lidé se pak snadno stávají obětí populistických hesel typu „Tato země je moje“. Kam to vede, na to se podívejte ve zmíněném klipu.